Vítězná Merkelová už hovořila se šéfem SPD, zatím žádnou koalici nevylučuje

Berlín - Nejlepšího volebního výsledku za posledních dvacet let dosáhla konzervativní unie (CDU/CSU) německé kancléřky Angely Merkelové. Se ziskem 41,5 procenta ale většinu ve Spolkovém sněmu nezískala. Na druhém místě skončili sociální demokraté (SPD) s téměř 26 procenty. V novém Spolkovém sněmu zasedne ještě marxistická strana Levice a Zelení. Podle Merkelové jsou konzervativci otevřeni rozhovorům se všemi stranami. Jednání by mohla začít koncem týdne. Za nejpravděpodobnějšího koaličního partnera je považována SPD. Kancléřka už s jejím šéfem hovořila.

Konzervativní unie získala 311 z celkových 630 poslaneckých mandátů. Druhou nejsilnější stranou je SPD, která si připsala přes 25 procent hlasů. Následuje Levice s necelými devíti procenty. Nejmenší stranou zastoupenou ve Spolkovém sněmu bude Spojenectví 90/Zelení, kteří oslovili 8,4 procenta voličů. Do Spolkového sněmu se těsně neprobojovala euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD), které při první účasti ve volbách chyběly tři desetiny procenta.

Těžká chvíle pro liberální demokraty

Pro konzervativní unii Angely Merkelové jde o velký triumf. „Budeme dělat, co bude v našich silách, aby příští čtyři roky byly pro Německo úspěšné. Je příliš brzo na to říct, jak budeme postupovat. Všechno to probereme na schůzi strany,“ konstatovala Merkelová.

Naopak smutek zavládl v táboře liberálních demokratů, kteří budou poprvé od vzniku Spolkové republiky v roce 1949 ve Spolkovém sněmu chybět. Strana získala jen 4,8 procenta hlasů. „Dnešek je pro nás těžký. Tohle je nejhorší výsledek, jehož jsme kdy dosáhli. Jako lídr strany za to přijímám odpovědnost,“ podotkl Rainer Bruederle. Předseda FDP, vicekancléř a ministr hospodářství Philipp Rösler už oznámil rezignaci na svou stranickou funkci.

  • „Pro Německo je to velká a nezvyklá událost. Liberální demokraté nebudou v příští vládě, což významně mění dynamiku celé koalice. Ve výsledku se může stát, že mnoho voličů si ve finále řekne, že takový směr si vlastně nepřáli,“ konstatovala volební analytička Almut Müllerová.

Vzhledem k rozložení sil ve Spolkovém sněmu si budou křesťanští demokraté muset hledat nového koaličního partnera, jímž se pravděpodobně stane SPD. Merkelová by teoreticky mohla vládu vytvořit i se Zelenými, ale kvůli zásadním obsahovým rozdílům je taková spolupráce málo pravděpodobná. Vznik červeno-rudo-zelené koalice - tedy spolupráce SPD, Levice a Zelených - je pak téměř vyloučen, protože spolupráci s Levicí sociální demokraté i Zelení rozhodně odmítají.

„Rozhovorům jsme otevřeni,“ prohlásila Merkelová bez bližších podrobností na tiskové konferenci. Posléze ale dodala, že již telefonicky hovořila s předsedou SPD Sigmarem Gabrielem. Ten ji prý požádal, aby další jednání počkala na výsledek porady vedení sociálních demokratů, která se uskuteční v pátek. „Odpovědnost je ale teď na straně kancléřky, aby hledala většinu. Je na ní, aby řekla, co chce, jakou chce v Německu dělat politiku,“ prohlásil šéf SPD. Jeho strana podle něj „nebude stát ve frontě na nástupnictví po FDP, kterou paní Merkelová zruinovala“.

  • Svého aktivního volebního práva v neděli využilo 71,5 procenta oprávněných voličů, což je jen o málo víc než v roce 2009, kdy byla volební účast rekordně nízká - 70,8 procenta. Ještě v roce 2005 se k volebním urnám vydalo 77,7 procenta dospělých Němců.

Publicista Jaroslav Šonka:

„Osobní šarm Merkelové a její politická váha rozhodly tyto volby. Stojí za tím ale i její faktické výsledky. Německo v krizi obstálo nejlépe z evropských zemí.“

Německé strany ztrácejí své vyhranění, říká politolog Robejšek

„Výsledek vypovídá o tom, že německé strany ztrácí svůj profil, a to včetně CDU a CSU. Hlavně se to ale týká Zelených, u kterých se ukázalo, že jsou přeci jen monotematická strana a když nemohou odmítat jádro, tak jsou jen jednou z mnoha levicových stran. Liberálové ztratili během spoluvlády s Merkelovou svou identitu zcela, SPD zase kancléřka vzala všechna jejich témata,“ řekl v rozhovoru s ČT politolog Petr Robejšek. Podle něho je nyní nejpravděpodobnější variantou velká koalice. „Je to ta jediná možnost, která připadá v úvahu,“ dodal.

Volební účast sice přesáhla sedmdesát procent, oproti létům minulým, kdy k urnám chodilo až devadesát procent Němců, jde přeci jen o poměrně výrazný pokles. „Ty doby jsou už za námi. Těch 72 procent je docela dobrých,“ soudí Robejšek.

Výsledky voleb do Spolkového sněmu:

CDU/CSU - 41,5 %
SPD - 25,7 %
Levice - 8,6 %
Zelení - 8,4 %

FDP - 4,8 %
AfD - 4,7 %´
Pirátská strana - 2,2 %
NPD - 1,5 %

Ohlasy politické scény:

Jiří Rusnok, premiér ČR v demisi: „Gratulace kancléřce k mimořádnému výsledku CDU/CSU. Vzhledem k propadu FDP bude sestavování koalice pro všechny zúčastněné docela složitý úkol. Z pohledu ČR výsledek voleb nic nemění na našich velmi dobrých vztazích.“

Václav Klaus, exprezident ČR: „Volby ukázaly, že Německo nemá alternativu. Tím nemá alternativu ani Evropa a ani Česká republika.“

Michel Barnier, evropský komisař odpovědný za vnitřní trh a služby: „Je to dáma, které nechybí zdravý rozum, má mnoho energie, mnoho pragmatismu a rozhodně je někým, kdo má evropské přesvědčení. A to jsou kvality, které potřebujeme, které bude Evropa potřebovat.“

Herman van Rompuy, prezident EU: „Jsem si jistý, že Spolková republika Německo a její nová vláda budou dále přispívat k budování mírové a hospodářsky úspěšné Evropy, která bude sloužit všem občanům.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 8 mminutami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 9 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 5 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 15 hhodinami
Načítání...