Trump vyhlásil stav nouze. Sleduje tím získání více peněz na stavbu zdi na hranicích s Mexikem

Americký prezident Donald Trump oficiálně vyhlásil stav nouze na jižní hranici USA s Mexikem, což mu umožní získat peníze na zeď. Část výdajů schválil v noci na pátek Kongres, zbytek prezident hodlá odčerpat z fondů na boj s šířením drog a z rozpočtu Pentagonu. Cestu k financím mu mají otevřít exekutivní rozhodnutí, mimo jiné právě vyhlášení stavu nouze. To se chystají napadnout demokraté. Čeká se série žalob a velká právní bitva.

Jednat může i Kongres, aby však zneplatnil prezidentův dekret, musí zákonodárci příslušné usnesení schválit dvoutřetinovou většinou, což komentátoři považují za nepravděpodobné.

„Bojujeme ve světě, ale své hranice nechráníme,“ řekl Trump novinářům. Situace na hranicích je podle něj natolik vážná, že lze mluvit o invazi, neboť do země proudí drogy, zbraně, kriminálníci a migranti bez dokladů. Prezident je přesvědčen, že zeď tento problém vyřeší.

Celá ta právní bitva se povede o to, zda prezident může vyhlásit stav nouze, tedy zda je skutečně situace na jižní americké hranici natolik kritická, že ohrožuje národní bezpečnost Spojených států.
David Miřejovský
zpravodaj ČT

Zároveň očekává, že dekret o stavu nouze vyvolá sérii žalob a že věc nakonec skončí u Nejvyššího soudu. Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf senátních demokratů Chuck Schumer již ve společném prohlášení pohrozili možnými právními kroky.

„Kongres bude bránit naše ústavní práva v Kongresu, u soudů a před veřejností. K nápravě použije všechny dostupné prostředky. Kongres nemůže nechat prezidenta cupovat ústavu,“ dodali.

Trump pak rovněž podepsal zákon, který zabrání opětovné platební neschopnosti federálních úřadů. Ten schválil z noci na pátek Kongres. Pokud by zákon přijat nebyl, neměla by od soboty část federálních úřadů peníze na svůj provoz.

Nahrávám video
Trump vyhlásil kvůli zdi stav nouze. Je to finta vůči Kongresu?
Zdroj: ČT24

Stav nouze není výjimkou, neobvyklé jsou prezidentovy důvody

Vyhlášení stavu nouze, které je rovněž exekutivním příkazem, není v americké politické praxi žádnou výjimkou. Prezident Bill Clinton ho vyhlásil sedmnáctkrát, George Bush mladší třináctkrát a Barack Obama dvanáctkrát. Od roku 1978 bylo v USA vyhlášeno 58 stavů nouze, z nichž 31 zůstává v platnosti, napsala agentura AP.

Důvody dřívějších prezidentů ale byly diametrálně odlišné od příčin, které k vyhlášení stavu nouze přivádějí Trumpa. Šlo například o reakci na teroristické útoky v roce 2001 či na pandemii chřipky z roku 2009, o zablokování majetku cizinců porušujících lidská práva nebo o odpověď na provokace Kremlu.

Trumpovy motivy jsou ale odlišné. „Aby prezident vyhlásil stav nouze kvůli vnitrostátnímu infrastrukturnímu projektu, který navíc Kongres výslovně odmítl financovat, je krajně neobvyklé,“ konstatoval právní expert Andrew Boyle. Očekávají se vleklé soudní spory a zřejmě i odmítavé rezoluce Kongresu, kde Trumpův záměr kritizují nejen demokraté, ale i nevelká část republikánů.

Demokraté už ve čtvrtek Bílý dům před vyhlášením stavu nouze naléhavě varovali. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf frakce demokratů v Senátu Chuck Schumer v prohlášení uvedli, že by to byl „akt bezpráví a hrubé zneužití prezidentských pravomocí“. Žalobu prý připravují generální prokurátoři států unie, které ovládají demokraté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 2 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 9 hhodinami
Načítání...