Podle oficiálních předběžných výsledků vyhrála španělské volby vládnoucí Lidová strana Mariana Rajoye, která získala 136 křesel v parlamentu. Na druhém místě skončili socialisté s 86 mandáty, levicové hnutí Unidos Podemos se navzdory průzkumům i prvním odhadům umístilo až na třetím místě se 71 křesly. Čtvrté středopravé hnutí Ciudadanos získá 32 křesel. Většinovou vládu tak zřejmě opět nikdo nesestaví.
„Je zcela jasné, že vítězem voleb se skutečně stali konzervativní lidovci prozatimního premiéra Mariana Rajoye. Ten zažívá velké zadostiučinění, protože si proti prosincovým volbám, které taky vyhrál, jako jediný polepšil,“ informoval zpravodaj ČT Petr Zavadil s tím, že Lidová strana získá o 14 křesel v parlamentu více.
Téměř všechny průzkumy veřejného mínění předpokládaly, že na druhém místě skončí krajně levicoví Podemos, ty však překvapivě předstihli socialisté. „Je to jediná útěcha pro socialisty, kteří dopadli ještě hůř než před půl rokem,“ konstatuje Zavadil.
„Zklamané jsou i menší strany, které v prosinci s velkou pompou vtrhly do parlamentu a narušily letitou hegemonii lidovců a socialistů,“ dodává zpravodaj. „Spíše to vypadá, že se Španělé přiklonili zpět k systému dvou velkých politických stran, které jim vládly od smrti diktátora Franca.“
K vytvoření většinové koalice je zapotřebí 176 mandátů. Sestavení vlády proto bude opět velmi náročným úkolem. Z výsledků je zjevné, že ani konzervativní lidovci se středovými Ciudadanos, ani socialisté s Podemos potřebnou většinu nezískají.
„V podstatě se jako přes kopírák opakuje prosincový volební pat mezi pravicí a levicí. Tentokrát by ale Španělé politikům jen těžko odpouštěli, kdyby se nedokázali dohodnout a dohnali zemi k třetím volbám ve velmi krátké době,“ soudí Zavadil. V úvahu proto připadají menšinové koalice. Největší šanci takovou vládu sestavit mají lidovci.
V prosincových volbách nezískala žádná ze dvou tradičních stran dostatečnou většinu pro to, aby mohla sama sestavit vládu, jako tomu bývalo v předchozích letech. Hlasy jim ubraly nové strany, které ve volbách těžily z nespokojenosti Španělů s ekonomickou situací, zejména s vysokou nezaměstnaností. Proto byly vypsány volby nové.
Někteří komentátoři upozorňují, že v posledních měsících je na tom země paradoxně ekonomicky lépe. „Je pravda, že akceschopnost současné vlády je omezená. Pokud tyto komentáře vycházejí od lidí, kteří mají blízko k vládnoucím lidovcům, tak ti to vysvětlují tím, že kroky, které Rajoyův kabinet v minulých čtyřech letech přijal, přináší své pozitivní plody. Jeho odpůrci naopak tvrdí, že makroekonomická čísla nic neznamenají. Obecně ale politická nestabilita vyvolává mírné obavy,“ podotkl Zavadil.
V posledních letech země bojovala s vysokou nezaměstnaností, která donutila řadu lidí žít na ulici a spoléhat na jídlo z vývařoven. Ještě před rokem přibývalo žebráků mezi lidmi ze střední třídy, kteří přišli o podporu kvůli tomu, že byli bez práce více než dva roky.
Země v minulých letech přestála bankovní krizi i hospodářskou recesi a Rajoyova konzervativní vláda deficity snižovala výrazným omezováním výdajů. Španělsku se ale dál nedaří snižovat deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak žádá Brusel. Ten v současné době zvažuje, zda Madrid nepokutovat.
Po brexitu Španělsko znovu cílí na Gibraltar
Ve volbách může zajímavě rezonovat i čerstvý výsledek britského referenda – a to zejména v souvislosti s Gibraltarem. Poloostrov na jihu Pyrenejského poloostrova, který na severu sousedí se Španělskem, patří od roku 1713 Británii, Španělsko ale dlouhodobě usiluje o jeho připojení. Obyvatelé poloostrova se přitom vyslovili v 96 procentech proti brexitu.
„Je to naprostá změna vyhlídek. Otevírají se nám nové možnosti ohledně Gibraltaru, které jsme tu dlouho neměli,“ uvedl ministr zahraničí José Manuel García-Margallo s tím, že spoluvláda Španělska nad tímto územím „je mnohem blíž než dříve“. V minulosti však Gibraltar ve třech předchozích referendech hlasoval proti spojení se Španělskem.
