Trump vyhlásil stav nouze. Sleduje tím získání více peněz na stavbu zdi na hranicích s Mexikem

Americký prezident Donald Trump oficiálně vyhlásil stav nouze na jižní hranici USA s Mexikem, což mu umožní získat peníze na zeď. Část výdajů schválil v noci na pátek Kongres, zbytek prezident hodlá odčerpat z fondů na boj s šířením drog a z rozpočtu Pentagonu. Cestu k financím mu mají otevřít exekutivní rozhodnutí, mimo jiné právě vyhlášení stavu nouze. To se chystají napadnout demokraté. Čeká se série žalob a velká právní bitva.

Jednat může i Kongres, aby však zneplatnil prezidentův dekret, musí zákonodárci příslušné usnesení schválit dvoutřetinovou většinou, což komentátoři považují za nepravděpodobné.

„Bojujeme ve světě, ale své hranice nechráníme,“ řekl Trump novinářům. Situace na hranicích je podle něj natolik vážná, že lze mluvit o invazi, neboť do země proudí drogy, zbraně, kriminálníci a migranti bez dokladů. Prezident je přesvědčen, že zeď tento problém vyřeší.

Celá ta právní bitva se povede o to, zda prezident může vyhlásit stav nouze, tedy zda je skutečně situace na jižní americké hranici natolik kritická, že ohrožuje národní bezpečnost Spojených států.
David Miřejovský
zpravodaj ČT

Zároveň očekává, že dekret o stavu nouze vyvolá sérii žalob a že věc nakonec skončí u Nejvyššího soudu. Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf senátních demokratů Chuck Schumer již ve společném prohlášení pohrozili možnými právními kroky.

„Kongres bude bránit naše ústavní práva v Kongresu, u soudů a před veřejností. K nápravě použije všechny dostupné prostředky. Kongres nemůže nechat prezidenta cupovat ústavu,“ dodali.

Trump pak rovněž podepsal zákon, který zabrání opětovné platební neschopnosti federálních úřadů. Ten schválil z noci na pátek Kongres. Pokud by zákon přijat nebyl, neměla by od soboty část federálních úřadů peníze na svůj provoz.

6 minut
Trump vyhlásil kvůli zdi stav nouze. Je to finta vůči Kongresu?
Zdroj: ČT24

Stav nouze není výjimkou, neobvyklé jsou prezidentovy důvody

Vyhlášení stavu nouze, které je rovněž exekutivním příkazem, není v americké politické praxi žádnou výjimkou. Prezident Bill Clinton ho vyhlásil sedmnáctkrát, George Bush mladší třináctkrát a Barack Obama dvanáctkrát. Od roku 1978 bylo v USA vyhlášeno 58 stavů nouze, z nichž 31 zůstává v platnosti, napsala agentura AP.

Důvody dřívějších prezidentů ale byly diametrálně odlišné od příčin, které k vyhlášení stavu nouze přivádějí Trumpa. Šlo například o reakci na teroristické útoky v roce 2001 či na pandemii chřipky z roku 2009, o zablokování majetku cizinců porušujících lidská práva nebo o odpověď na provokace Kremlu.

Trumpovy motivy jsou ale odlišné. „Aby prezident vyhlásil stav nouze kvůli vnitrostátnímu infrastrukturnímu projektu, který navíc Kongres výslovně odmítl financovat, je krajně neobvyklé,“ konstatoval právní expert Andrew Boyle. Očekávají se vleklé soudní spory a zřejmě i odmítavé rezoluce Kongresu, kde Trumpův záměr kritizují nejen demokraté, ale i nevelká část republikánů.

Demokraté už ve čtvrtek Bílý dům před vyhlášením stavu nouze naléhavě varovali. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf frakce demokratů v Senátu Chuck Schumer v prohlášení uvedli, že by to byl „akt bezpráví a hrubé zneužití prezidentských pravomocí“. Žalobu prý připravují generální prokurátoři států unie, které ovládají demokraté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 9 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 10 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...