První kolo prezidentských voleb ve Francii rozdělilo zemi doslova „vejpůl“. Centristu Emmanuela Macrona volily především západní oblasti a Paříž s okolními departementy. Nacionalistka Le Penová uspěla zejména na severovýchodě a jihovýchodě země. Vyplývá to z volební mapy.
Le Penovou jednoznačně podpořily průmyslové regiony, které se dosud nevyrovnaly s následky ekonomické krize a v nichž je nejvyšší míra nezaměstnanosti.
Macron se mohl opřít o bohatou Paříž, která je zároveň finanční metropolí země, a zejména o přímořské oblasti u Atlantiku, které se z ekonomických potíži vzpamatovávají snadněji, nebo do nich pořádně ani nespadly.
Na třetího v pořadí - pravicového konzervativce Francoise Fillona - zbyla pouhá pětice departementů, z toho tři na severozápadě země.
Zaznamenáníhodný je úspěch levicového radikála Jeana-Luce Mélenchona v zámořských územích Francie v Karibském moři, v jejichž obyvatelstvu je nejvíce chudých ve srovnání s celostátním průměrem. Dařilo se mu i v departementu Seine-Saint-Denis, kde žijí především chudé generace arabských přistěhovalců.
Le Penovou volila dosavadní bašta levice
Regiony, které Le Penovou především podpořily, jsou oblasti, „které byly orientovány na tradiční těžký průmysl a globalizovaná ekonomika jim nepřála, resp. nedokázaly konkurovat levné (pracovní) síle z nastupujících, rozvíjejících se ekonomik, jako je Čína, Indie a další,“ doplnil zpravodaj ČT Michal Kubal s tím, že šlo o regiony, které byly tradiční baštou levice.
„Lidé, kteří hlasovali vždycky pro levicové kandidáty, najednou vidí politiky, kteří je ochrání, spíše u těch antisystémových, u těch, kteří slibují, že vrátí zpátky staré pořádky a podobně. Opravdu se zdá, že ekonomika je klíčem k tomu všemu,“ myslí si Kubal.
Pokud jde o věk, Mélenchon měl podle sociologických propočtů agentury Ipsos největší podporu mezi mladými lidmi do 24 let. Volilo ho kolem 30 procent voličů ve věku 18–24 let.
Naopak u starších lidí nad 70 let bodoval nejvíce Fillon (45 procent). Vítěz prvního kola Macron zaznamenal nejsilnější podíl u skupiny 25–34 let (28 procent), Le Penová pak u skupiny 35 až 49 let (29 procent).
Zatímco v případě hlasování o vystoupení Velké Británie z Evropské unie i v amerických volbách většinou vítěznou stranu podporovaly starší ročníky, v prvním kole francouzských voleb to bylo úplně naopak, dodává Kubal. „Marine Le Penová získala výrazný počet voličů mezi tou nejmladší voličskou skupinou a naopak nejmíň se jí dařilo u těch nejstarších.“
I v tomto případě mohla hrát podle Kubala důležitou roli ekonomika, protože Francie se potýká s poměrně vysokou nezaměstnaností mladých lidí – bez práce jich je 25 procent.
Výzkumná agentura Harris Interactive uvedla, že 56 procent dotázaných hlasovalo pro nacionalistku kvůli jejímu programu, u další pětiny šlo o protestní hlas.
Pokud jde o Macrona, 52 procent lidí pro něj hlasovalo kvůli jeho myšlenkám, 27 procent pak ne kvůli tomu, že by s ním souhlasili, ale protože šlo o strategickou volbu. Zajímavé je i číslo 45 – tolik procent voličů Macrona volilo v roce 2012 stávající hlavu státu – socialistu Francoise Hollanda.
Od zavedení prezidentského systému jde o první volby, kdy neprošli do druhého kola zástupci ani jedné z tradičních stran, tedy socialistů a republikánů. Zisk pouhých šest procent pro Benoita Hamona je nejhorší výsledek socialistů od roku 1969.
Naopak jde zatím o největší úspěch krajní pravice. Le Penová získala přes 21 procent hlasů, což je víc než měl před patnácti lety její otec (necelých 17 procent), který ovšem utrpěl drtivou porážku ve druhém kole.
