V jeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh se střetli Palestinci a osadníci

Palestinci a židovští osadníci se v noci na úterý střetli v jeruzalémské čtvrti, kde se osadnické skupiny snaží vystěhovat několik palestinských rodin. Znepřátelené skupiny na sebe podle agentury AP házely kameny, židle a pyrotechniku.

Hrozící vystěhování palestinských rodin z východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh vyvolalo minulý měsíc protesty a střety. Stalo se tak krátce před začátkem jedenáct dní trvajících bojů mezi Izraelem a palestinským islamistickým hnutím Hamás, které vládne v Pásmu Gazy.

Současné nepokoje v Šajch Džarráh podle AP zároveň představují výzvu pro novou izraelskou vládu, v níž jsou zastoupeny tři strany podporující osadníky. Vláda, která složila přísahu zhruba před týdnem, nicméně podle AP doufá, že se upozaděním palestinské otázky vyhne vnitřním rozkolům.

Izraelská policie uvedla, že při střetech v noci na úterý v Šajch Džarráh zadržela čtyři podezřelé. Kdo střety vyvolal, podle AP nebylo jasné. Jednu ženu podle policie zranil kámen, který ji zasáhl do zad.

Červený půlměsíc uvedl, že jeho týmy ošetřily dvacet Palestinců. V šestnácti případech podle něj šlo o následky slzného plynu a pepřového spreje, zatímco ostatní zasáhly gumové projektily. Zranění hlavy mimo jiné utrpěl i senior.

Osadníci podle Červeného půlměsíce na jednu z jeho sanitek házeli kameny a izraelské bezpečnostní složky další sanitku postříkaly zapáchající látkou.

Vystěhování stále hrozí

Vystěhování části rodin ze čtvrti Šajch Džarráh v květnu na vrcholu nepokojů pozastavila intervence izraelského generálního prokurátora. Organizace na ochranu práv však tvrdí, že k vystěhování rodin stále může v nadcházejících měsících dojít, jelikož mezinárodní zájem o věc bude klesat. Zároveň organizace varují, že vystěhování Palestinců může vést k dalšímu krveprolití.

Osadníci vedou kampaň za vystěhování rodin z hustě osídlených palestinských čtvrtí za hradbami jeruzalémského Starého města již několik dekád.

Otázka Jeruzaléma je v mnoha směrech jádrem palestinsko-izraelského konfliktu. Zatímco Izrael považuje Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město, Palestinci chtějí, aby se jeho východní část stala hlavním městem budoucího palestinského státu. Izrael obsadil východní Jeruzalém v šestidenní válce v roce 1967 a v červenci 1980 prohlásil Jeruzalém v rozporu s rezolucemi OSN za své „věčné a nedělitelné hlavní město“. Tuto anexi východní části mezinárodní společenství neuznává s tím, že konečný status by se měl vyřešit jednáním.

Osadníci tvrdí, že palestinské domovy v Šajch Džarráh byly postaveny na pozemcích, které před válkou, která provázela vznik Izraele v roce 1948, patřily Židům. Izraelské zákony Židům dávají nárok na vrácení takových pozemků, stejné právo však nemají Palestinci, kteří během stejné války přišli o pozemky a domovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Irsko chce usnadnit nasazení jednotek v zámoří

Otázka evropské obrany se řeší i v Irsku, jednom z mála neutrálních států Evropské unie. Irské ozbrojené síly se až na výjimky a některé mírové mise OSN neúčastní žádných operací mimo své území. To by se teď mohlo změnit – vláda chystá úpravy, kterými by nasazení jednotek v zámoří usnadnila. Zvyšují se i výdaje na obranu po vzoru evropských partnerů, byť ze zemí EU dává Irsko i tak vůbec nejméně ze všech. Dublin vynakládá na armádu necelé půl procento HDP.
před 3 hhodinami

Tusk požádá v nejbližší době parlament o hlasování o důvěře vládě

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina a Rusko se v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Německo bude dál odmítat žadatele o azyl na hranicích, řekl Dobrindt. Soudu navzdory

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nawrocki získal většinu mladých, jeho vítězství oslabí Tuskovu vládu

Vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách je ranou pro liberální vládu Donalda Tuska. V Nawrockém zůstává v čele země hlava státu, která bude blokovat koaliční záměry. Nawrockému k vítězství pomohli mezi jinými i mladí voliči, z nichž většina volila v prvním kole krajně pravicového Slawomira Mentzena a v druhém kole se přiklonila právě ke konzervativnímu kandidátovi.
před 8 hhodinami

V ukrajinské Pavučině se chytily nenahraditelné ruské letouny

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).
před 9 hhodinami

Východní a severní křídlo NATO podporuje pět procent HDP na obranu

Země východního a severního křídla NATO chtějí, aby Aliance směřovala k cíli pěti procent HDP vydávaných na obranu. Shodli se na tom lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v NATO. S touto podporou nesouhlasilo Maďarsko, proto je výstupem summitu pouze prohlášení předsedajících zemí Litvy, Polska a Rumunska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...