Dělostřelecké ostřelování civilních cílů v Náhorním Karabachu by mohlo být považováno za válečný zločin, upozornila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Arménii a Ázerbájdžán, které o spornou enklávu svádějí od konce září boje, vyzvala, aby zastavily vzájemné útoky na obydlená území, školy či nemocnice, píše agentura Reuters.
Ačkoli se obě kavkazské země minulý pátek v Ženevě dohodly, že se vyvarují cílených útoků na lokality obývané civilisty, z oblasti o víkendu zprávy o takovém ostřelování přicházely, uvedla komisařka Bacheletová. Střely zasáhly mimo jiné hlavní trh v karabašské metropoli Stěpanakertu a město Terter severně od frontové linie.
„I když na sociálních sítích koluje mnoho falešných záběrů, důkladné prošetření mediálních organizací u videí, která podle všeho ukazují ázerbájdžánské vojáky, jak bez soudu popravují dva zajaté Arménce ve vojenských uniformách, odhaluje závažné a velmi znepokojivé informace,“ uvedla Bacheletová v prohlášení, podle kterého může jít o porušení ženevských úmluv. Ty upravují ochranu obětí ozbrojených konfliktů i způsoby a prostředky vedení války.
Ázerbájdžán: žádné cizí vojáky nepotřebujeme
Arménský premiér Nikol Pašinjan vyzval k mezinárodnímu vyšetření přítomnosti „zahraničních žoldnéřů“ v oblasti poté, co armáda Náhorního Karabachu oznámila, že zadržela dva žoldnéře z Sýrie. Ázerbájdžán opakovaně přítomnost zahraničních bojovníků odmítl s tím, že je země nepotřebuje. K novému obvinění se zatím nevyjádřil, píše Reuters.
Podle vlády Náhorního Karabachu se v noci na pondělí bojovalo v severozápadní části frontové linie; enkláva oznámila, že odrazila četu ázerbájdžánských vojáků.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany naproti tomu uvedlo, že odrazilo útoky na své pozice mezi Náhorním Karabachem a íránskou hranicí a pod palbou se ocitly i jednotky na severu poblíž arménských hranic.
Oblast se tak stále víc dostává do centra pozornosti mocenských zájmů. Naposledy se sešel ázerbájdžánský prezident s šéfem turecké diplomacie, který spojenci přislíbil podporu. Na stranu nepřátelské Arménie by se naopak mohla postavit Moskva.
„Jak víte, arménský premiér nedávno poslal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis. To je v podstatě přiznání porážky, protože Rusko bylo požádáno o vojenskou pomoc, přestože pro ni není žádný důvod,“ uvedl ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
Rusko už oznámilo, že pomoc Jerevanu poskytne. Boje by se ale podle něj musely nejdříve rozšířit na arménské území. To Ázerbájdžán nechce dopustit a konflikt chce udržet v oblasti Náhorního Karabachu. Pokud ale Arménie neustoupí, hodlá Baku bojovat až do samotného konce. Stejná slova znějí i z opačné strany barikády.
Bojuje se déle než měsíc
Současné boje o Náhorní Karabach začaly před více než měsícem a jsou nejkrvavějšími v dané oblasti za více než 25 let. Enkláva, která je pod vojenskou kontrolou Arménie, uvádí podle bilance oznámené tamním ministerstvem obrany 1177 zabitých vojáků a 45 mrtvých civilistů. Ázerbájdžán vojenské ztráty nezveřejňuje, avšak oznámil smrt 91 civilistů.
Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem původně vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých.
