Ve Spojených státech poprvé zasedla Sněmovna reprezentantů, kterou po osmi letech opět ovládají demokraté. Hned na začátek se chce věnovat finančnímu sporu Kongresu s prezidentem Donaldem Trumpem, kvůli kterému řada federálních úřadů nemá peníze na svůj provoz. Demokraté plánují hlasovat o sérii opatření, která by dotčeným úřadům zajistila finance. V návrhu ale chybí pět miliard dolarů na stavbu zdi na hranici s Mexikem, které Trump požaduje a bez kterých finance na chod úřadů odmítá.
Od 22. prosince se zastavilo financování zhruba čtvrtiny vládních úřadů USA, včetně ministerstva zahraničí, spravedlnosti nebo vnitřní bezpečnosti. Část zaměstnanců je na nucené dovolené, zbytek chodí do práce. Peníze ale dostanou teprve tehdy, až se spor podaří vyřešit.
Trump zatím nechce ustoupit a tvrdí, že bez financování zdi peníze vládě nepošle. „Mluvíme zde o národní bezpečnosti, víte. Stejně jako mluvíme o armádě, stejně jako mluvíme o Sýrii, Afghánistánu nebo o dalších místech. Jen v Afghánistánu utratíme více peněz za jeden měsíc, než o kolika mluvíme v souvislosti se zdí,“ upozornil prezident.
Nechal se slyšet, že je připraven udržovat patový režim, dokud to bude nutné. Na dotaz, zda je ochoten přijmout návrh, který by obsahoval méně než jím požadovaných pět miliard dolarů (112 miliard korun), šéf Bílého domu odpověděl, že to bude záležet na tom, co demokraté nabídnou, napsala ve středu agentura Reuters.
„Paradoxní na tom všem je, že politici a občané vidí, že je to víceméně nefunkční, ale už se to stalo jakoby součástí politického procesu USA,“ uvedl redaktor serveru Aktuálně.cz Daniel Anýž v pořadu Horizont ČT24.
Obměněná sněmovna nově v režii demokratů
Demokraté pět miliard na stavbu zdi dát nechtějí. „Hlavní důvod, proč se demokraté a republikáni před novým rokem nedohodli, je ten, že se síly v americké politice přeskupují. Trump chtěl využít posledních pár týdnů k tomu, aby dosáhl jednoho z největších slibů, které dal během kampaně, a to je zeď. Nyní je ta síla spíš na straně demokratů,“ podotkl analytik AMO Petr Boháček. „Čím déle spor potrvá, tím slabší v něm Trump bude,“ myslí si Boháček.
Demokraté chtějí přijmout legislativní návrh zákona, kterým by zajistili financování osmi federálních resortů do 30. září. Do 8. února by také znovu začalo fungovat ministerstvo vnitřní bezpečnosti, zatímco zákonodárci by dál vyjednávali o penězích na hraniční zeď.
Republikáni v Senátu se ale návrhy demokratů nechtějí zabývat, pokud je Trump nepodpoří. Další vyjednávání je naplánováno na tento pátek, kdy se představitelé obou stran sejdou znovu.
Ve 435členné Sněmovně reprezentantů mají demokraté nově většinu 235 křesel. Ve stočlenném Senátu republikáni kontrolu nejen udrželi, ale posílili ji na 53 mandátů.
Trump částečně ztratí půdu pod nohama, může se ale opřít o dekrety
Republikáni ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů po osmi letech, Trumpovi se kvůli tomu bude hůř vládnout, protože dosud se o zákonodárný sbor mohl opřít. Podle Anýže americkou politiku v příštích dvou letech čeká nejspíše permanentní pat.
Ve srovnání se zbytkem demokratického světa má americký Kongres velkou moc. Podle článku 1 americké ústavy má mimo jiné pravomoc vyhlásit válku, regulovat obchod nebo stanovit pravidla pro imigraci.
Ve výjimečných případech může také spustit proces impeachmentu. Americká ústava říká, že aby mohl být prezident zbaven moci, musí existovat důkaz, že se dopustil velezrady, úplatkářství či nějakého těžkého zločinu nebo přestupku. Jde ale o velmi vzácný a složitý proces.
Podle nové předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové je nyní třeba obnovit ústavnost a zavést rovnováhu vůči Trumpově administrativě.
Po listopadových volbách zdůraznila, že její strana chce sněmovní vítězství využít i k tomu, aby odrazila útoky republikánů na sociální programy a také na zdravotní reformu Trumpova demokratického předchůdce Baracka Obamy. Demokraté jsou podle Pelosiové připraveni hledat kompromis všude tam, kde to bude možné, a trvat na svém postoji, kde to bude nezbytné.
„Obliba Donalda Trumpa u demokratů je tak malá, že se jim rozhodně nebude chtít spolupracovat na jeho iniciativách. Trump se pak uchýlí podobně jako Obama k vládnutí pomocí exekutivních vyhlášek, které nemají sílu zákona. Může se také více věnovat zahraniční politice, kde ho Kongres nemůže tak omezovat,“ předpovídá amerikanista Kryštof Kozák z FSV UK.
Trump přitom využíval dekretů i v době, kdy měl za sebou republikány v obou komorách. Kontroverzní byly zejména příkazy týkající se omezení imigrace a zákazu vstupů občanů některých převážně muslimských zemí. Tyto dekrety se dostaly k soudům, ten nejvyšší přitom v červnu potvrdil platnost třetí verze.
Když se Trumpovi nepodařilo prosadit v Senátu zrušení Obamacare, rozhodl se alespoň zrušit dotační platby zdravotním pojišťovnám, tedy příspěvky, které v rámci systému zdravotní reformy dostávají jako náhradu za levnější pojistné pro sociálně slabé klienty – snažil se tak dostat demokraty k jednacímu stolu, což se stejně nepodařilo.
Patovou situaci, která teď nastala ohledně rozpočtu, experti očekávali už po podzimních volbách. „Buďto převládne teze, že jde o neschopnost Donalda Trumpa něco prosadit, nebo jeho teze o tom, že mu demokraté svázali ruce a nedovolí mu nic podniknout,“ uvedl komentátor a publicista Fištejn. Čí interpretace se prosadí, ten bude mít výhodu při příštích prezidentských volbách v roce 2020, dodal.
Ředitel Občanského institutu Roman Joch míní, že Trump by se teď měl posunout politicky víc do středu, očekává ale spíš opak. „Myslím si, že ještě přitlačí na plyn, že vyhrotí svou rétoriku a bude se snažit mobilizovat tvrdé jádro svých stoupenců spíše než usilovat o centristické voliče,“ předpokládá.
