V Charkovské oblasti byl poničen čpavkovod

Rusko obvinilo „ukrajinské sabotéry“, že vyhodili do povětří části čpavkovodu v Charkovské oblasti, kterým před ruskou invazí do sousední země proudil amoniak z ruského města Togliatti do ukrajinské Oděsy. Kyjev se zatím nevyjádřil, šéf ukrajinské Charkovské oblasti ale už dříve vinil ruskou armádu z opakovaného ostřelování potrubního zařízení. Podle agentury Reuters by opětovné zprovoznění čpavkovodu na trase Togliatti-Oděsa mohlo být klíčové pro prodloužení černomořské obilné dohody.

Šéf ukrajinské Charkovské oblasti Oleh Syněhubov už v úterý obvinil ruské invazní jednotky, že potrubí ostřelují. „Ruští teroristé podruhé ostřelovali čpavkovod v Kupjanském okrese,“ napsal na Telegramu ukrajinský regionální činitel s poznámkou, že únik amoniaku ukrajinské úřady nezaznamenaly, lidé ohrožení nejsou a situace je pod kontrolou.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov ve středu naopak tvrdil, že explozi potrubí způsobili Ukrajinci: „Dne 5. června kolem 21:00 moskevského času (20:00 SELČ) poblíž obce Masjutivka v Charkovské oblasti ukrajinská sabotážní a průzkumná skupina vyhodila do povětří čpavkovod Togliatti-Oděsa. V důsledku tohoto teroristického činu jsou zranění mezi civilním obyvatelstvem.“

Vesnice Masjutivka se podle dostupných informací nachází blízko frontové linie, podle některých médií je na Kyjevem kontrolovaném území. Záběry zveřejněné na sociálních sítích ukazují bílý kouř vycházející ze čpavkovodu. Zprávy o zraněných civilistech, o kterých mluvil Konašenkov, nebylo možné nezávisle ověřit.

Čpavek potrubím neproudil

Potrubí na trase Togliatti-Oděsa je nejdelším čpavkovodem na světě a měří zhruba 2500 kilometrů. Amoniak jím podle médií přestal proudit poté, co ruská invazní vojska vtrhla na Ukrajinu. Obnovení ruského vývozu čpavku, který představuje hlavní složku pro výrobu hnojiv, přes toto spojení je přitom jednou z podmínek Moskvy pro prodloužení dohody umožňující vývoz obilí z ukrajinských černomořských přístavů.

OSN a Turecko loni v červenci zprostředkovaly obilnou dohodu s Moskvou a Kyjevem, aby pomohly vypořádat se s globální potravinovou krizí. Tu zhoršila ruská invaze na Ukrajinu, která je předním světovým vývozcem obilí. Od té doby byla dohoda opakovaně prodloužena. Naposledy Rusko v květnu souhlasilo s prodloužením dohody o dva měsíce.