Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska představil svou budoucí stranu s názvem Za ľudí (Za lidi). Do stranické politiky vstupuje s heslem Vraťme Slovensko všem lidem. Kiska na přípravě nové strany spolupracuje s představiteli samosprávy, bývalým velvyslancem při NATO, manažery, ale i se spoluorganizátorem loňských mohutných protivládních demonstrací Jurajem Šeligou. Dřívější průzkumy předpovídaly budoucí Kiskově straně preference mezi šesti až deseti procenty.
„Potřebujeme dostat do politiky schopné lidi. Potřebujeme vrátit Slovensko zpět lidem,“ řekl Kiska na tiskové konferenci v Banské Bystrici. Výběr místa zdůvodnil tím, že město leží ve středu Slovenska a je symbolem boje proti fašismu.
Za priority nové strany označil zdravotnictví, prosazování principu spravedlnosti, dále školství či životní prostředí. „Bude to velká, celoslovenská strana ukotvená v regionech se všemi strukturami. Přihlásilo se 30 tisíc podporovatelů, dostanou nabídku stát se členy,“ řekl. Dodal, že chce středovou stranu, která nebude orientována konzervativně ani liberálně.
Kiska se vymezil vůči vládní straně Smer – sociálna demokracia, s jejímž předsedou a někdejším premiérem Robertem Ficem měl vyostřené vztahy. „Musíme uvažovat, jak společně převzít odpovědnost, vládu a moc po téměř 12 letech vlády jedné strany,“ řekl Kiska v reakci na Smer-SD, který je u moci s výjimkou necelých dvou let nepřetržitě od roku 2006. Dodal, že nezáleží na tom, zda příštím premiérem bude on sám, nebo lídr některé z partnerských stran.
Za ty označil největší opoziční strany Sloboda a solidarita (SaS), Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO), jakož i neparlamentní Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) či dvojici stran Progresívne Slovensko a Spolu, které v koalici vyhrály na Slovensku květnové eurovolby. Příští parlamentní volby na Slovensku by se měly konat na přelomu února a března příštího roku.
Kiskova obliba klesá
Popularita Andreje Kisky, v minulosti nejoblíbenějšího politika na Slovensku, postupně klesala a v červnové sondáži se exprezident umístil až na pátém místě. Kiska také čelí daňové kauze své rodinné firmy v souvislosti s financováním kampaně před prezidentskými volbami v roce 2014. Její vyšetřování pokračuje.
Podle dřívějšího průzkumu agentury Focus by jeho strana brala sympatizanty hlavně opozičním a neparlamentním stranám. S popularitou 6,2 procenta by se podle Focusu umístila v žebříčku politických stran až na osmém místě.
Multimilionář Kiska řekl, že do přípravy nové strany vložil prostřednictvím občanského sdružení 180 tisíc eur (4,6 milionu korun). Ustavující sněm strany by měl být v září, kde chce představit celý progam.
Kiska loni chtěl z politiky odejít
Původně se chtěl Kiska po odchodu z prezidentské funkce z politiky stáhnout. Ještě loni na jaře tvrdil, že stranu nezaloží, nebude kandidovat do parlamentu a že ani neuvažuje o funkci premiéra.
Po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky ale začal postoj měnit. Loni v květnu, když oznámil své rozhodnutí neucházet se o znovuzvolení v letošních volbách hlavy státu, řekl, že bude přemýšlet, jak nejlépe využít autority a důvěry velké části veřejnosti tak, aby i po skončení působení v prezidentském úřadu přispěl k začátku nové politické éry na Slovensku.
V kampani před březnovými prezidentskými volbami podpořil právničku Zuzanu Čaputovou, která v rozhodujícím kole hlasování porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče a tuto sobotu se stala novou slovenskou hlavou státu.
„Spojením mezi Kiskou a Čaputovou je protestní volič. Prezidentské volby byly volbou proti stávajícímu establishmentu – a hlavně proti Ficovi. Kiska chce oslovit voliče, kteří jsou proti Ficovi, proti tomu, co se ve státě dělo, kdy z korupce se stalo pomalu poslání,“ uvedl dříve politický analytik z agentury Polis Slovakia Ján Baránek.
