Baku - Ázerbájdžánská vládní strana oznámila, že prezidentské volby opět vyhrála současná hlava státu Ilcham Alijev. Vláda v Baku mluví o tom, že hlasování bylo demokratické. Opozice ale volby bojkotovala. Viní navíc Evropu a Spojené státy, že nevyvíjejí dostatečný tlak, který by vládu donutil ke skutečným reformám. Evropští pozorovatelé uvedli, že prezidentské volby v Ázerbájdžánu zaznamenaly značný pokrok, ale přesto nesplnily všechny mezinárodní standardy.
Vláda v Baku volby označila za nejdemokratičtější v krátké postsovětské historii země. Podle opozice ovšem Evropa a Spojené státy nevyvíjejí na Ázerbájdžán dostatečný tlak, aby přistoupil ke skutečným reformám. Jsou prý ochotny tolerovat nedostatky demokracie kvůli takzvané stabilitě a energetické bezpečnosti, protože oblast Kavkazu je důležitý zdroj vývozu energií a koridor pro dodávky ropy a plynu z oblasti Střední Asie.
Někteří experti ovšem tvrdí, že opozice hodně hovoří o demokracii, ale její slova nepadají na úrodnou půdu. Ázerbájdžánci podle nich ve skutečnosti nevědí, co demokracie znamená, a opoziční výzvy pro ně nejsou nic víc, než nesrozumitelné teoretizování. OBSE v nedávné zprávě kritizovala ázerbájdžánskou vládu za mnohá porušování volebních praktik. Opozice měla například zakázaná všechna předvolební shromáždění.
Ilcham Alijev vystřídal v prezidentském úřadu svého otce Gejdara Alijeva, který zemřel v prosinci 2003. Gejdar Alijev byl podobně jako bývalý ruský prezident Vladimir Putin příslušníkem KGB a v 80.letech členem politbyra komunistické strany Sovětského svazu.
Z předběžné zprávy ázerbájdžánské volební komise, která byla vydána po sečtení více než 90 procent hlasů, vyplývá, že Ilchama Alijeva podpořilo 88,64 procenta voličů. Při předchozích prezidentských volbách v roce 2003, v nichž zvítězil rovněž Alijev, ho podle oficiálních údajů volilo 76,8 procenta lidí.
Ázerbájdžán disponuje obrovskými zásobami ropy a zemního plynu, jedněmi z největších na světě. Značnou část svých energetických zdrojů vyváží, a to přes technicky zastaralé ropovody a plynovody do Ruska, odkud se reexportují dále do západní Evropy.
Spojené státy i Evropská unie doufají, že přesvědčí Ázerbájdžán, aby aspoň svůj zemní plyn směřoval na plynovody na jižní Kavkaz, které obcházejí Rusko, a aby tak přispěl ke snížení energetické závislosti Evropy na Rusku. Nedávná válka Ruska proti americkému spojenci Gruzii Západu posloužila jako další důkaz nezbytné potřeby diverzifikovat energetické cesty z kavkazského regionu.
Státníci ze zemí EU se v této souvislosti na summitu dohodli, že Česká republika, která se v první půlce příštího roku ujme předsednické role v EU, zorganizuje setkání právě se zeměmi z oblasti Kaspického moře. EU na něm bude chtít posílit vztahy s těmito státy, zajistit stálé zásobování unie strategickými surovinami a diverzifikovat energetické zdroje a zásobovací trasy.
