Souboj uchazečů o stranickou nominaci na funkci amerického prezidenta vstupuje do klíčové fáze. Pět republikánů a dva demokraté se o přízeň voličů ucházejí v rámci takzvaného volebního superúterý hned ve 13 státech. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že dnešek potvrdí v rolích favoritů Donalda Trumpa a Hillary Clintonovou.
Stranické primárky čekají republikány i demokraty v Alabamě, Arkansasu, Georgii, Massachusetts, Oklahomě, Tennessee, Texasu, Vermontu a Virginii. Společná stranická shromáždění se také konají v Coloradu a Minnesotě. Aljaška a Wyoming už patří výhradně republikánským shromážděním, zatímco demokraté sami pořádají stranické hlasování v Americké Samoi, která je nezačleněným územím Spojených států.
Ve 40 zemích světa se navíc rozjíždějí demokratické primárky pro Američany pobývající v zahraničí, kteří budou moci hlasovat až do 8. března. Týká se to i amerických demokratů v České republice, kde jsou vypsány dva volební dny, a to na 1. a 8. března.
Termín superúterý se poprvé objevil v médiích v roce 1984. Vznikl proto, že straničtí lídři v některých větších zemích USA cítili znevýhodnění při výběru kandidáta. Vliv na rozhodování totiž měly výsledky ze států, kde už primárky proběhly, proto se termíny začaly víc a víc slučovat do jednoho dne.
Šik proti Trumpovi
Republikání podvědomě cítí, že kritický 1. březen už může prakticky rozhodnout. Proti newyorskému magnátovi proto vystupují i ti, kteří doteď jen mlčky pozorovali. Nominant z roku 2012, výrazně centristický republikán Mitt Romney třeba před několika dny vyzval Trumpa, aby zveřejnil své údaje o daňových platbách. Dotčený reagoval po svém – označil Romneyho za „nejhloupějšího a nejhoršího“ kandidáta v dějinách republikánů.
Sám ale svým oponentům nabídl palivo poté, co se jednoznačně nedistancoval od podpory bývalého vůdce rasistického hnutí Ku Klux Klan Davida Duka. Trump v rozhovoru pro CNN řekl, že o dotyčném toho neví dost, aby ho jednoduše mohl zavrhnout. Následovala silná reakce a podnikatel to následně vysvětloval špatně pochopenou otázkou od moderátora.
Čím více delegátů napříč USA Trump získává, tím hlasitěji se ozývají jeho kritici. Senátor za Nebrasku Ben Sasse prohlásil, že jeho hlas nikdy nemůže získat člověk, který „usiluje o rozdělení Američanů“.
Tábor kolem nejvážnějších Trumpových konkurentů – Marka Rubia a Teda Cruze – přitom věří, že Trumpa stále je možné ještě porazit. Proti nim nyní stojí hlavně průzkumy, které předpovídají jen malou šanci názor voličů ve více než 10 státech, jakož i celonárodně, zásadně zvrátit. Za Trumpa se navíc aktuálně postavili důležití hráči: guvernér New Jersey a ještě nedávno kandidát Chris Christie nebo senátor za Alabamu Jeff Sessions.
Trump proti všem
Jakou šanci Trumpovi konkurenti mají? V zásadě by museli bezpodmínečně vyhrát na „domácí půdě“ (Texas či Florida) a uspět v lidnatých státech (tedy i početných na delegáty) během března. Ani sami vlivní republikáni ale ve většině takovému scénáři nevěří. Místo odhodlanosti tak k jednomu z vrcholů celého volebního roku vzhlížejí spíše s obavami.
„Pokud se zaměříte na úředníky, dárce i stranické elity, všichni se k smrti bojí toho, že Trump bude nominantem republikánů,“ cituje CNN poradce stranické kampaně z roku 2012 Russe Schriefera. „Jenže pak tu máte voliče, kteří s Trumpem zásadní problém nemají… je příliš pozdě proti tomu něco dělat,“ dodává.
V sázce čtvrtina
Při minulé zastávce sice republikáni mohli soupeřit stylově ve stínu lasvegaských kasin a hazardu, ta největší – jednorázová – sázka ale přichází až teď. Celkově sečteno se v úterý rozděluje celá čtvrtina všech nominačních delegátů. (V případ demokratů jde dokonce téměř o polovinu.)
Clintonová na vlně sebevědomí
Čelí možná nejvýraznější ostře levicové výzvě demokratů posledních dekád, přesto má Hillary Clintonová po drtivém vítězství v Jižní Karolíně dostatek sebevědomí. Poslední výsledky ji utvrdily v tom, že může počítat i s černošskými voliči – ti přitom během úterý hrají zásadní roli hned v několika státech.
Clintonová to dobře ví a jako každý pečlivě volila, které státy na poslední chvíli zvolí pro přímý kontakt s voliči. Přijela do Tennessee a Arkansasu, kde navštívila dva černošské kostely a také univerzitu s tradicí afroamerického vzdělávání.
Svého hlavní soka Bernieho Sanderse přitom zmiňovala jen velmi letmo jako „váženého soupeře“ a zmiňovala jeho známé levicové ideje o dostupném zdravotnictví či veřejných školách zadarmo. Ostré výpady vůči zkušenému vermontskému senátorovi ale zcela opustila.
Podle mnoha komentátorů to zkrátka už nemá zapotřebí. Místo toho volila hesla o vzájemné svornosti, respektu a úctě Američanů. „Opravdu věřím, že pokud budeme jednat skutečně pospolu, jako Spojené státy, v Americe mohou znovu přijít dobré časy… Nejde jen o prezidenta, ke spolupráci je potřeba každý,“ zmínila bývalá ministryně zahraničí.
Zklidnění konfrontační rétoriky může mít v případě Clintonové i praktický dopad. Má dostatek financí a na své straně už dávno tzv. politické akční výbory, tedy vlivné zákulisní sponzory. Ti už z principu zřejmě chtějí podpořit kohokoliv jiného kromě Sanderse.
Poradci Clintonové ostatně už přiznávají, že se jejich pozornost pomalu odklání od Sanderse směrem k republikánské konkurenci. „Vím, že všichni mají dostupnou zdravotní péči, ale chci vědět, co chtějí dělat pro to, aby pomohli také lidem kolem sebe,“ nechala se slyšet Clintonová.
„Vysněný“ soupeř Trump
Radost jí udělal také aktuální průzkum televize CNN a společnosti ORC. Pokud by došlo k přímému boji s Trumpem, nejpravděpodobnější variantě, sonda mezi registrovanými jí přisuzuje 52 procent hlasů oproti 44 procentům pro Trumpa. Její náskok se tak mírně zvýšil oproti podobnému průzkumu z ledna.
V případě souboje s dalšími dvěma republikány – Rubiem a Cruzem – by ale Clintonová měla mnohem složitější vyhlídky. Zatímco Cruz ji v průzkumu porazil těsným poměrem 49 ku 48 procentům, v případě Rubia by šlo o poměr 50 ku 47 procentům v neprospěch Clintonové.
