Republikáni a demokraté se dohodli na financování americké vlády, Trump ale „není šťastný“

Nahrávám video

Demokraté a republikáni v Kongresu USA dosáhli rámcové dohody na podmínkách financování vlády, aby se předešlo pádu části federálních úřadů do platební neschopnosti. Podle agentury Reuters to oznámili straničtí vyjednávači s tím, že nyní musí vyslovit souhlas prezident Donald Trump. Ten ale s podpisem váhá. Podle CNN by nová hraniční bariéra byla čtvrtinová oproti tomu, co požadoval šéf Bílého domu.

„Nemohu říci, že jsem šťastný. Nemohu říci, že jsem nadšený,“ řekl novinářům v Bílém domě Trump s tím, že si musí obsah dohody prostudovat. Nemyslí si přitom, že nastane další krize ve financování úřadů.

Republikánský senátor Richard Shelby, který se vyjednávání zúčastnil, prohlásil, že na podrobnostech dohody zahrnující zabezpečení hranic budou nyní pracovat na nižší úrovni stranické týmy. Dodal, že časový rámec pro dokončení dokumentu stanoven nebyl. Demokratická kongresmanka Nita Loweyová nicméně uvedla, že podrobnosti dohody by mohly být hotové do středy.

Zákon o financování vlády musí být schválen do pátku, jinak opět hrozí, že část federálních úřadů nebude mít peníze na svůj provoz.

Spor se vedl o zeď a místa v detenčních centrech

Ještě v neděli vyjednávači hovořili o tom, že jednání uvázla na mrtvém bodě, neboť republikáni odmítli demokratický návrh na omezení počtu detenčních míst pro migranty bez dokladů. Bílý dům následně zadrhnutí rozhovorů okomentoval slovy, že situace je vážná a že není možné vyloučit, že se vláda znovu ocitne bez peněz.

Jádrem finančního sporu je otázka migrace. Americký prezident žádal po Kongresu peníze na vybudování pohraniční zdi, což ale demokraté odmítli. Protože ani jedna strana ze svých postojů neustoupila, zůstala na přelomu roku část federálních úřadů bez peněz.

Krizový stav trval 35 dní, poté se demokraté s republikány dohodli na tři týdny financování obnovit a během tohoto období vyjednat kompromis. To se nyní podle vyjednávačů podařilo, podmínky dohody ale oficiálně známé ještě nejsou.

CNN: Dohoda počítá s bariérou, betonovou zeď zakazuje

Televize CNN s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že ujednání počítá s uvolněním necelých 1,4 miliardy dolarů (31,5 miliardy korun) na vybudování nové pohraniční bariéry v délce 88,5 kilometru v oblasti Rio Grande Valley na jihu Texasu. Trump přitom žádal 5,7 miliardy dolarů na zeď dlouhou 346 kilometrů.

Dokument navíc budovat betonové zdi zakazuje a umožňuje stavět bariéry jen podle již existujících způsobů. Dohoda počítá s nákupem nových bezpečnostních zařízení a s modernizací kontrolních procedur na hraničních přechodech. Celní služba by měla rozšířit početní stav svých zaměstnanců.

V dohodě není demokratický návrh omezit počet míst v detenčních zařízeních, který měl za cíl snížit počty internovaných přistěhovalců. Počet tak zůstane na stávající úrovni 40 520. Demokraté od tohoto požadavku ustoupili, což prý výrazně posunulo jednání kupředu.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti navíc dostane další peníze, které budou určeny k rozsáhlejšímu technologickému posílení ostrahy hranic či na humanitární pomoc. Pokud by prezident ujednání schválil, měla by vláda zajištěny finance do konce letošního září.

Není jisté, zda Trump dohodu podpoří

Dohoda má údajně podporu vůdce republikánů v Senátu Mitche McConnella a demokratické šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Zda ji ale podpoří Trump, není podle amerických médií zdaleka jisté. Prezident dal v minulých dnech několikrát najevo, že nebudou-li součástí dohody požadované peníze na stavbu zdi, je jednání zbytečné.

Komentátor televize Fox News Sean Hannity, který bývá označován za neoficiálního Trumpova poradce, se o pondělní předběžné dohodě vyjádřil kriticky. „Každý republikán, který tento úpadkový kompromis podporuje, si to bude muset zodpovědět,“ řekl v noci na úterý. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kvůli bombě z druhé světové války se evakuovalo ve Pforzheimu třicet tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa muselo v neděli ráno opustit své byty a domy 27 tisíc až třicet tisíc lidí. Odpoledne byla bomba zneškodněna, obyvatelé se pak mohli vrátit do svých domovů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Moskvu a přilehlý region zasáhl velký ukrajinský dronový útok

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast, potvrdil ho i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo. Ruské telegramové kanály a ukrajinská SBU uvádějí, že zasaženy byly průmyslové podniky s vazbami na armádu. Ukrajinské úřady také informují o ruských úderech a uvádějí zraněné.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Krátí se čas.“ Trump znovu pohrozil Íránu zničením

Americký prezident Donald Trump v neděli na sociální síti opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.
před 5 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 5 hhodinami

V areálu jaderné elektrárny v Emirátech vypukl po útoku dronu požár

Po zásahu dronu vypukl požár ve vnějším areálu jaderné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech (SEA), jediné v arabském světě. Ministerstvo obrany uvedlo, že úřady vyšetřují původ útoku. Podle dosavadních informací si incident nevyžádal zraněné ani nevedl k úniku radioaktivity, informovaly tiskové agentury s odvoláním na místní úřady.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 7 hhodinami

Z osmi zraněných v Modeně zůstává pět v nemocnici, stav jedné ženy je kritický

Z osmi lidí, do nichž v sobotu odpoledne v italské Modeně najel muž autem, zůstává pět hospitalizováno a stav jedné ženy je kritický, informovala agentura ANSA. Zraněné navštívili ve dvou nemocnicích italský prezident Sergio Mattarella a premiérka Giorgia Meloniová, která kvůli tomu zrušila nedělní návštěvu Kypru. Čtyři zranění jsou členové jedné polské rodiny, která žije v Itálii, a mezi zraněnými je i devětašedesátiletá německá turistka, jejíž stav je vážný, ale stabilizovaný.
před 9 hhodinami

Demonstranti v Bolívii blokují zásobování La Pazu, policie zadržela desítky lidí

Po střetech s policií při sobotních blokádách silnic vedoucích do bolivijské metropole La Pazu bylo zadrženo nejméně padesát sedm demonstrantů žádajících zejména zvýšení platů. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na oficiální zdroje. Blokády, které brání zásobování La Pazu, trvají už dva týdny. V La Pazu sídlí bolivijská vláda, oficiálním hlavním městem země je Sucre.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...