Ženeva – Ukrajinská krize nepolevuje. Řešit ji mají zítra zástupci USA, Unie, Ukrajiny a Ruska. Sejdou se v Ženevě. Kyjev už dal na srozuměnou, že bude žádat, aby Rusko přestalo podporovat ozbrojence na východě země. Předloží navíc důkazy, že Moskva zasahuje do dění v zemi. Ukrajina bude také chtít zpět Krym. Ruský prezident Vladimir Putin prý chce mít právo veta v ukrajinských záležitostech, USA s průlomem nepočítají.
Západ přemýšlí, jak dál proti Rusku. Největší roztržka mezi Západem a Ruskem od konce studené války se bude řešit zítra v Ženevě. Kyjev bude požadovat, aby Moskva přestala podporovat činnost ozbrojených proruských radikálů na východě Ukrajiny a stáhla své vojáky z ukrajinské hranice. „Budeme zároveň chtít, aby ruský parlament vzal zpět své povolení vyslat vojáky na území Ukrajiny, aby stáhli své vojáky z Krymu a aby vrátili Krym Ukrajině,“ konstatoval šéf ukrajinské diplomacie Andrij Deščycja ukrajinské televizi Espreso TV.
Ukrajinský ministr zahraničí prohlásil, že na východě země operují teroristické skupiny, které Rusko podporuje. „Máme odpovídající důkazy, které předložíme (ruskému ministru zahraničí Sergeji) Lavrovovi i dalším účastníkům setkání,“ doplnil Deščycja.
Arsenij Jaceňuk, prozatímní ukrajinský premiér
„Ruská vláda musí okamžitě odvolat členy svých zpravodajských a jiných diverzních skupin, odsoudit činnost teroristů a požadovat, aby opustili obsazené budovy. Tak Ruská federace ukáže, že má zájem na stabilizaci situace, o čemž mám ale značné pochybnosti.“
Proruští ozbrojenci obsadili v uplynulých dnech vládní úřady a policejní stanice v nejméně osmi východoukrajinských městech a obrátili se na Moskvu s žádostí o pomoc. Ukrajinský kabinet v úterý oznámil vyhlášení vojenské operace, která má separatisty zastavit.
Kromě bezpečnostní situace na Ukrajině by se mělo v Ženevě řešit i budoucí uspořádání země. Rusko prosazuje federalizaci Ukrajiny, zatímco Kyjev decentralizaci a posílení pravomocí regionů. Prozatímní prezident Oleksandr Turčynov už ale připustil možnost celonárodního referenda o jednotě, či rozdělení země. Hlasování by se mohlo uskutečnit 25. května spolu s prezidentskými volbami.
Summit v Ženevě má být každopádně přelomový. Berlín vzkázal, že selhání rozhovorů není možné, protože situace je nebezpečná. I proto Evropa našlapuje kolem svých sankcí vůči Kremlu pomalu. Nová jména Rusů, které v pondělí ministři zahraničí přidali na seznam těch, kdo nesmí do Unie a bude jim zmrazen majetek, raději do konání rozhovorů v Ženevě nejsou známá. S dalšími sankcemi vyčkávají i Spojené státy.
Stáhněte se od ukrajinských hranic, vyzvala Putina Merkelová
S ruským prezidentem Vladimirem Putinem hovořila v noci po telefonu německá kancléřka Angela Merkelová. Podle DPA kancléřka šéfa Kremlu vyzvala, aby Rusko zmírnilo rétoriku vůči Ukrajině, stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a jasně se distancovalo od násilností, za kterými stojí separatisté.
Putin podle Reuters kancléřce řekl, že Kyjev se nasazením armády proti rebelům „vydal protiústavním směrem“. „Ostré vyhrocení konfliktu v podstatě uvrhlo zemi na pokraj občanské války,“ uvedl Kreml k telefonátu mezi Moskvou a Berlínem.
