Z Íránu zasaženého sankcemi odešly statisíce Afghánců. Někteří chtějí do Evropy

Hospodářské problémy už letos vyhnaly z Íránu více než 700 tisíc Afghánců bez dokumentů. Píše to agentura Reuters s odkazem na organizaci OSN pro migraci. Kritici mají obavy, že se Afghánistán stane vedlejší obětí protiíránských sankcí. Podle zpráv íránských médií se mnoho Afghánců vrátilo domů. Část z nich se ale snaží dostat do Turecka – a následně do Evropy.

Zpráva Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), která monitoruje období do 1. prosince, hovoří o 752 325 Afgháncích, kteří se vrátili do vlasti z Íránu a Pákistánu, naprostá většina z nich odešla z prvně jmenovaného státu.

„Neoficiální návraty zejména z Íránu zažívají v posledních letech silný nárůst. Zčásti jsou způsobené současnými politickými a ekonomickými problémy v Íránu, včetně až sedmdesátiprocentní devalvace měny,“ uvádí zpráva IOM.

Poptávka po afghánské práci v íránské šedé ekonomice podle organizace prudce opadla. „Všichni Afghánci obyčejně každý měsíc posílají část svých výdělků zpět domů. Na samotnou afghánskou ekonomiku, kterou už tak sužují sucha v provinciích Herát, Badghís a Ghór, to má okamžité neblahé dopady,“ upozornila IOM.

Írán se v roce 2016 vymanil z mezinárodních sankcí, které na něj uvalily světové velmoci ve snaze zastavit jeho jaderný program. Americký prezident Donald Trump však v květnu od dohody s Íránem odstoupil a v několika fázích obnovil rozsáhlé sankce.

Nejvíce islámskou republiku postihly obchodní restrikce cílící na ropný průmysl a bankovnictví, které začaly platit 5. listopadu.

Nárůst amerického tlaku na Írán způsobí Afghánistánu problémy, varuje Jan Egeland z nevládní organizace Norwegian Refugee Council. „Trumpovy sankce způsobí škody íránské ekonomice, což se už děje. Ti, jejichž životů se dotknou (sankce) jako první, jsou afghánští registrovaní i neregistrovaní uprchlíci a migranti,“ míní Egeland.

Sankce mohou uškodit afghánské ekonomice a pomoci Talibanu

Podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) se Afghánistán stává nechtěnou vedlejší obětí obnovených amerických sankcí proti Íránu. Kromě návratu dělníků utrpí i afghánský zahraniční obchod.

Spojené státy jsou si toho vědomy, ministr zahraničí Mike Pompeo proto udělil v listopadu výjimku ze sankcí pro přístav na východě Íránu, kde končí přepravní koridor vedoucí z vnitrozemského Afghánistánu.

Afghánistán už nyní trpí přibližně čtyřicetiprocentní nezaměstnaností a jeho ekonomika je životně závislá na pomoci zvenčí. Zemi navíc zasáhla největší sucha za poslední desetiletí.

Kromě komplikací pro afghánskou ekonomiku podle RFE/RL hrozí i reálné nebezpečí, že Írán v odvetě za sankce zintenzivní skrytou podporu pro radikální hnutí Taliban, které bojuje proti vládě v Kábulu podporované americkou vládou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump věří, že dohoda o clech s EU je na dobré cestě

Červencovou lhůtu na jednání o clech na dovoz z Evropské unie a dalších zemí je možné prodloužit, ale nebude to nutné, prohlásil americký prezident Donald Trump. Podle agentury Reuters dodal, že EU chce jednat a že pokrok a další postup zhodnotí zhruba za týden. Trump v květnu oznámil, že na zboží z evropské sedmadvacítky uvalí od června 50procentní, takzvaná reciproční cla, krátce nato však odložil jejich zavedení na 9. července.
před 9 mminutami

Protesty v Los Angeles pokračují, platí noční zákaz vycházení

Protesty proti imigrační politice amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračují v Los Angeles pátým dnem, kdy se zatím obešly bez rozsáhlého zatýkání a násilností. V centrální části města opět platí noční zákaz vycházení, kvůli jehož porušení policie minulou noc zadržela desítky lidí. Demonstrace se rozšířily do New Yorku, Chicaga a dalších měst, kde policie zatýkala, informují americká média.
před 27 mminutami

Porota shledala Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu

Porota v opakovaném procesu v New Yorku shledala bývalého hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu, informují tiskové agentury. V původním procesu byl Weinstein v roce 2020 odsouzen k 23 letům vězení, loni ale odvolací soud rozsudek zrušil, a proces se tak musel opakovat. Třiasedmdesátiletý muž odmítal, že by se dopustil jakéhokoliv trestného činu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Srbsko podporuje územní celistvost Ukrajiny, prohlásil v Oděse Vučić

Srbský prezident Aleksandar Vučić ve čtvrtek přicestoval do Oděsy na jihu Ukrajiny, kde se konal regionální summit jihovýchodní Evropy. Ujistil, že jeho země zůstane věrná mezinárodnímu právu a Chartě OSN a bude nadále podporovat územní celistvost Ukrajiny, píše Ukrajinska pravda. Za dvanáct let, co je Vučić u moci, je to poprvé, co tento Moskvě nakloněný politik Ukrajinu navštívil. Přístavní město Oděsa na pobřeží Černého moře tento týden čelilo masivnímu útoku ruských dronů a střel.
před 6 hhodinami

Kontroly na polsko-německých hranicích komplikují dopravu

Na polsko-německých hranicích se tvoří několikahodinové fronty. Režim kontrol, které v květnu spolková vláda ještě zpřísnila ve snaze omezit nelegální migraci, začíná blokovat především nákladní dopravu, zpoždění ale nabírají i řidiči osobních aut. Problémy to představuje především pro ty, kdo podél hranice pravidelně míří do školy či práce. Kontroly dopravu komplikují také na slovinsko-rakouské hranici, situaci může zhoršit i prázdninový provoz.
před 7 hhodinami

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí, oznámil podle Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jedním z nich je Jair Jaakov, jméno druhého rukojmí zatím úřad nemá povolení zveřejnit.
před 7 hhodinami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Nejméně čtyři lidé zahynuli a dalších šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Linii v Doněcké oblasti pomáhají bránit české „Arisovy poletuchy“

Vojáci v Doněcké oblasti čelí velkému ruskému tlaku – agresor postupuje na linii mezi Pokrovskem a Toreckem, kterou brání také čeští dronaři nazvaní Arisovy poletuchy. Problémy mají obránci také s logistikou. Rusové ale útočí na celou Ukrajinu, přičemž zasahují i civilní cíle. A právě zasaženým lidem pomáhá česká humanitární organizace Člověk v tísni. V Doněcké oblasti natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 9 hhodinami
Načítání...