41 lidí zemřelo při nedělním nouzovém přistání letadla na moskevském letišti Šeremeťjevo. Na palubě bylo 78 pasažérů. Stroj letící do Murmanska se krátce po startu pokusil o nouzové přistání, při němž vzplály motory a shořela celá zadní část letadla. O příčině havárie se zatím spekuluje. Jednou z verzí je úder blesku.
Do nemocnice bylo převezeno šest lidí, z toho tři členové posádky. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Michal Bucháček řekl, že podle aktuálních informací velvyslanectví v Moskvě nejsou mezi mrtvými čeští občané. Většina obětí podle moskevského rozhlasu pochází ze severské Murmanské oblasti, kde byl vyhlášen třídenní smutek. Americké velvyslanectví v Moskvě dále potvrdilo, že na palubě zahynul i občan USA.
Stroj Suchoj Superjet 100 ruské společnosti Aeroflot vzlétl v neděli ze Šeremeťjeva v 17:50 moskevského času (16:50 SELČ) a chystal se do Murmansku. Podle zdroje agentury Interfax vyslalo letadlo po startu signál nouze a zahájilo nouzové přistání.
Podle předběžné informace ruských vyšetřovatelů stroj při nouzovém přistání čtyřikrát udeřil o ranvej a část podvozku se odlomila. Úlomky zasáhly levou palivovou nádrž, která vzplála. Oheň okamžitě přeskočil na motory a zadní část trupu.
„Hlavní verzí je to, že bylo letadlo zasaženo bleskem, přestala fungovat elektroinstalace a dorozumívání s věží v době, kdy se letoun nacházel ve výšce dvou kilometrů,“ uvedl v pondělí dopoledne zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas.
Vyloučeno prý není ani selhání techniky nebo „nedostatečná kvalifikace pilotů, dispečerů nebo technického personálu“. Vyšetřovatelé podle webu deníku Kommersant také zkoumají verzi, zda se chyby nedopustila posádka, která uskutečnila příliš prudké přistání.
„Je možné, že posádka uspěchala rozhodnutí (vrátit se zpět na Šeremeťjevo s letadlem s plnými palivovými nádržemi), které se ukázalo osudným pro 41 cestujících,“ poznamenal Kommersant a dodal, že vyšetřovatelé by měli vyhodnotit i pomalý zásah letištních hasičů, kteří k hořícímu letadlu na dráze dojeli až za několik minut.
Evakuaci zdrželi lidé, kteří si brali zavazadla, spekulují média
Podle Karase v pondělí ruská média informují o tom, že mezi oběťmi je řada těch, kteří nestihli letadlo opustit. „Jen připomenu, že evakuace trvala 55 sekund, přitom předpisy přichází s normou 90 sekund, byla rychlejší, než by měla být. Přesto spousta lidí zůstala v zadní části letadla, podle sdělovacích prostředků právě kvůli tomu, že se snažili vytahovat ze zavazadlového prostoru nad sedadly svá zavazadla, čímž komplikovali průchod ostatních cestujících,“ uvedl Karas s tím, že se čeká na vyjádření pilotů a čtyř členů posádky, pátý člen posádky zemřel.
Letiště v pondělí muselo zrušit nejméně čtyřicet plánovaných letů. „Stále trvají práce na jedné z přistávacích drah, řada především vnitrostátních letů byla zrušena nebo odkloněna na větší mezinárodní letiště Domodědovo v Moskvě. Řada letadel má zpoždění, ale letadla, která míří do Moskvy z Prahy a dalších evropských měst, by v odpoledních hodinách už neměla mít žádné komplikace,“ dodal Karas.
S pozůstalými pracují psychologové
K letišti v Murmansku vyrazili psychologové, aby se věnovali blízkým obětí i dalších cestujících. Ti mají podle ruského svazu pojišťoven nárok na kompenzace do výše dvou milionů rublů, tedy asi 700 tisíc korun. Většina obětí se pravděpodobně udusila kouřem, identifikace mrtvých ale bude podle agentury TASS vzhledem k intenzitě požáru komplikovaná.
Pro podobné situace mají všechna letiště připravena speciální hasičské jednotky. Ředitel hasičů pražského Letiště Václava Havla Pavel Hošek sdělil, že při přistání hořícího stroje v Praze určí pilot míru pohotovosti. Buď se hasiči shromáždí před stanicí, nebo rovnou kolem ranveje, kde se očekává přistání. Hasiči v Praze vyjíždějí do 45 vteřin od prvního telefonátu a mezi druhou a třetí minutou musí už hasit.
V troskách havarovaného letounu byly nalezeny dvě takzvané černé skříňky, tedy elektronická zařízení pro záznam datové a verbální komunikace. „Bližší informace by měli vyšetřovatelé sdělit nejdříve za dva týdny,“ dodal zpravodaj ČT Karas.
Podle informací listu Kommersant byl havarovaný stroj prakticky nový, Aeroflot ho od ruského výrobce získal předloni. Stroj byl využíván na středních regionálních tratích. Žádná zahraniční letecká společnost podle dostupných zdrojů letadla typu SSJ 100 nevyužívá. Ruské regionální aerolinky Jamal, které provozují 15 letadel tohoto typu, se po katastrofě na Šeremeťjevu zřekly plánu letos v létě zakoupit dalších deset strojů tohoto typu. Oficiálně tento krok zdůvodnily potížemi udržet stávající flotilu letadel v provozu.
Dvoumotorové stroje uskutečnily první komerční let v červnu 2011. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) udělila těmto letadlům certifikaci v únoru 2012.
Akcie Aeroflotu klesly o tři procenta
Superjet se snaží být konkurentem letadel brazilské společnosti Embraer a kanadské Bombardier. Letoun byl vyvinut ve spolupráci s italským výrobcem letecké a vojenské techniky Finmeccanica a je prvním strojem pro osobní dopravu vyrobeným v Rusku od rozpadu Sovětského svazu.
Akcie Aeroflotu, největšího ruského leteckého dopravce, ztratily v pondělí ráno na moskevské burze téměř tři procenta.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi kvůli nedělní nehodě kondoloval český prezident Miloš Zeman. V telegramu uvedl, že zprávy o leteckém neštěstí přijal s těžkým srdcem.„Dovolte, abych v této smutné a těžké chvíli jménem české veřejnosti i jménem svým vyjádřil naši hlubokou soustrast rodinám pozůstalých i celému ruskému národu,“ napsal prezident.
