Volby v Libanonu zřejmě ovládlo radikální hnutí Hizballáh, premiérské křeslo ale nezíská

3 minuty
Zpravodaj ČT Szántó: Vítězství Hizballáhu posílí nepřímý vliv Teheránu v oblasti
Zdroj: ČT24

Šíitské hnutí Hizballáh zřejmě vyhrálo volby v Libanonu, píše agentura Reuters, která se odkazuje na tamní média a politiky. Hizballáh by měl mít spolu se svými spojenci více než polovinu křesel v parlamentu. Radikální organizace, kterou podporuje Írán, sice výrazně posílila, podle pravidel o sdílení moci ale vládu povede zástupce sunnitů. Do premiérského křesla tak znovu míří prozápadní vůdce liberálů Sád Harírí.

Kromě Harírího sunnitského bloku v čele s Hnutím budoucnosti (FM) se podle předběžných výsledků dařilo také Křesťanské straně. Podle libanonského sektářského systému sdílení moci musí premiér pocházet ze sunnitského bloku a zároveň by nová vláda měla zahrnovat všechny hlavní strany.

Politici chtějí po volbách co nejrychleji sestavit vládu, aby se mohli zaměřit na řešení ekonomických problémů. Libanon patří k nejzadluženějším zemím - jeho dluh dosahuje 150 procent HDP.

Hizballáh si jako jediná strana ponechal zbraně po ukončení občanské války v roce 1990. „Nový parlament nebude Hizballáh nijak omezovat, nevytvoří se proti němu velká koalice,“ sdělil profesor politologie na Americké univerzitě v Bejrútu Imád Sálamaj.

Silné postavení Hizballáhu v Libanonu odráží rostoucí moc jeho hlavního spojence - Íránu. Ten se snaží zvyšovat vliv i v Iráku či Sýrii. Spojené státy a Izrael považují radikální Hizballáh za teroristickou skupinu.

„Blok Hizballáhu zdaleka není limitovaný jen na jeho šíitské voliče, ale přesahuje i do sunnitsko-arabských stran a také mezi křesťany, velmi klíčové spojence. Jeho vítězství znamená, že se Hizballáh pravděpodobně i nadále udrží jako dominantní vojenská, ale také politická moc v této šestimilionové zemi,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Izraelský ministr školství Naftali Bennett k výsledku voleb řekl, že pro Izrael se napříště Libanon rovná Hizballáh a že Izrael nebude v případě budoucí války dělat rozdíl mezi touto skupinou, nepřátelskou vůči Izraeli, a státem Libanon. „Izrael připíše státu Libanon zodpovědnost za jakoukoli akci, kterou proti němu Hizballáh vyvolá z libanonského území,“ oznámil Bennett.

Libanon se stará o 1,5 milionu syrských uprchlíků

Volební právo má v Libanonu 3,6 milionu lidí. O 128 křesel se ucházelo 586 osob, mezi nimi 86 žen. Účast činila „jen“ 49,2 procenta, oproti 54 procentům před devíti lety.

Libanonci volili poprvé po téměř deseti letech. Stávající poslanci si mandát třikrát prodloužili - hlavně kvůli bezpečnostní situaci v sousední Sýrii. Libanon v současné době hostí asi 1,5 milionu syrských uprchlíků, což představuje pro tuto zemi velkou zátěž.

obrázek
Zdroj: ČT24

Volilo se podle nového volebního zákona, který zredukoval počty volebních okrsků, zavedl poměrný systém a umožnil vůbec poprvé volit i Libanoncům v zahraničí. Zahraniční pozorovatelé hodnotili hlasování jako regulérní, i když z jednoho okrsku v Bejrútu byly hlášeny střety mezi stoupenci různých kandidátů.

K zabezpečení voleb bylo povoláno až 30 tisíc vojáků a policistů, kteří byli rozmístěni i na hlavní silniční křižovatky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 6 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 53 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...