Začal jsem hledat, kde byli Němci oběťmi, popisuje bývalý neonacista svou cestu k extremistické ideologii

7 minut
Christian Ernst Wiessgerber hostem Událostí, komentářů
Zdroj: ČT24

Christian Ernst Weissgerber byl nejvýraznější postavou neonacistické scény v německém Durynsku. Postupně se ale od ní odchýlil, vystudoval vysokou školu a nyní objíždí školy, kde před extremismem varuje. O pohnutkách, které ho k neonacistické ideologii vedly, i o důvodech, pro které se ji nakonec zase rozhodl opustit, hovořil v Událostech, komentářích s Danielou Písařovicovou.

Proč jste se stal neonacistou?

Pro mě osobně byla nacistická ideologie a všechno, co s tím souviselo, velmi fascinující. Tehdy to bylo prezentováno mládeži jako radikální zlo a často je to spojováno s ambivalentními výpověďmi. Nacisté byli považováni za ty nejhorší, ale pro mě to nebylo všechno nejhorší, protože postavili dálnice. Pro mě to bylo i něco jako velká suverenita, kterou měli a kterou jsme mohli znovu získat. Takže nemůžeme podceňovat, kolik na tom může být pro lidi radosti.

Vaše první setkání s neonacistickou scénou proběhlo v roce 2004, kdy vás otec vzal na demonstraci proti úsporným reformám německé vlády. Na stejném místě propagovali své myšlenky i neonacisté. Byl jste od začátku i právě na tom místě fascinován jejich smýšlením, jejich ideologií, že jste měl okamžitě jasno, že se k nim chcete přidat?

Ano. Nacisté tam vystupovali v černém uzavřeném bloku a všichni byli proti nim. Ale oni reagovali velice klidně, vždy říkali: „My jsme tady také, abychom demonstrovali za Německo, proti těm sociálním opatřením.“ A já jsem to považoval za velmi suverénní a silnou reakci. To mě fascinovalo.

Sám jste potom založil mládežnickou neonacistickou organizaci, pro kterou jste získával podporu mezi členy Národně demokratické strany Německa. Vy jste měl ambici sám ji vést. Ale ne vždycky to bylo jednoduché. Můžete říct, jaká byla vaše náplň?

V této první organizaci, která měla asi 30 mladých mezi 14 a 21 lety, byl program, který vycházel z národního socialismu. Ale bylo to proto, abychom vychovávali lidi, aby stáli za Německem, aby byli vzděláni, a také jsme jim trošku dávali určitou představu o druhé světové válce, revizionismus, dějiny holocaustu. Také jsme jim pouštěli filmy a vyprávěli různé příběhy. Chodili jsme na různé smuteční pochody a z toho pak vzniklo pár neonacistů. Někteří tím byli osloveni, ale já jsem organizaci opustil a ukazoval jsem, jaká je.

Christian Ernst Weissgerber
Zdroj: ČT24

V době, kdy jste byl aktivním neonacistou, koho jste měl ve svém okolí kromě lidí z tohoto uskupení? Měl jste třeba nějakého nejbližšího kamaráda z dětství, který vás ve vašich názorech utvrzoval, nebo naopak vás od nich odrazoval?

Ano, měl jsem jednoho přítele, kterému bylo asi dvacet. Také jsem měl kamarády ze školy. Tehdy jsem aktivně vyhledával kontakty, byl jsem fascinován touto politikou. Fascinovalo mě, jak ti lidé vystupují, a chtěl jsem se o tom informovat. K tomuto příteli jsem přišel, on se stal mým politickým mentorem a uvedl mě do této scény. Bral mě na koncerty, dával mi knihy ke čtení.

Neonacisté v Německu často popírají holocaust. Popíral jste jej i vy?

Ano. Typické, co se dnes děje, je, že když lidé v této organizaci začínají, snaží se orientovat v dějinách a hledat, kde jsou Němci oběťmi. Já jsem se začal ptát na hodinách dějepisu, jak probíhal holocaust, bombardování, jak probíhaly Sudety, jaké byly akce se sudetskými Němci. Tam jsem viděl, že to jsou oběti. No a v tomto smyslu už relativizujete holocaust, protože vidíte, že tyto události, které jsou samozřejmě zločiny, vy trošku zlehčujete. V dalším kroku přichází otázka, kolik lidí holocaustem prošlo, začnete zpochybňovat čísla. Já jsem také určitou dobu zpochybňoval plynové komory. Také je potřeba říct, že nacisté říkali, že holocaust existoval, ale že nezabili dostatek lidí. Takže ne všichni popírají holocaust a také ne všichni, kdo popírají holocaust, jsou neonacisté. To také dělají lidé jiného politického přesvědčení.

Popište nám moment, kdy se ve vás něco zlomilo a kdy jste si už s neonacistickou organizací nechtěl podávat ruku. Kdy jste ji opustil?

Nebyla to jedna událost, byl to dlouhý proces. Kdybych to měl říct velmi krátce, vystoupil jsem z jedné organizace, která zastupovala historický nacionální socialismus. Vstoupil jsem do skupiny, která se snažila o novou politiku, o nová práva, a pak jsem získal kontakt s lidmi z Antify. Tam jsem začal vidět, že problémy ve společnosti se netýkají jen lidí, ale začal jsem je vidět v širších souvislostech. To byly první body, které jsem se pak snažil předávat i ostatním. Aby žili jinak a aby z této organizace vystupovali. Velmi krátce řečeno.

Díky za návštěvu u nás ve studiu a na shledanou.

Také vám děkuji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 29 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu.
14:17Aktualizovánopřed 31 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 3 hhodinami
Načítání...