Praha – Ve městě Johanna Keplera či Tycha Braha bude dnes oficiálně zahájen rok astronomie. Slavnostní start roku hvězdné oblohy proběhl od 15 hodin před pražským orlojem, zúčastní se ho například evropský komisař pro vědu Janez Potočník nebo pražský primátor Pavel Bém. Vědci se potom během roku budou zabývat především světelným znečistěním.
Slavnostní zahájení roku astronomie na pražském Staroměstském náměstí doprovází také popularizační akce ve vyhřívaném astronomickém stanu, která se soustředí především na školy a širokou veřejnost. Uvnitř jsou od rána vystaveny fotografie z Evropské jižní observatoře.
„Je tam šestnáct fotografií 80x80 centimetrů počínaje tělesy sluneční soustavy, konče velmi vzdálenými galaxiemi a jsou na nich i fotografie dalekohledů, které na ESO pracují,“ popsal výstavu Pavel Suchan z Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie.
Před stanem potom stojí hvězdářský dalekohled, kterým budou moci návštěvníci Staroměstského náměstí pozorovat Slunce nebo okolní věže – podle počasí. „Až do 18 hodin – pokud neumrzeneme – jsme tady k dispozici s dalekohledy, výstavou a řadou propagačních materiálů,“ uvedl Suchan. Večer potom bude zahájena další fotografická výstava u Národního divadla.
Astronomové se chtějí zabývat světelným znečistěním
Vědci letos chtějí poukázat na problémy, které jim komplikují práci. Hlavními jsou radiové a světelné znečistění, které omezují možnosti práce s radioteleskopy i optickými dalekohledy.
„Je spousta komunikací, ať už mezi mobilními telefony nebo leteckými. Tudíž radioteleskopy nemají jednoduchou možnost přijímat signály z vesmíru,“ uvedl Jan Palouš z Astronomického ústavu Akademie věd.
Světelné znečistění, kvůli kterému se observatoře staví na odlehlých místech v pouštích nebo na Antarktidě, je ošetřeno zákonem z roku 2002. Ten je ale podle Pavla Suchana příliš obecný, jediný funkční zákon o světelném znečištění zatím platí ve Slovinsku. „Ten byl přijímán jako jakýsi vzor pro Evropskou unii,“ podotkl Suchan.
Další témata: příbramský meteorit nebo Astronomia nova
Během roku budou astronomové také například hovořit o tzv. příbramském meteoritu, který dopadl zhruba před 50 lety. „Další velmi významná událost bude konference k 400. výročí vydání Astronomie nova, dílo Johannese Keplera, kde jsou popsány první dva Keplerovy zákony,“ přiblížil Jan Palouš.
