Z Íránu zasaženého sankcemi odešly statisíce Afghánců. Někteří chtějí do Evropy

Hospodářské problémy už letos vyhnaly z Íránu více než 700 tisíc Afghánců bez dokumentů. Píše to agentura Reuters s odkazem na organizaci OSN pro migraci. Kritici mají obavy, že se Afghánistán stane vedlejší obětí protiíránských sankcí. Podle zpráv íránských médií se mnoho Afghánců vrátilo domů. Část z nich se ale snaží dostat do Turecka – a následně do Evropy.

Zpráva Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), která monitoruje období do 1. prosince, hovoří o 752 325 Afgháncích, kteří se vrátili do vlasti z Íránu a Pákistánu, naprostá většina z nich odešla z prvně jmenovaného státu.

„Neoficiální návraty zejména z Íránu zažívají v posledních letech silný nárůst. Zčásti jsou způsobené současnými politickými a ekonomickými problémy v Íránu, včetně až sedmdesátiprocentní devalvace měny,“ uvádí zpráva IOM.

Poptávka po afghánské práci v íránské šedé ekonomice podle organizace prudce opadla. „Všichni Afghánci obyčejně každý měsíc posílají část svých výdělků zpět domů. Na samotnou afghánskou ekonomiku, kterou už tak sužují sucha v provinciích Herát, Badghís a Ghór, to má okamžité neblahé dopady,“ upozornila IOM.

Írán se v roce 2016 vymanil z mezinárodních sankcí, které na něj uvalily světové velmoci ve snaze zastavit jeho jaderný program. Americký prezident Donald Trump však v květnu od dohody s Íránem odstoupil a v několika fázích obnovil rozsáhlé sankce.

Nejvíce islámskou republiku postihly obchodní restrikce cílící na ropný průmysl a bankovnictví, které začaly platit 5. listopadu.

Nárůst amerického tlaku na Írán způsobí Afghánistánu problémy, varuje Jan Egeland z nevládní organizace Norwegian Refugee Council. „Trumpovy sankce způsobí škody íránské ekonomice, což se už děje. Ti, jejichž životů se dotknou (sankce) jako první, jsou afghánští registrovaní i neregistrovaní uprchlíci a migranti,“ míní Egeland.

Sankce mohou uškodit afghánské ekonomice a pomoci Talibanu

Podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) se Afghánistán stává nechtěnou vedlejší obětí obnovených amerických sankcí proti Íránu. Kromě návratu dělníků utrpí i afghánský zahraniční obchod.

Spojené státy jsou si toho vědomy, ministr zahraničí Mike Pompeo proto udělil v listopadu výjimku ze sankcí pro přístav na východě Íránu, kde končí přepravní koridor vedoucí z vnitrozemského Afghánistánu.

Afghánistán už nyní trpí přibližně čtyřicetiprocentní nezaměstnaností a jeho ekonomika je životně závislá na pomoci zvenčí. Zemi navíc zasáhla největší sucha za poslední desetiletí.

Kromě komplikací pro afghánskou ekonomiku podle RFE/RL hrozí i reálné nebezpečí, že Írán v odvetě za sankce zintenzivní skrytou podporu pro radikální hnutí Taliban, které bojuje proti vládě v Kábulu podporované americkou vládou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbán uznal prohru v maďarských volbách

Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný. Podle částečných výsledků zvítězila opoziční strana Tisza Pétera Magyara. Podle nynějších propočtů tak dosáhla na ústavní většinu v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny.
19:00AktualizovánoPrávě teď

Vítězství Tiszy vítají Brusel či Paříž

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron.
21:56Aktualizovánopřed 2 mminutami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 42 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 3 hhodinami

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...