Praha - Vláda zku*vila služební zákon a Pussy Riot jsou pornografická skupinka. Zemanova slova v Hovorech z Lán vyvolala u politiků i veřejnosti značnou vlnu kritiky. Vulgarismy u politiků a dalších osobností jsou ve světě často považovány za nedostatek dobrého vkusu a vychování. Tolerance se liší stát od státu – třeba anglosaské země snášejí sprostá slova hůře než Latinská Amerika. Že by státník použíl vulgarismy vědomě, a navíc ve veřejnoprávním rozhlasu, je spíše ojedinělé.
Zemanovo chování v rozhlase část české veřejnosti rozezlilo. Prezidentovo prohlášení ihned převzala hlavní média a komentáře se rychle množí také na sociálních sítích. Prezident se pustil například do vlády, ale kritizoval i ruskou skupinu Pussy Riot. Vulgarismy prý použil proto, že tak mluví i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Srovnatelný případ se přitom ve světě hledá těžko. Většinou totiž známé osobnosti a politici zaklejí omylem, když jsou pod tlakem nebo si myslí, že je nikdo neslyší. Kritice za použití vulgárního výraziva přitom čelí i ti, kteří ho použijí neveřejně.
Sem tam nějaké to slovo ujede i americkému prezidentovi
Zapnutý mikrofon po skončení oficiálního projevu zradil například amerického viceprezidenta Joea Bidena, který po podepsání zdravotnické reformy v roce 2010 prezidenta Baracka Obamu poplácával po zádech se slovy „To je ku*va velká věc“. Prezident George Bush pak v roce 2000 litoval zapnutého mikrofonu během své kampaně, kdy označil novináře Adama Clynera za „prvotřídního debila“.
Politici doplácejí na odposlechy
Rozhořčení ale budí i vulgarismy použité zcela v soukromí, které se na veřejnost dostanou třeba díky tajnému odposlechu. Smůlu měla v tomto ohledu třeba náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. V soukromém telefonátu hovořila letos o tom, že USA chtějí s pomocí emisara OSN prosadit své představy o budoucí ukrajinské vládě, a hodlají tak "vyj*bat s EU". Sprosté výrazy v tajných nahrávkách letos rozbouřily i veřejné mínění v Polsku: bývalý guvernér polské centrální banky Marek Belka na nich kupříkladu výbor pro měnovou politiku počastoval přívlastkem „zas*aný“.
Politici si někdy popustí uzdu i ve chvílích, kdy chtějí působit „lidštěji“ nebo dávají rozhovor třeba pro časopis určený mladšímu publiku. Horkou půdou bývají také improvizované projevy při předvolebních kampaních. Americký prezident Obama v rozhovoru pro hudební časopis Rolling Stone odsoudil svého soupeře v boji o Bílý dům Mitta Romneyho s tím, že „kecá hovadiny“.
Britský premiér David Cameron zase v uvolněném vystoupení v rozhlasové ranní show vyjádřil pochopení nad tím, že „lidi jsou na*raní na politiky“. Téměř legendární je dávný bonmot slovenského premiéra Vladimíra Mečiara, který na mítinku své strany žertoval o podobě nové stokorunové bankovky slovy „na přední straně má být Dáša a Vašek v posteli a na zadní Klaus s korunou v pr*eli“.
Chlubit se nemůže ani Putin. Saakašviliho chtěl „pověsit za koule“
Ruský prezident Vladimir Putin pak proslul tím, že do státnických projevů úmyslně přidává hodně lidové výrazy, či dokonce zločinecký žargon. Svého času sliboval čečenským teroristům, že je nechá „odkráglovat na hajzlících“. Vyhrožoval také „pověsit za koule“ Michaila Saakašviliho, předchozího gruzínského prezidenta a nepřítele Kremlu ve válce o separatistické provincie Abcházie a Jižní Osetie. Pochyby o poctivosti ruského vítězství na světové univerziádě v Kazani loni rázně odmítl jako „kecy“.
Pro silnější výraz nejde daleko ani uruguayský prezident José Mujica. Letos po návratu fotbalové reprezentace, vyřazené v osmifinále mistrovství světa, označil mezinárodní federaci FIFA za „bandu zku*vysynů“. Loni nevypnutý mikrofon zaznamenal jeho nelichotivou charakteristiku argentinské prezidentky a jejího zesnulého manžela – povzdechl si, že „ta stará baba je horší než ten šilhavý chlap“.
Někdejší americký viceprezident Richard Cheney se před deseti lety na půdě Senátu opřel do demokratického senátora Patricka Leahyho a na jeho kritiku angažmá firmy Halliburton v Iráku opáčil, aby „šel do pr*ele“. Cheney to nepopřel, a později dokonce řekl, že svých slov nelituje.
Běžná je lítost i kariérní pád
Většina veřejně činných osob se ale ze svých prohřešků kaje. Někdy může jediný vulgarismus zabrzdit celou politickou kariéru. To je případ bývalého ukrajinského ministra zahraničí Andrije Deščycji. Letos se po sestřelení ukrajinského vojenského letadla proruskými separatisty snažil uklidnit rozvášněné demonstranty před ruským velvyslanectvím v Kyjevě. Ruského prezidenta Putina přitom počastoval nadávkou „chujlo“, kterou ruština užívá jako vulgární termín pro nepříjemného člověka a doslova označuje nadměrně velký mužský úd. Vyvolal tím hodně pozornosti a z postu šéfa diplomacie byl krátce poté odvolán.
