V Soči začaly poslední rozhovory prezidentů Bushe a Putina

Moskva - Nedaleko ruského lázeňského letoviska Soči začaly dnes poslední rozhovory prezidentů George Bushe a Vladimira Putina. Státníci budou diskutovat o evropské části americké protiraketové obrany, k níž má Rusko stále výhrady. Hlavním výsledkem posledního jednání obou mužů v jejich současných funkcích má být podpis dokumentu popisujícího oblasti spolupráce i sporů mezi oběma zeměmi.

Rozhovoru Bushe s Putinem má být přítomen i Putinův v březnu zvolený následník Dmitrij Medveděv.
   
Americký prezident přiletěl do Soči v sobotu večer. „Prakticky jsme začali pracovat už včera a v klidném režimu budeme pokračovat i dnes,“ prohlásil Putin poté, co dnes dopoledne ve své rezidenci Bushe přivítal už podruhé. V sobotu večer oba státníci společně povečeřeli a americký prezident se seznámil s plány na zimní olympiádu, která se má v Soči konat v roce 2014.
   
Dokument, který mají oba prezidenti dnes přijmout, má mít rámcový strategický charakter a podle Putinova poradce Sergeje Prichoďka to bude „svým způsobem jízdní řád spolupráce v přechodném období a s delší perspektivou“. Putin svou funkci předá Medvedědovi za měsíc, Bush opouští Bílý dům příští rok v lednu.
   
V rámcovém dokumentu bude zmínka o americkém protiraketovém deštníku v Evropě, tedy o radaru v českých Brdech a silu s deseti antiraketami v Polsku.
   
Rusko americké plány oficiálně stále odmítá. Nepomohla diplomatická snaha ani různé návrhy Washingtonu směřující k rozptýlení obav Moskvy, která má americký protiraketový systém za hrozbu strategické rovnováze ve světě i vlastní národní bezpečnosti. Přesto se z některých náznaků zdá, že se s jeho vznikem může smířit, zvlášť poté, co Severoatlantická aliance na svém bukurešťském summitu tento týden nepřizvala postsovětské republiky Ukrajinu a Gruzii k Akčnímu plánu členství (MAP), který je prvním krokem ke vstupu do aliance. USA ale vstup obou zemí podporují a i tohoto tématu se oba prezidenti zřejmě dotknou.
   
Před návštěvou Ruska se nynější americký prezident zúčastnil summitu NATO v Bukurešti a poté navštívil Chorvatsko, které na bukurešťské vrcholné schůzce dostalo pozvánku do řad aliance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...