V Minneapolisu pokračovaly protesty kvůli smrti Afroameričana, policie zatkla desítky lidí

Na předměstí amerického města Minneapolis v úterý večer pokračovaly nepokoje vyvolané smrtí mladého černocha, který v neděli zemřel v důsledku policejního zásahu. U policejní stanice v Brooklyn Center se podle médií navzdory nočnímu zákazu vycházení sešly stovky lidí, bezpečnostní složky proti nim použily zábleskové granáty a slzný plyn a asi čtyřicet z nich zadržely. Policistka, která v neděli údajně omylem vystřelila na černošského řidiče, dostala placené volno.

Minneapolis byl loni v květnu dějištěm policejního zásahu proti neozbrojenému černochovi Georgi Floydovi, kvůli němuž stojí s obviněním z vraždy před soudem bývalým policista Derek Chauvin. Případ vyvolal rozsáhlé demonstrace proti systémovému rasismu a policejní brutalitě.

V této atmosféře přišla nedělní policejní kontrola v rezidenční čtvrti na severním okraji Minneapolisu, která skončila smrtí dvacetiletého Daunteho Wrighta. Policisté jej zastavili pro podezření z dopravního přestupku, načež zjistili, že je na něj vydán zatykač. Video zveřejněné policií ukazuje, že když se Wrighta pokoušeli vzít do vazby, muž nastoupil zpět do auta, načež se ozval výstřel. Wright byl prohlášen za mrtvého poté, co havaroval nedaleko místa střetu s policií.

Ihned po nedělních událostech se ve městě sešla demonstrace několika stovek lidí před místním policejním velitelstvím. Někteří protestující útočili na policisty kameny a zápalnými lahvemi a ničili jejich auta; pořádkové síly dav rozehnaly s použitím slzného plynu. 

Slzný plyn a zábleskové granáty

V pondělí se scénář opakoval, ačkoli od 19:00 místního času (02:00 SELČ) platil v Minneapolisu a okolí zákaz vycházení a místní činitelé i prezident Joe Biden vyzývali ke klidu. Před policejní centrálou v Brooklyn Center se přesto podle agentury AP začaly odpoledne scházet stovky lidí a zůstaly tam i po začátku platnosti zákazu. Mnozí pokřikovali na policisty a skandovali jméno Daunteho Wrighta, někteří házeli lahve a další předměty.

Policie asi hodinu a půl po začátku zákazu vycházení znovu nasadila slzný plyn a použila rovněž zábleskové granáty. Někteří protestující házeli patrony se slzným plynem zpět na policisty a vrhali mezi ně rovněž dělobuchy. S příchodem noci se podle zpráv amerických médií situace uklidnila.

Místní deník Star Tribune informoval, že úřady po střetech oznámily zadržení čtyřicítky lidí, z nichž někteří byli zatčeni za rabování. Podle listu The New York Times večer výtržníci poničili několik podniků v okolí policejní centrály v Brooklyn Center.

Kromě protestu u sídla policie se večer konalo i poklidné pietní shromáždění na místě, kde Wright zahynul. Jeho příbuzní na něj vzpomínali jako na dobrého otce, který si sehnal vícero zaměstnání ve snaze postarat se o dvouletého syna. „On byl celý můj život, byl to můj syn a už nikdy se mi to nevrátí. Kvůli omylu? Kvůli nehodě?“ řekla truchlící matka Katie Wrightová.

Protesty v Minneapolisu kvůli smrti Afroameričana
Zdroj: Steve Sanchez/ČTK/ZUMA

Policistka dostala „administrativní volno“

Šéf policie v Brooklyn Center Tim Gannon předtím Wrightovu smrt prezentoval jako tragédii, která vyplynula z „nezamýšleného výstřelu“. „Mám za to, že policistka měla v úmyslu použít taser (elektrický paralyzér), ale místo toho zasáhla pana Wrighta jednou kulkou,“ řekl Gannon médiím. Tento výklad událostí podporuje i video z kamery na policejní uniformě, ve kterém zazní opakované varování „Taser!“, načež se ozve výstřel a auto s Wrightem odjíždí pryč. „Ty vo*e, já ho střelila,“ uvádí policistka. 

Lokální činitelé ji v pondělí identifikovali jako Kim Potterovou, která má za sebou více než 25 let u policie, podle informací Star Tribune jí je 48 let. Oficiální prohlášení bez dalších podrobností informovalo, že Potterová dostala „administrativní volno“ zatímco probíhá vyšetřování, což je v podobných situacích obvyklý postup.

Personální opatření v pondělí začínala i ve vyšších patrech lokálních úřadů. Vedení města odvolalo vysoce postaveného úředníka Curta Boganeyho a připravovalo i odvolání policejního šéfa Gannona, uvedl Star Tribune. Bezpečnostní složky v celé oblasti Minneapolisu zároveň posilovaly přítomnost v ulicích, mobilizováno bylo také přes tisíc příslušníků národní gardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...