Vídeň - Podle televizní stanice ORF nebyl někdejší vídeňský starosta Helmut Zilk agentem československé Státní bezpečnosti (StB), ale jen jejím „diskusním partnerem“. O spolupráci s StB nicméně podle ORF Zilk věděl. Televize tvrdí, že to dokládá nově objevený dokument. Už v pondělí rakouský časopis Profil znovu přiživil spekulace, že Zilk byl udavačem Státní bezpečnosti.
Podle některých rakouských médií měl Zilk spolupracovat s StB mezi lety 1965 a 1968. Pod krycím jménem Holec prý rakouský politik donášel třeba na bývalého rakouského kancléře Bruna Kreiského. Za informace pak prý dostával peníze, celkem si takto podle Profilu Zilk přišel až na 70 tisíc šilinků.
I když podle rakouské ministryně vnitra z úřadu zmizel Zilkův spis už před desítkami let, rakouská televizní stanice ORF dnes zveřejnila informaci, že ve vídeňském státním archivu existuje policejní dokument, který má o tomto případu napovědět více.
Spis Mittwoch: Zilk podporoval pražský reformní komunismus
Podle ORF se sice originál dokumentu nezachoval, našla se ale jeho kopie na mikrofilmu. Spis je prý veden pod názvem Mittwoch a pochází z období po Pražském jaru 1968.
V dokumentu rakouského ministerstva vnitra v případu Helmuta Zilka se píše: „Zilk se pokoušel podle svých možností podporovat pražský reformní komunismus. Podle našeho zdroje odmítal udělat cokoliv proti rakouským zájmům.“
Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že Zilk se s agenty sice vědomě scházel, ale pouze jako partner pro rozhovor, sám agentem nebyl. Vyplývá to z dokumentace, která se objevila po 4 desetiletích.
Pracovníci rakouského státního archivu ale na mikrofilmech zatím objevili jen pouhé tři stránky. Není jisté, jestli někde existují další jeho části.
Byli Zilkovi spolupracovíci v StB odpůrci komunistického režimu?
Nalezený fragment přináší překvapivé svědectví od nejmenovaného zdroje o Zilkově řídícím důstojníkovi Jiřím Stárkovi. Po srpnu 1968 měl zůstat v Rakousku a dostat od Zilka k dispozici kancelář v budově rakouské televize. Podle informací ministerstva vnitra vedl rozsáhlou politickou činnost, telefonoval do celého světa, například Otu Šikovi do Bělehradu. Připravoval ustavení exilové vlády.
To by mohlo potvrzovat jednu ze spekulací Zilkových obhájců, že spolupracovníci StB, s nimiž se scházel, byli ve skutečnosti odpůrci režimu.
Helmut Zilk
Zilk patřil k nejpopulárnějším rakouským politikům. Vzděláním učitel pracoval původně jako novinář v rozhlasu a televizi. V Československu se vyznamenal tím, že v šedesátých letech inicioval první živé a necenzurované televizní vysílání na území Československa. Byly jím debaty, které vedl spolu se svým československým protějškem Jiřím Pelikánem. Mezinárodní pozornost vzbudil v roce 1993 atentát, který na Zilka spáchal takzvanou dopisovou bombou pravicový extremista. V jeho důsledku ztratil tehdejší starosta několik prstů na levé ruce.
Kvůli podezření ze spolupráce tehdejšího uznávaného televizního žurnalisty s československou tajnou policií odmítl český prezident Václav Havel Zilkovi v roce 1998 udělit státní vyznamenání. Loni na Zilkově pohřbu se mu Havel omluvil.
