V italském parlamentu zasedne o 345 zákonodárců méně, rozhodlo referendum

Italové se v dvoudenním referendu vyslovili pro snížení počtu členů dvoukomorového parlamentu z 945 na šest set. Zůstane 200 senátorů a 400 poslanců. Pro snížení členů parlamentu hlasovala drtivá většina voličů. Hlasovat se mělo původně už v březnu, zasáhla však pandemie.

V posledním týdnu se v Itálii ozývaly hlasy některých politologů, kteří byli k samotnému snížení počtu členů parlamentu skeptičtí. Někteří odborníci kritizovali i samotné referendum. Pro snížení poslanců a senátorů se nakonec vyslovilo sedmdesát procent italských voličů. Podle spolupracovnice ČT v Itálii Nicole Ludwig účast přesáhla 53 procent. 

Ústavní reformu už dříve téměř jednohlasně odhlasovali poslanci. „Víkendové referendum bylo jakýmsi posledním zásadním krokem pro schválení celého návrhu,“ uvedla Ludwig. Podle ní vláda ve snížení vidí efektivnější a snažší politický proces. „V neposlední řadě se Itálie přiblíží evropskému průměru (počtu) poslanců,“ doplnila. 

Kvůli ústavní reformě se nyní v Itálii budou muset upravit volební okresy, některé se budou redukovat, jiné naopak rozšiřovat. Podle Ludwig je otázkou, jak rychle bude změna aplikovatelná pro nový parlament. „Pravicová opozice se už nechala slyšet, že po výsledku referenda je aktuální parlament v této konstalaci už nelegitimní,“ uvedla. Nový systém se podle ní může projevit už na přelomu let 2021 a 2022, kdy bude parlament volit prezidenta.

Volilo se i do zastupitelstev měst a obcí

Kromě referenda o počtu poslanců a senátorů v italském parlamentu se v sedmi regionech konaly i regionální volby a v několika tisícovkách obcí a měst i komunální. Provázela je přísná opatření kvůli pandemii a někteří politici se tak obávali, že k volbám dorazí málo lidí. „To se nakonec nepotvrdilo, na regionální úrovni se dostavilo přes 60 procent voličů,“ řekla Ludwig.

Hlavními tématy voleb byla zdravotnická péče nebo otázka řízení koronavirové krize na jaře i nyní. Také v itálii se z koronaviru stalo politikum, regionální politici se ale podle Ludwig snažili přesvědčit voliče i jinými tématy. Převládalo například školství nebo zaměstnanost. 

Ludwig zmínila, že například levice opět dokázala ovládnout Toskánsko, což je podle ní zásadní pro podporu centrální vlády v Římě. „Vláda je velice spokojená, jak dopadly regionální volby. Italové i nadále podporují premiéra (Giuseppe) Conteho,“ doplnila.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
01:52Aktualizovánopřed 59 mminutami

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 2 hhodinami

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 6 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 7 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 10 hhodinami

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, Černihiv skončil bez proudu

Ruský sobotní útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, zranění utrpělo šest lidí včetně dvou dívek, uvedla Ukrajinska pravda. V důsledku útoků agresora na energetickou infrastrukturu zůstala bez proudu ukrajinská Černihivská oblast. Moskva v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu 154 drony. Rusko tvrdí, že Kyjev v noci vyslal na jeho území 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku rusko-ukrajinské války, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...