Kalifornská generální prokuratura společně s dalšími patnácti státy soudně napadla vyhlášení stavu nouze. Díky němu hodlá prezident Donald Trump získat peníze na stavbu zdi na hranici s Mexikem. Trump původně dostal od Kongresu na vybudování bariéry zhruba jednu a půl miliardy dolarů, požadoval ale téměř čtyřikrát víc. Trump v reakci na Twitteru poznamenal, že takový postup čekal.
Žaloba, podaná u federálního soudu v Kalifornii, uvádí, že prezidentovo nařízení porušuje dvě ustanovení ústavy: jedno vymezuje legislativní postupy a druhé dává Kongresu poslední slovo ve veřejných financích.
Tvrdí také, že ministerstvo vnitřní bezpečnosti porušilo zákon o ochraně životního prostředí tím, že nevypracovalo dopadovou studii ohledně důsledků stavby zdi na přírodu v Kalifornii a Novém Mexiku. Trump podle žalobců „uvrhl zemi do své vlastní ústavní krize“.
Trump vyhlásil stav nouze v pátek v naději, že mu to umožní získat peníze na stavbu zdi i v situaci, kdy mu Kongres financování v požadované výši odepřel. Bílý dům počítá s možností odčerpat přes 6,5 miliardy dolarů z rozpočtů Pentagonu a ministerstva financí.
S částkou 1,4 miliardy dolarů, kterou mu na posílení ochrany hranic poskytl Kongres, by prezident dostal celkem zhruba 8 miliard dolarů (182 miliard korun).
„Pokusíme se prezidentovi zamezit v porušování ústavy a dělby moci, v krádeži peněz Američanům a státům, které jim podle zákona přidělil Kongres. A pokusíme se zajistit, aby prezident přestal hrát divadlo a zneužívat úřad prezidenta ke svému licitování. Zdá se mi, že se zkrátka snaží vzkázat své voličské základně – hroutící se voličské základně – že plní své sliby,“ řekl prokurátor Xavier Bercerra, který stejně jako většina zastupitelů nejlidnatějšího amerického státu patří k demokratické opozici.
Trump v reakci poznamenal, že přesně takový postup čekal. „Jak jsem předpokládal, 16 států vedených většinou demokraty hlásajícími otevřené hranice a radikální levicí podalo žalobu,“ napsal na Twitteru Trump. „Kalifornie, stát, který vyplýtval miliardy dolarů za projekt vysokorychlostní železnice, který se vymknul kontrole a který nemá naději na dokončení, to očividně vede,“ poznamenal.
Trump Kalifornii v posledních týdnech kritizuje za projekt vysokorychlostní železniční tratě, která spojí San Diego se San Franciscem a Sacramentem. Stavba 1300 kilometrů nové trati se ale od počátku potýká s problémy a průtahy a také s navyšováním rozpočtu. Dokončení první části tratě se předpokládá nejdříve v roce 2033. Trump v sérii tweetů dodal, že zoufale potřebná zeď bude stát jen zlomek toho, co železnice.
Kalifornie v čele odporu
Kalifornie napadá Trumpa u soudu opakovaně. Bercerra už podal přinejmenším 45 žalob proti vládě, poznamenala agentura AP. Kromě Kalifornie žalobu podávají státy Colorado, Connecticut, Delaware, Havaj, Illinois, Maine, Maryland, Michigan, Minnesota, Nevada, New Jersey, Nové Mexiko, New York, Oregon a Virginie.
Kongres nemůže podle ústavy prezidentovo rozhodnutí zrušit, ale může hlasováním rozhodnout, že existující stav nouze končí. Příslušná rezoluce se už podle listu The New York Times připravuje ve Sněmovně reprezentantů.
Kromě demokratických členů Kongresu s prezidentovým postupem nesouhlasí ani část republikánů. Obávají se, že nynějšího precedentu, kdy hlava státu vyhlašuje tak mimořádné opatření bez pádného důvodu, by mohli zneužít budoucí demokratičtí prezidenti.
Zeď by vedla přes řadu soukromých pozemků
K vybudování zdi bude potřeba vykoupit ve státech Arizona a Texas pozemky mnoha amerických farmářů, kteří patří k tradičním republikánským voličům. V soukromých rukou jsou podle amerických médií dvě třetiny pozemků nutných k realizaci prezidentova projektu. V prezidentských volbách, které USA čekají příští rok, by tento fakt mohl Trumpa poškodit.
Podle informace listu The Washington Post prezidentovo páteční rozhodnutí už během víkendu zažalovalo několik nevládních organizací, například Středisko pro biodiverzitu, Hraniční síť pro lidská práva, Občané pro odpovědnost a etiku nebo Americká unie občanských práv. Všechny argumentují tím, že hlava státu v rozporu s ústavou obchází Kongres.
