Bratislava - Slovensko si připomíná sedmdesát let od prvních transportů Židů do Osvětimi. Ten úplně první vyjel 25. března roku 1942 z Popradu a vezl tisíc dívek a žen. Většina z nich válku nepřežila. Dnes se na stejnou cestu vlakem vypravili slovenští politici, studenti a také jediná žijící účastnice transportu.
Cesta Edity Grossmannové začala ve stanici Poprad, a to dnes i před 70 lety. Paní Grossmanové bylo tehdy v roce 1942 sedmnáct let. Spolu s tisícovkou dívek a žen mířila po teto trati do konečné stanice, z níž pro většinu cestujících nebylo návratu. Šlo totiž o koncentrační tábor Osvětim. „Nevím jestli je to tím, že jsem ještě nevylila ze sebe všechno, ale čím jsem starší, tím na mě sedá taková tíha, co když nestačím všechno říct,“ prohlásila účastnice prvního transportu.
Cestou na místo, kam před 70 lety mířil i první transport Židů ze Slovenska, si výročí připomněla nejen jediná žijící svědkyně, ale také politici, historici a studenti. „Jak mohli inženýři vymyslet takové šílenství - jedy a komory, jak mohli dělat takové šílenství,“ táže se Grossmannová.
Iveta Radičová, slovenská premiérka:
"Pokud si neuvědomíme, čeho jsme byli schopní v minulosti a záměrně zmiňuji to množné číslo, tak hrozí, že se to bude opakovat znovu a znovu.
Podle Grossmannové těch pár lidí, kteří Osvětim přežili, přežili proto, aby mohli vyprávět. „Není to proto, že jsme lepší nebo důležitější, ale jen proto, abychom to mohli sdělit,“ míní Grossmannová.
Zatímco před deseti lety navštívilo tento koncentrační tábor asi půl milionu lidí, loni to už bylo téměř třikrát více.
