Republikáni a demokraté se dohodli na financování americké vlády, Trump ale „není šťastný“

9 minut
Novinář Anýž: Trump byl informován, že na zeď má jít dle dohody asi třetina toho, co chce
Zdroj: ČT24

Demokraté a republikáni v Kongresu USA dosáhli rámcové dohody na podmínkách financování vlády, aby se předešlo pádu části federálních úřadů do platební neschopnosti. Podle agentury Reuters to oznámili straničtí vyjednávači s tím, že nyní musí vyslovit souhlas prezident Donald Trump. Ten ale s podpisem váhá. Podle CNN by nová hraniční bariéra byla čtvrtinová oproti tomu, co požadoval šéf Bílého domu.

„Nemohu říci, že jsem šťastný. Nemohu říci, že jsem nadšený,“ řekl novinářům v Bílém domě Trump s tím, že si musí obsah dohody prostudovat. Nemyslí si přitom, že nastane další krize ve financování úřadů.

Republikánský senátor Richard Shelby, který se vyjednávání zúčastnil, prohlásil, že na podrobnostech dohody zahrnující zabezpečení hranic budou nyní pracovat na nižší úrovni stranické týmy. Dodal, že časový rámec pro dokončení dokumentu stanoven nebyl. Demokratická kongresmanka Nita Loweyová nicméně uvedla, že podrobnosti dohody by mohly být hotové do středy.

Zákon o financování vlády musí být schválen do pátku, jinak opět hrozí, že část federálních úřadů nebude mít peníze na svůj provoz.

Spor se vedl o zeď a místa v detenčních centrech

Ještě v neděli vyjednávači hovořili o tom, že jednání uvázla na mrtvém bodě, neboť republikáni odmítli demokratický návrh na omezení počtu detenčních míst pro migranty bez dokladů. Bílý dům následně zadrhnutí rozhovorů okomentoval slovy, že situace je vážná a že není možné vyloučit, že se vláda znovu ocitne bez peněz.

Jádrem finančního sporu je otázka migrace. Americký prezident žádal po Kongresu peníze na vybudování pohraniční zdi, což ale demokraté odmítli. Protože ani jedna strana ze svých postojů neustoupila, zůstala na přelomu roku část federálních úřadů bez peněz.

Krizový stav trval 35 dní, poté se demokraté s republikány dohodli na tři týdny financování obnovit a během tohoto období vyjednat kompromis. To se nyní podle vyjednávačů podařilo, podmínky dohody ale oficiálně známé ještě nejsou.

CNN: Dohoda počítá s bariérou, betonovou zeď zakazuje

Televize CNN s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že ujednání počítá s uvolněním necelých 1,4 miliardy dolarů (31,5 miliardy korun) na vybudování nové pohraniční bariéry v délce 88,5 kilometru v oblasti Rio Grande Valley na jihu Texasu. Trump přitom žádal 5,7 miliardy dolarů na zeď dlouhou 346 kilometrů.

Dokument navíc budovat betonové zdi zakazuje a umožňuje stavět bariéry jen podle již existujících způsobů. Dohoda počítá s nákupem nových bezpečnostních zařízení a s modernizací kontrolních procedur na hraničních přechodech. Celní služba by měla rozšířit početní stav svých zaměstnanců.

V dohodě není demokratický návrh omezit počet míst v detenčních zařízeních, který měl za cíl snížit počty internovaných přistěhovalců. Počet tak zůstane na stávající úrovni 40 520. Demokraté od tohoto požadavku ustoupili, což prý výrazně posunulo jednání kupředu.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti navíc dostane další peníze, které budou určeny k rozsáhlejšímu technologickému posílení ostrahy hranic či na humanitární pomoc. Pokud by prezident ujednání schválil, měla by vláda zajištěny finance do konce letošního září.

Není jisté, zda Trump dohodu podpoří

Dohoda má údajně podporu vůdce republikánů v Senátu Mitche McConnella a demokratické šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Zda ji ale podpoří Trump, není podle amerických médií zdaleka jisté. Prezident dal v minulých dnech několikrát najevo, že nebudou-li součástí dohody požadované peníze na stavbu zdi, je jednání zbytečné.

Komentátor televize Fox News Sean Hannity, který bývá označován za neoficiálního Trumpova poradce, se o pondělní předběžné dohodě vyjádřil kriticky. „Každý republikán, který tento úpadkový kompromis podporuje, si to bude muset zodpovědět,“ řekl v noci na úterý. 

8 minut
Amerikanista Dopieralla: Dohoda zřejmě počítá s výrazně menší částkou na bariéru, než požadoval Trump
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 39 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 56 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...