Začal jsem hledat, kde byli Němci oběťmi, popisuje bývalý neonacista svou cestu k extremistické ideologii

Nahrávám video

Christian Ernst Weissgerber byl nejvýraznější postavou neonacistické scény v německém Durynsku. Postupně se ale od ní odchýlil, vystudoval vysokou školu a nyní objíždí školy, kde před extremismem varuje. O pohnutkách, které ho k neonacistické ideologii vedly, i o důvodech, pro které se ji nakonec zase rozhodl opustit, hovořil v Událostech, komentářích s Danielou Písařovicovou.

Proč jste se stal neonacistou?

Pro mě osobně byla nacistická ideologie a všechno, co s tím souviselo, velmi fascinující. Tehdy to bylo prezentováno mládeži jako radikální zlo a často je to spojováno s ambivalentními výpověďmi. Nacisté byli považováni za ty nejhorší, ale pro mě to nebylo všechno nejhorší, protože postavili dálnice. Pro mě to bylo i něco jako velká suverenita, kterou měli a kterou jsme mohli znovu získat. Takže nemůžeme podceňovat, kolik na tom může být pro lidi radosti.

Vaše první setkání s neonacistickou scénou proběhlo v roce 2004, kdy vás otec vzal na demonstraci proti úsporným reformám německé vlády. Na stejném místě propagovali své myšlenky i neonacisté. Byl jste od začátku i právě na tom místě fascinován jejich smýšlením, jejich ideologií, že jste měl okamžitě jasno, že se k nim chcete přidat?

Ano. Nacisté tam vystupovali v černém uzavřeném bloku a všichni byli proti nim. Ale oni reagovali velice klidně, vždy říkali: „My jsme tady také, abychom demonstrovali za Německo, proti těm sociálním opatřením.“ A já jsem to považoval za velmi suverénní a silnou reakci. To mě fascinovalo.

Sám jste potom založil mládežnickou neonacistickou organizaci, pro kterou jste získával podporu mezi členy Národně demokratické strany Německa. Vy jste měl ambici sám ji vést. Ale ne vždycky to bylo jednoduché. Můžete říct, jaká byla vaše náplň?

V této první organizaci, která měla asi 30 mladých mezi 14 a 21 lety, byl program, který vycházel z národního socialismu. Ale bylo to proto, abychom vychovávali lidi, aby stáli za Německem, aby byli vzděláni, a také jsme jim trošku dávali určitou představu o druhé světové válce, revizionismus, dějiny holocaustu. Také jsme jim pouštěli filmy a vyprávěli různé příběhy. Chodili jsme na různé smuteční pochody a z toho pak vzniklo pár neonacistů. Někteří tím byli osloveni, ale já jsem organizaci opustil a ukazoval jsem, jaká je.

Christian Ernst Weissgerber
Zdroj: ČT24

V době, kdy jste byl aktivním neonacistou, koho jste měl ve svém okolí kromě lidí z tohoto uskupení? Měl jste třeba nějakého nejbližšího kamaráda z dětství, který vás ve vašich názorech utvrzoval, nebo naopak vás od nich odrazoval?

Ano, měl jsem jednoho přítele, kterému bylo asi dvacet. Také jsem měl kamarády ze školy. Tehdy jsem aktivně vyhledával kontakty, byl jsem fascinován touto politikou. Fascinovalo mě, jak ti lidé vystupují, a chtěl jsem se o tom informovat. K tomuto příteli jsem přišel, on se stal mým politickým mentorem a uvedl mě do této scény. Bral mě na koncerty, dával mi knihy ke čtení.

Neonacisté v Německu často popírají holocaust. Popíral jste jej i vy?

Ano. Typické, co se dnes děje, je, že když lidé v této organizaci začínají, snaží se orientovat v dějinách a hledat, kde jsou Němci oběťmi. Já jsem se začal ptát na hodinách dějepisu, jak probíhal holocaust, bombardování, jak probíhaly Sudety, jaké byly akce se sudetskými Němci. Tam jsem viděl, že to jsou oběti. No a v tomto smyslu už relativizujete holocaust, protože vidíte, že tyto události, které jsou samozřejmě zločiny, vy trošku zlehčujete. V dalším kroku přichází otázka, kolik lidí holocaustem prošlo, začnete zpochybňovat čísla. Já jsem také určitou dobu zpochybňoval plynové komory. Také je potřeba říct, že nacisté říkali, že holocaust existoval, ale že nezabili dostatek lidí. Takže ne všichni popírají holocaust a také ne všichni, kdo popírají holocaust, jsou neonacisté. To také dělají lidé jiného politického přesvědčení.

Popište nám moment, kdy se ve vás něco zlomilo a kdy jste si už s neonacistickou organizací nechtěl podávat ruku. Kdy jste ji opustil?

Nebyla to jedna událost, byl to dlouhý proces. Kdybych to měl říct velmi krátce, vystoupil jsem z jedné organizace, která zastupovala historický nacionální socialismus. Vstoupil jsem do skupiny, která se snažila o novou politiku, o nová práva, a pak jsem získal kontakt s lidmi z Antify. Tam jsem začal vidět, že problémy ve společnosti se netýkají jen lidí, ale začal jsem je vidět v širších souvislostech. To byly první body, které jsem se pak snažil předávat i ostatním. Aby žili jinak a aby z této organizace vystupovali. Velmi krátce řečeno.

Díky za návštěvu u nás ve studiu a na shledanou.

Také vám děkuji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA podnikly útoky na Írán. Má jít o reakci na údery proti komerčním lodím

Americká armáda v úterý večer SELČ oznámila, že podnikla sérii útoků proti Íránu. Jde podle ní o odpověď na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, které proplouvaly Hormuzským průlivem. Nejnovější americké údery na Írán byly čtyřikrát až pětkrát silnější než ty z konce června, uvedl server Axios s odkazem na nejmenovaného amerického činitele. Írán údery označil za zjevnou agresi.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

V Ankaře bude summit NATO jednat o Ukrajině i výdajích na obranu

Vývoj obranných výdajů členských zemí Severoatlantické aliance či další pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi, budou mezi tématy dnešního závěrečného dne summitu NATO v turecké Ankaře. Šéfové států a vlád 32 členských států se sejdou na jednání Severoatlantické rady, s projevem by měl vystoupit také český premiér Andrej Babiš (ANO). Vrcholná schůzka transatlantické obranné aliance by mohla též přinést pohled na budoucnost vztahů mezi Spojenými státy a ostatními spojeneckými zeměmi.
před 1 hhodinou

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Le Penová oznámila, že bude kandidovat v prezidentských volbách

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová po verdiktu odvolacího soudu uvedla, že příští rok bude kandidovat v prezidentských volbách. Soud rozhodl, že je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci. V roce 2027 bude mít však Le Penová elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Podle serveru The Guardian politička uvedla, že se kvůli této části rozsudku obrátí na kasační soud.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoZačalo dobrovolné vojenské cvičení středoškoláků. Hlásí se i řada dívek

V deseti vojenských útvarech začalo dobrovolné cvičení středoškoláků. I druhý ročník provází velký zájem, přihlásilo se jich 1200. Včetně řady dívek. Armáda po loňské zkušenosti otevřela dvojnásobek míst. Ani to ale mnohde nestačilo – třeba na základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Kdo výcvikem projde a složí přísahu, má nárok na odměnu skoro 47 tisíc hrubého. V seznamu materiálu pro každého cvičence či cvičenku nechybí například karimatka, lopatka nebo maskovací barvy.
před 9 hhodinami

Evropský pohled