Většina uprchlíků jsou oběti. Nezapomínejme, že jde o lidi, zdůraznila německá kancléřka

Velká většina uprchlíků jsou podle německé kancléřky Angely Merkelové (CDU) oběti. Šéfka německé vlády, podle níž se nesmí zapomínat na lidský rozměr migrace, to řekla v Berlíně při vzpomínce na oběti vysídlení. Zdůraznila také, že by se migrace měla řešit celoevropsky, a ne kroky, které zatíží ostatní. Podle pozorovatelů tím narážela na návrh ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) vracet část migrantů rovnou z německých hranic.

„Nesmíme nikdy zapomenout…, že jde pořád o lidi,“ řekla Merkelová k současným jednáním o migrační problematice, z nichž se podle ní takový pohled možná vytrácí. „Velká většina prchajících jsou oběti,“ podotkla také.

Merkelová a Seehofer během připomínky obětí vysídlení
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

O tom, že by humanita měla stát v popředí, hovořil i Seehofer, který je obecně zastáncem tvrdší migrační politiky.

Jinak byl ale z projevu Merkelové nadále patrný její rozdílný pohled na migraci, který se v posledních dnech jasně ukázal především v rámci sporu o vracení části běženců z německých hranic. Takové opatření požaduje Seehofer, Merkelová ho ale zatím jako jednostranné odmítá. Kancléřka znovu poznamenala, že by nebylo dobré, aby „každý rozhodoval na úkor ostatních“.

„Migrace je evropská výzva, v tuto chvíli možná naše největší výzva,“ řekla také Merkelová, podle níž nyní jde o soudržnost Evropské unie.

Právě s dalšími evropskými státy chce kancléřka řešit i otázku vracení běženců z německých hranic. Bavorská CSU jí na příslušné dohody dala v pondělí dvoutýdenní ultimátum. Když Merkelová neuspěje, chce pak CSU začít z hranic vracet běžence, kteří už o azyl požádali v jiné zemi EU. V tu chvíli by na německé politické scéně mohlo dojít k dalšímu vážnému střetu.

  • V Bruselu se v neděli uskuteční neformální schůzka šéfů států a vlád několika členských zemí EU k migraci a azylové politice. Evropská komise na setkání pozvala „zainteresované“ státy. Kromě německé kancléřky Angely Merkelové, rakouského kancléře Sebastiana Kurze a předsedy EK Jeana-Clauda Junckera se minisummitu patrně zúčastní také zástupci Francie, Itálie, Španělska, Řecka a Bulharska. Účast Česka je zatím nejasná.

Pro vyhnání Němců neexistovalo podle Merkelové morální ospravedlnění

Merkelová u příležitosti vzpomínky na oběti vysídlení také uvedla, že pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce neexistovalo morální ani politické ospravedlnění, i když tehdejší události byly následkem nacistické diktatury.

„Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury,“ řekla Merkelová. „To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění,“ zdůraznila šéfka německé vlády, která v této souvislosti hovořila o „hořké nespravedlnosti“.

„Až dva miliony lidí přišly následkem vyhnání a útěku o život,“ poznamenala také Merkelová. Další miliony si musely poradit se ztrátou domova, majetku či přátel a musely začít nový život ve válkou zničené zemi.

Slova německé kancléřky jednoznačně odmítl český prezident Miloš Zeman. Jeho mluvčí tlumočil „hluboký nesouhlas“, zároveň odkázal na postupimskou konferenci, na které vystěhování německého obyvatelstva z Československa, Polska a Maďarska spojenci legitimizovali. Česká diplomacie je přesvědčena, že slova Angely Merkelové neznamenají žádnou změnu ve vzájemných česko-německých vztazích.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců, z nichž se velká část postavila na stranu nacistického režimu. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc Němců.

Ze zemí střední a východní Evropy bylo po druhé světové válce odsunuto 12 až 14 milionů Němců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Ázerbájdžánu odsoudili francouzského podnikatele k 12 letům vězení, píše AFP

Ázerbájdžánský soud ve čtvrtek poslal francouzského podnikatele Anasse Derraze na dvanáct let do vězení za přijetí úplatku od ruského oligarchy v případu, do kterého je zapleten i Alexandre Benalla, někdejší blízký spolupracovník francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Uvedla to agentura AFP.
před 48 mminutami

„Ztráta je obrovská.“ Francie si připomněla deset let od teroru

Francie si ve čtvrtek připomněla deset let od teroristických útoků v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže, při nichž ozbrojenci zabili 130 lidí. Na řadě míst metropole se konaly pietní akce, výstavy i koncerty. Hlavní státní ceremonie se účastnil prezident Emmanuel Macron, který přes den navštívil všechna místa útoků, k nimž se přihlásila organizace Islámský stát (IS).
11:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé platili, aby mohli přijet do Sarajeva střílet civilisty, říká novinář

Zločiny války v bývalé Jugoslávii jsou opět v centru pozornosti. Milánské státní zastupitelství začalo po třiceti letech prošetřovat už déle známé obvinění, že italští občané, ale nejen oni, údajně jezdili v devadesátých letech během války v bývalé Jugoslávii do Sarajeva na takzvané sniperské safari. „Platili za to, aby mohli přijet na hory obklopující Sarajevo a beztrestně střílet na jeho obyvatele,“ říká investigativní novinář Ezio Gavazzeni.
před 1 hhodinou

Europoslanci podpořili snížení emisí o 90 procent do roku 2040

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.
11:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Židovští osadníci zapálili na Západním břehu mešitu, uvedli místní

Židovští osadníci v noci na čtvrtek při dalším útoku na palestinské obce na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu zapálili mešitu. Uvedli to tamní obyvatelé. Ve středu přitom násilnosti osadníků odsoudili i izraelský prezident Jicchak Herzog či náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir. Reagovali na úterní útok na dvě palestinské vesnice, při nichž se osadníci střetli i s izraelskými vojáky. Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila zabití dvou Palestinců, kteří podle ní chystali na Západním břehu Jordánu útoky.
14:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Venezuela rozmístila tisíce raket, ruské zbraně ale na USA nestačí

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.
před 5 hhodinami

V Německu zadrželi dalšího člena Hamásu, měl obstarávat zbraně k útokům

Německá policie zadržela dalšího člena palestinské teroristické organizace Hamás. Podle generálního státního zastupitelství v Karlsruhe je podezřelý, že se zapojil do obstarávání zbraní pro útoky na izraelské či židovské objekty v Německu nebo jinde v Evropě. Muže policisté zadrželi ve vlaku po příjezdu z Dánska. Už v úterý zadrželi po příjezdu z Česka jiného podezřelého člena Hamásu. Celkem je už v případu šest zatčených.
před 6 hhodinami

Cla na levné balíky z Číny budou již příští rok, rozhodli ministři EU

Unijní ministři financí se ve čtvrtek v Bruselu dohodli, že co nejdříve v roce 2026 zavedou cla na balíky s nízkou hodnotou přicházející do zemí Evropské unie. Tento krok zasáhne i čínské on-line prodejce Shein nebo Temu. Původní plán spočíval ve zrušení osvobození od cla pro balíky v hodnotě nižší než 150 eur (přes 3600 korun) až v roce 2028. Miliardy balíků přicházejících do EU převážně z Číny však vyvolaly negativní reakci podniků a vznikl tlak na politiky, aby jednali rychleji, poznamenala agentura Reuters.
před 6 hhodinami
Načítání...