Republikáni a demokraté se dohodli na financování americké vlády, Trump ale „není šťastný“

Nahrávám video
Novinář Anýž: Trump byl informován, že na zeď má jít dle dohody asi třetina toho, co chce
Zdroj: ČT24

Demokraté a republikáni v Kongresu USA dosáhli rámcové dohody na podmínkách financování vlády, aby se předešlo pádu části federálních úřadů do platební neschopnosti. Podle agentury Reuters to oznámili straničtí vyjednávači s tím, že nyní musí vyslovit souhlas prezident Donald Trump. Ten ale s podpisem váhá. Podle CNN by nová hraniční bariéra byla čtvrtinová oproti tomu, co požadoval šéf Bílého domu.

„Nemohu říci, že jsem šťastný. Nemohu říci, že jsem nadšený,“ řekl novinářům v Bílém domě Trump s tím, že si musí obsah dohody prostudovat. Nemyslí si přitom, že nastane další krize ve financování úřadů.

Republikánský senátor Richard Shelby, který se vyjednávání zúčastnil, prohlásil, že na podrobnostech dohody zahrnující zabezpečení hranic budou nyní pracovat na nižší úrovni stranické týmy. Dodal, že časový rámec pro dokončení dokumentu stanoven nebyl. Demokratická kongresmanka Nita Loweyová nicméně uvedla, že podrobnosti dohody by mohly být hotové do středy.

Zákon o financování vlády musí být schválen do pátku, jinak opět hrozí, že část federálních úřadů nebude mít peníze na svůj provoz.

Spor se vedl o zeď a místa v detenčních centrech

Ještě v neděli vyjednávači hovořili o tom, že jednání uvázla na mrtvém bodě, neboť republikáni odmítli demokratický návrh na omezení počtu detenčních míst pro migranty bez dokladů. Bílý dům následně zadrhnutí rozhovorů okomentoval slovy, že situace je vážná a že není možné vyloučit, že se vláda znovu ocitne bez peněz.

Jádrem finančního sporu je otázka migrace. Americký prezident žádal po Kongresu peníze na vybudování pohraniční zdi, což ale demokraté odmítli. Protože ani jedna strana ze svých postojů neustoupila, zůstala na přelomu roku část federálních úřadů bez peněz.

Krizový stav trval 35 dní, poté se demokraté s republikány dohodli na tři týdny financování obnovit a během tohoto období vyjednat kompromis. To se nyní podle vyjednávačů podařilo, podmínky dohody ale oficiálně známé ještě nejsou.

CNN: Dohoda počítá s bariérou, betonovou zeď zakazuje

Televize CNN s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že ujednání počítá s uvolněním necelých 1,4 miliardy dolarů (31,5 miliardy korun) na vybudování nové pohraniční bariéry v délce 88,5 kilometru v oblasti Rio Grande Valley na jihu Texasu. Trump přitom žádal 5,7 miliardy dolarů na zeď dlouhou 346 kilometrů.

Dokument navíc budovat betonové zdi zakazuje a umožňuje stavět bariéry jen podle již existujících způsobů. Dohoda počítá s nákupem nových bezpečnostních zařízení a s modernizací kontrolních procedur na hraničních přechodech. Celní služba by měla rozšířit početní stav svých zaměstnanců.

V dohodě není demokratický návrh omezit počet míst v detenčních zařízeních, který měl za cíl snížit počty internovaných přistěhovalců. Počet tak zůstane na stávající úrovni 40 520. Demokraté od tohoto požadavku ustoupili, což prý výrazně posunulo jednání kupředu.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti navíc dostane další peníze, které budou určeny k rozsáhlejšímu technologickému posílení ostrahy hranic či na humanitární pomoc. Pokud by prezident ujednání schválil, měla by vláda zajištěny finance do konce letošního září.

Není jisté, zda Trump dohodu podpoří

Dohoda má údajně podporu vůdce republikánů v Senátu Mitche McConnella a demokratické šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Zda ji ale podpoří Trump, není podle amerických médií zdaleka jisté. Prezident dal v minulých dnech několikrát najevo, že nebudou-li součástí dohody požadované peníze na stavbu zdi, je jednání zbytečné.

Komentátor televize Fox News Sean Hannity, který bývá označován za neoficiálního Trumpova poradce, se o pondělní předběžné dohodě vyjádřil kriticky. „Každý republikán, který tento úpadkový kompromis podporuje, si to bude muset zodpovědět,“ řekl v noci na úterý. 

Nahrávám video
Amerikanista Dopieralla: Dohoda zřejmě počítá s výrazně menší částkou na bariéru, než požadoval Trump
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěBrífink po jednání ministrů Havlíčka a Sakové o ropě a Družbě

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) jednal ve středu v Praze se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou o ropovodu Družba. Řešili zajištění reverzního toku z Česka na Slovensko a hovořili o expertním týmu ke stavu poškození ropovodu na Ukrajině.
před 6 mminutami

Íránský útok má oběti v Izraeli. V Dubaji se ozvaly exploze

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
01:11Aktualizovánopřed 7 mminutami

Izrael udeřil napříč Libanonem, ten hlásí mrtvé

Izrael provedl několik úderů napříč Libanonem, včetně Bejrútu, východního údolí Bikáa a jižní části země. Útoky si vyžádaly přes deset obětí a desítky zraněných, píší agentury Reuters a AFP. Izraelské síly ráno zasáhly hustě obydlenou čtvrť Zukák El-Blat v centru Bejrútu bez předchozí výzvy k evakuaci tamních obyvatel, uvedla agentura NNA.
05:56Aktualizovánopřed 8 mminutami

Stávka na letišti u Berlína se dotkla desítek tisíc cestujících

Provoz na mezinárodním letišti Berlín-Braniborsko (BER) ochromila jednodenní stávka. Zrušeno bylo 445 letů pro 57 tisíc cestujících. Odborový svaz Verdi chce výstražnou stávkou přimět vedení letiště, aby předložilo lepší nabídku v jednáních o platech. Svaz zastupuje zhruba dva tisíce zaměstnanců. S Prahou berlínské letiště pravidelné spojení nemá.
08:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 1 hhodinou

Soud nařídil obnovit vysílání Hlasu Ameriky

Americký federální soudce nařídil v úterý obnovit vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Více než tisíc jejích zaměstnanců, kteří před více než rokem dostali placené administrativní volno, se má vrátit do práce. Informují o tom agentury. Prezident USA Donald Trump loni zavedl rozsáhlé škrty ve federální sféře a stanici financovanou z federálních peněz prakticky vyřadil z provozu.
09:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémy s placením či navigací. Výpadky internetu v Rusku zasáhly už i Moskvu

K výpadkům internetového připojení v Rusku dochází již téměř rok – nyní však postihl také tamní metropoli. Lidé v Moskvě mají problém s on-line platbami či používáním navigace. Kreml se odvolává na „sofistikované útoky Kyjeva“, kterým je prý potřeba se bránit právě omezováním internetu. Podle kritiků vlády jde ale o způsob, jak ještě více omezit svobodu občanů. Ti si stěžují také na problémy s fungováním komunikační aplikace Telegram, k jejíž blokaci má přitom oficiálně dojít až na začátku dubna.
před 2 hhodinami

Rusko deportuje ukrajinské děti systematicky, potvrdili vyšetřovatelé

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.
před 5 hhodinami
Načítání...