Vítězná Merkelová už hovořila se šéfem SPD, zatím žádnou koalici nevylučuje

Berlín - Nejlepšího volebního výsledku za posledních dvacet let dosáhla konzervativní unie (CDU/CSU) německé kancléřky Angely Merkelové. Se ziskem 41,5 procenta ale většinu ve Spolkovém sněmu nezískala. Na druhém místě skončili sociální demokraté (SPD) s téměř 26 procenty. V novém Spolkovém sněmu zasedne ještě marxistická strana Levice a Zelení. Podle Merkelové jsou konzervativci otevřeni rozhovorům se všemi stranami. Jednání by mohla začít koncem týdne. Za nejpravděpodobnějšího koaličního partnera je považována SPD. Kancléřka už s jejím šéfem hovořila.

Konzervativní unie získala 311 z celkových 630 poslaneckých mandátů. Druhou nejsilnější stranou je SPD, která si připsala přes 25 procent hlasů. Následuje Levice s necelými devíti procenty. Nejmenší stranou zastoupenou ve Spolkovém sněmu bude Spojenectví 90/Zelení, kteří oslovili 8,4 procenta voličů. Do Spolkového sněmu se těsně neprobojovala euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD), které při první účasti ve volbách chyběly tři desetiny procenta.

Těžká chvíle pro liberální demokraty

Pro konzervativní unii Angely Merkelové jde o velký triumf. „Budeme dělat, co bude v našich silách, aby příští čtyři roky byly pro Německo úspěšné. Je příliš brzo na to říct, jak budeme postupovat. Všechno to probereme na schůzi strany,“ konstatovala Merkelová.

Naopak smutek zavládl v táboře liberálních demokratů, kteří budou poprvé od vzniku Spolkové republiky v roce 1949 ve Spolkovém sněmu chybět. Strana získala jen 4,8 procenta hlasů. „Dnešek je pro nás těžký. Tohle je nejhorší výsledek, jehož jsme kdy dosáhli. Jako lídr strany za to přijímám odpovědnost,“ podotkl Rainer Bruederle. Předseda FDP, vicekancléř a ministr hospodářství Philipp Rösler už oznámil rezignaci na svou stranickou funkci.

  • „Pro Německo je to velká a nezvyklá událost. Liberální demokraté nebudou v příští vládě, což významně mění dynamiku celé koalice. Ve výsledku se může stát, že mnoho voličů si ve finále řekne, že takový směr si vlastně nepřáli,“ konstatovala volební analytička Almut Müllerová.

Vzhledem k rozložení sil ve Spolkovém sněmu si budou křesťanští demokraté muset hledat nového koaličního partnera, jímž se pravděpodobně stane SPD. Merkelová by teoreticky mohla vládu vytvořit i se Zelenými, ale kvůli zásadním obsahovým rozdílům je taková spolupráce málo pravděpodobná. Vznik červeno-rudo-zelené koalice - tedy spolupráce SPD, Levice a Zelených - je pak téměř vyloučen, protože spolupráci s Levicí sociální demokraté i Zelení rozhodně odmítají.

„Rozhovorům jsme otevřeni,“ prohlásila Merkelová bez bližších podrobností na tiskové konferenci. Posléze ale dodala, že již telefonicky hovořila s předsedou SPD Sigmarem Gabrielem. Ten ji prý požádal, aby další jednání počkala na výsledek porady vedení sociálních demokratů, která se uskuteční v pátek. „Odpovědnost je ale teď na straně kancléřky, aby hledala většinu. Je na ní, aby řekla, co chce, jakou chce v Německu dělat politiku,“ prohlásil šéf SPD. Jeho strana podle něj „nebude stát ve frontě na nástupnictví po FDP, kterou paní Merkelová zruinovala“.

  • Svého aktivního volebního práva v neděli využilo 71,5 procenta oprávněných voličů, což je jen o málo víc než v roce 2009, kdy byla volební účast rekordně nízká - 70,8 procenta. Ještě v roce 2005 se k volebním urnám vydalo 77,7 procenta dospělých Němců.

Publicista Jaroslav Šonka:

„Osobní šarm Merkelové a její politická váha rozhodly tyto volby. Stojí za tím ale i její faktické výsledky. Německo v krizi obstálo nejlépe z evropských zemí.“

Německé strany ztrácejí své vyhranění, říká politolog Robejšek

„Výsledek vypovídá o tom, že německé strany ztrácí svůj profil, a to včetně CDU a CSU. Hlavně se to ale týká Zelených, u kterých se ukázalo, že jsou přeci jen monotematická strana a když nemohou odmítat jádro, tak jsou jen jednou z mnoha levicových stran. Liberálové ztratili během spoluvlády s Merkelovou svou identitu zcela, SPD zase kancléřka vzala všechna jejich témata,“ řekl v rozhovoru s ČT politolog Petr Robejšek. Podle něho je nyní nejpravděpodobnější variantou velká koalice. „Je to ta jediná možnost, která připadá v úvahu,“ dodal.

Volební účast sice přesáhla sedmdesát procent, oproti létům minulým, kdy k urnám chodilo až devadesát procent Němců, jde přeci jen o poměrně výrazný pokles. „Ty doby jsou už za námi. Těch 72 procent je docela dobrých,“ soudí Robejšek.

Výsledky voleb do Spolkového sněmu:

CDU/CSU - 41,5 %
SPD - 25,7 %
Levice - 8,6 %
Zelení - 8,4 %

FDP - 4,8 %
AfD - 4,7 %´
Pirátská strana - 2,2 %
NPD - 1,5 %

Ohlasy politické scény:

Jiří Rusnok, premiér ČR v demisi: „Gratulace kancléřce k mimořádnému výsledku CDU/CSU. Vzhledem k propadu FDP bude sestavování koalice pro všechny zúčastněné docela složitý úkol. Z pohledu ČR výsledek voleb nic nemění na našich velmi dobrých vztazích.“

Václav Klaus, exprezident ČR: „Volby ukázaly, že Německo nemá alternativu. Tím nemá alternativu ani Evropa a ani Česká republika.“

Michel Barnier, evropský komisař odpovědný za vnitřní trh a služby: „Je to dáma, které nechybí zdravý rozum, má mnoho energie, mnoho pragmatismu a rozhodně je někým, kdo má evropské přesvědčení. A to jsou kvality, které potřebujeme, které bude Evropa potřebovat.“

Herman van Rompuy, prezident EU: „Jsem si jistý, že Spolková republika Německo a její nová vláda budou dále přispívat k budování mírové a hospodářsky úspěšné Evropy, která bude sloužit všem občanům.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Dále uvedl, že věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 2 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 8 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 9 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 9 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 10 hhodinami

USA a Írán oznámily dosažení dohody, digitálně už ji podle Američanů podepsaly

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.
14. 6. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...