Soudce španělského nejvyššího soudu umožnil bývalé šéfce katalánského parlamentu Carme Forcadellové vyplatit se z vazby, když zaplatí kauci 150 tisíc eur (3,8 milionu korun). Stejně postupoval u dalších členů sesazeného parlamentního vedení, kauce je ale nižší, uvádí list La Vanguardia. Politici jsou obviněni ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost této španělské autonomní oblasti a hrozí jim až 25 let vězení.
Trestného činu se obvinění měli podle prokuratury dopustit mimo jiné tím, že předložili k hlasování v katalánském parlamentu několik dokumentů, které odporují španělské ústavě. Mezi ně patří i zákon o referendu či deklarace o nezávislosti Katalánska.
Další čtyři členové parlamentního vedení Lluís María Corominas, Lluís Guinó, Anna Simóvá a Ramona Barrufetová dostali možnost složit kauci 25 tisíc eur na osobu. Stejně jako Forcadellová mají týden na to, aby peníze dali do soudní zástavy. Na rozdíl od ní ale teď do vazby nemusí. Kromě kauce bude všech pět politiků muset odevzdat pas, jednou týdně se hlásit úřadům a nebudou smět opouštět zemi.
Poslední člen sesazeného vedení Joan Josep Nuet, který v parlamentu hlasoval proti vyhlášení nezávislosti, byl ponechán na svobodě bez kauce.
Forcadellová stejně jako další členové sesazeného vedení během soudního výslechu odpovídali i na dotazy prokuratury. Nevyužili tak svého práva nevypovídat, na rozdíl od osmi bývalých ministrů katalánské vlády, kteří před týdnem před jiným soudem mlčeli. Mimo jiné proto je tehdy soudkyně poslala do vazby.
Podle deníku La Vanguardia mohlo politiky před vazbou zachránit i to, že se ve výpovědích distancovali od snahy o vyhlášení nezávislého Katalánska.
Před budovou soudu se shromáždili příznivci i odpůrci bývalého vedení katalánského parlamentu. Skandovali hesla jako „Podpora politických vězňů“, „Madrid je s katalánským lidem“ nebo „Španělsko zítra bude republikou“. Kritici separatistů přinesli španělské vlajky a volali po jednotě země.
Obviněné přišlo podpořit i několik katalánských politiků, například bývalý šéf katalánské odnože strany Podemos Albano Dante Fachin či bývalá poslankyně katalánského parlamentu Mireia Boyaová. Podle ní jsou Forcadellová a ostatní souzeni za to, že „umožnili debatu v parlamentu“. Také katalánský poslanec Roger Torrent (ERC) u brány soudu označil proces za politický.
„Jsou tady za to, že bránili demokracii a právo na svobodu slova poslanců,“ řekl Torrent. Obviněné podpořila i barcelonská starostka Ada Colauová. „Umožnit v parlamentu politickou debatu, kterou si žádají občané, nemůže být trestný čin,“ napsala na Twitteru Colauová.
Výslechy byly odloženy kvůli přípravě obhajoby
Výslechy bývalých členů vedení se měly konat už před týdnem. Vyšetřující soudce ale vyhověl žádosti advokátů, kteří požadovali více času na přípravu obhajoby. První termín výslechů byl totiž stanoven jen tři dny poté, co prokuratura vznesla obvinění.
Vyšetřující soudce Pablo Llarena může přijmout i předběžné opatření a bývalé členy vedení parlamentu poslat do vazby, jako to před týdnem udělala soudkyně jiného soudu v Madridu s několika exministry katalánské vlády. Ti rovněž čelí obvinění ze vzpoury. Podle deníku El País, který se odvolává na zdroje z Nejvyššího soudu, to ale není příliš pravděpodobné.
Případem bývalých členů vedení katalánského parlamentu se zabývá Nejvyšší soud, protože až na jednoho z nich mají všichni stále poslaneckou imunitu. Madrid sice koncem října katalánský parlament se souhlasem španělského Senátu rozpustil, přes dvacet poslanců ale vytvořilo takzvané stálé zastoupení, které zastupuje parlament do jeho prosincových voleb.
Případem exministrů katalánské vlády, kteří sesazením přišli o imunitu, se zabývá zvláštní soud v Madridu, který má na starost mimořádně závažné trestné činy. Je však možné, že vzhledem ke stejnému obvinění, jako mají členové parlamentu, by Nejvyšší soud mohl obě kauzy sloučit a řešit je sám. Potom by mohl rozhodnout i o propuštění exministrů z vazby.
Soudce madridského nejvyššího soudu Pablo Llarena, před nímž katalánští politici vypovídají, už také požádal o přidělení kauzy bývalého vedení katalánského parlamentu, jíž se od loňska zabývá katalánský nejvyšší soud. I ten se zabývá jejich obviněním kvůli podpoře separatismu. Jde o první krok v případném sloučení všech podobných kauz katalánských politiků. Španělská média spekulují, že později Llarena požádá také o přidělení případu katalánských exministrů, nejprve od nejvyššího soudu Katalánska a poté i o ten, jímž se od minulého týdne zabývá soud v Madridu.
Separatisté svolali demonstraci v Barceloně, předpokládají i účast Forcadellové
Katalánští separatisté mezitím svolali na sobotu do Barcelony velkou demonstraci s heslem Svobodu pro politické vězně. Vyzvaly k ní separatistické organizace Katalánské národní shromáždění (ANS) a Ómnium, jejichž lídři Jordi Sánchez a Jordi Cuixart jsou ve vazbě už od 16. října za svolání zářijové manifestace proti razii španělské policie na úřadech katalánské vlády.
V čele průvodu mají jít příbuzní katalánských exministrů, kteří jsou od minulého týdne ve vazbě kvůli snahám o nezávislost Katalánska. Organizátoři demonstrace uvedli, že očekávají i účast bývalé předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellové a dalších členů vedení Madridem rozpuštěného regionálního parlamentu.
„Půjde o manifestaci, jíž by se měl zúčastnit každý demokrat, protože právě demokracie je nyní ohrožena,“ uvedl jeden z organizátorů.
Podporu obviněným vyjádřil z Bruselu i katalánský expremiér Carles Puigdemont, který v dopise, zveřejněném v médiích, vyzval i ke „statisícové účasti“ na sobotní demonstraci. Puigdemont v dopise oznámil, že vytvořil „stabilní strukturu“, která má podle něj koordinovat akce exilové vlády. Jejich cílem je vítězství separatistů v prosincových volbách a osvobození „politických vězňů“.
Sobotní manifestace má začít v 17:00 SEČ na kraji ulice Carrer de la Marina a jít průvodem směrem k barcelonskému přístavu k ulici avenida Icária, kde se pak čekají projevy a hudební vystoupení.
Organizátoři předpokládají podobnou účast jako při akci z letošního 11. září, kterou rovněž pořádalo ANC a Ómnium v Barceloně. Konala se u příležitosti národního svátku Den Katalánska (La Diada). Podle odhadu městské policie se demonstrace 11. září účastnil milion lidí, podle Madridu přišlo asi 350 tisíc lidí.
