Počet obětí konfliktu na východě Ukrajiny se podle OSN přiblížil osmi tisícům. Bezmála 18 tisíc lidí utrpělo při střetech vládních sil s proruskými separatisty zranění. Podle pozorovatelů ale skutečná bilance může být podstatně horší. Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin oznámil, že se země podřídila jurisdikci Mezinárodního trestního soudu v Haagu, aby zde mohly být vyšetřeny válečné zločiny spáchané na Donbasu.
Dosavadní odhady hovořily o 6800 obětech na životech. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna upozornil, že od půli května do půlky srpna bylo zabito nejméně 105 civilistů, což je dvakrát víc než v předchozích třech měsících. Zvýšený počet civilních obětí přičetl ostřelování obydlených míst.
ICC by mohl vyšetřovat zločiny Janukovyčových lidí i pád malajsijského letadla
Rozhodnutí o podřízení jurisdikci ICC má zpětnou platnost od loňského února, kdy byl v zemi svržen proruský režim prezidenta Viktora Janukovyče. Kyjev tak chce postihnout údajné zločiny členů Janukovyčovy vlády a tehdejších velitelů armády a policie. Vyšetřovat obvinění, že v době před exprezidentovým pádem spáchali lidé z jeho okolí zločiny proti lidskosti, už předběžně začala žalobkyně Fatou Bensoudaová.
Trestní pravomoc ICC se bude týkat i zločinů spáchaných po únoru 2014. Bude tak zahrnovat i údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, které se odehrály během proruského povstání v Donbasu, i tragický pád malajsijského letadla nad východní Ukrajinou z loňského července.
Ukrajina členem ICC není, jeho pravomoci uznala dobrovolně bez ratifikace zakládající smlouvy. Už loni v dubnu adresovala do Haagu obdobný závazek, vztahoval se ale jen na období od listopadu 2013 do února 2014.
Podle povstalců je klid, Ukrajinci ale prý provokují
Napětí na východě země přetrvává i přes nejnovější klid zbraní. Podle Kyjeva už povstalci stačili od jeho vyhlášení použít těžké zbraně. Ve městě Volnovacha v Doněcké oblasti byla při výbuchu miny zraněna jedna civilistka. Separatisté v Doněcku ale charakterizovali uplynulou noc jako klidnou. Podle luhanských rebelů se prý ukrajinští vojáci během ní dopustili „pěti provokací“, ale k závažnému porušení příměří nedošlo.
Hlavní vyjednávač doněckých separatistů Denis Pušilin označil za „velmi pravděpodobné“ vyhlídky na uzavření dohody o stažení dělostřeleckých zbraní ráže menší než 100 milimetrů z fronty, což by představovalo „vážný krok k ukončení války“.
Proruské povstání na východě Ukrajiny propuklo loni v dubnu po březnovém připojení Krymu k Rusku a únorovém svržení proruského prezidenta prozápadně naladěnými opozičními demonstranty. Rusko stále popírá, že by se do konfliktu přímo zapojilo.
Rusko se prý chrání před povstalci – na hranici staví ploty
Rusko na některých úsecích hranic s Ukrajinou, které kontrolují donbaští separatisté, vystavělo ploty s ostnatým drátem. Informovala o tom ukrajinská agentura Unian s odvoláním na očité svědky. Plot stojí třeba u města Krasnodon nedaleko ukrajinského hraničního přechodu Izvaryne.
Místní lidé podle Unianu tvrdí, že se ruské úřady obávají pronikání ozbrojených vzbouřenců z Donbasu na ruské území. O zesílené ostraze hranic s povstaleckými zónami psaly v minulosti i ruské noviny s tím, že opatření má zabránit pašování zbraní.
Hraniční zábrany buduje od loňska také Ukrajina. Složitý a nákladný systém hraničních příkopů, hlásek a elektronických varovných systémů má zabránit pronikání ruských ozbrojenců na ukrajinské území. Systém má být hotov v roce 2018.
