Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině. V závěrečném prohlášení ze summitu na indonéském ostrově Bali ale skupina přiznává, že na konflikt existují i jiné názory, informovaly zahraniční agentury. Státy se také usnesly, že hrozby použití jaderných zbraní jsou nepřijatelné a vyzvaly k posílení mezinárodního práva.
Do skupiny G20 patří nejen Rusko, ale i Čína nebo Indie, které udržují intenzivní obchodní vztahy s Moskvou a ruskou invazi na Ukrajinu otevřeně nekritizovaly. Podle agentury DPA hrozilo, že kvůli odlišnému hodnocení ruské agrese summit konečné prohlášení vůbec neschválí. Nakonec byla ale závěrečná deklarace přijata jednomyslně, řekli agentuře Reuters tři diplomaté obeznámení s jednáním.
Ruská invaze na Ukrajinu dominovala summitu, přičemž spory o znění závěrečného dokumentu trvaly až do posledních hodin summitu, uvedla agentura Reuters.
V inkriminované pasáži – ve třetím bodě dokumentu o 52 bodech – vedoucí představitelé uvedli, že „většina členů důrazně odsoudila válku na Ukrajině a zdůraznila, že způsobuje nesmírné lidské utrpení a zhoršuje stávající nestabilitu v globální ekonomice – omezuje růst, zvyšuje inflaci, narušuje dodavatelské řetězce, zvětšuje energetickou a potravinovou nejistotu a zvyšuje ohrožení finanční stability“.
Dokument také poznamenal, že existují „odlišné názory a různá hodnocení situace“ a uvedl, že G20 „není fórem pro řešení bezpečnostních problémů“.
Moskva prohlášení uvítala
Rusko prohlášení uvítalo jako „vyvážený text“, na ovlivnění jeho podoby prý ruští diplomaté usilovně pracovali. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusku formulace vyhovuje. „Rozdíl v přístupech, rozdíl v hlediscích (na válku proti Ukrajině) byl vzat v potaz a v deklaraci zaznamenán,“ řekl mluvčí Vladimira Putina podle agentury TASS.
Kreml zveřejnil na svých webových stránkách ruský překlad deklarace, což je podle Reuters překvapivý krok vzhledem k ostře kritickým formulacím vůči Moskvě.
Prohlášení také používá výraz „válka“, odkazuje na „agresi Ruské federace proti Ukrajině“ a žádá od Moskvy „úplné a bezpodmínečné stažení“ z ukrajinského území.
Ruská média mají přitom zakázáno používat termíny „válka“ nebo „invaze“ k popisu toho, co Moskva nazývá svou „speciální vojenskou operací“ na Ukrajině. Zákony přijaté po invazi z 24. února stanovily tresty až pět let vězení za diskreditaci ruských ozbrojených sil a až patnáct let za šíření záměrně nepravdivých informací o nich.
Moskva tvrdí, že cílem vojenské operace na Ukrajině odstranit nebezpečné nacionalisty a ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo. Ukrajina a Západ obviňují Rusko z nevyprovokovaného a imperialistického záboru cizího území.
Kritika řinčení jadernými zbraněmi
Západ rovněž v poslední době Rusko kritizoval kvůli jeho výrokům o možném použití jaderných zbraní, a Moskva naopak obvinila západní země z provokativní jaderné rétoriky. „Použití jaderných zbraní či hrozby jejich použitím jsou nepřijatelné,“ píše se v deklaraci vydané na závěr summitu G20. Státy účastnící se vrcholné schůzky na Bali se rovněž shodly, že je nutné posílit mezinárodní právo pro zajištění míru a stability ve světě.
Státy G20 dále uvedly, že válka na Ukrajině brzdí globální ekonomický růst. Přivítaly přitom dohodu o přepravě zemědělských komodit přes Černé moře, kterou uzavřely Ukrajina a Rusko za zprostředkování OSN a Turecka.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského není úterní výbuch rakety na východě Polska nic jiného než vzkaz, který Rusko adresuje summitu skupiny G20. Zelenskyj to řekl podle agentury AFP představitelům zemí G20 ve videoprojevu.
Prezident hostitelské země Indonésie Joko Widodo uvedl, že nejdiskutovanějším článkem závěrečného prohlášení byla ruská válka na Ukrajině. Zároveň apeloval na všechny strany, aby dále nestupňovaly napětí. Válka způsobila podle něj škody a obrovské lidské utrpení a negativně ovlivnila snahy o oživení světové ekonomiky.
Emise skleníkových plynů
Státy G20, které patří k zemím s největšími emisemi skleníkových plynů, se také přihlásily k cíli udržet globální oteplování do roku 2100 pod úrovní 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou dobou. K obdobnému cíli se přihlásily i během loňského summitu v Římě. Potvrdily také svůj cíl dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality kolem roku 2050. Chtějí například zrušit podporu neefektivním zdrojům používajícím fosilní paliva či omezit používání uhlí.
Členy skupiny G20 jsou Argentina, Austrálie, Brazílie, Británie, Čína, Francie, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Německo, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené státy, Turecko a Evropská unie. Přizvány jsou ale i další země či mezinárodní organizace.
Dvoudenní summit G20 skončil. Zasedání v úterý předčasně opustil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který v Indonésii zastupoval šéfa Kremlu Vladimira Putina. Předsednictví ve skupině po Indonésii převzala Indie.
