Prezidentem Černé Hory se stane prozápadní ekonom Jakov Milatović. Se ziskem přibližně šedesáti procent hlasů zvítězil nad současným prezidentem Milem Djukanovičem, který už uznal svou volební porážku. Milatovičovi podle analytiků hrála do karet touha po politické změně v zemi, kterou Djukanović v různých funkcích vedl posledních třicet let.
V Černé Hoře porazil v prezidentské volbě politický nováček matadora Djukanoviče
„Černá Hora učinila rozhodnutí a já to rozhodnutí respektuji a Jakovovi Milatovičovi gratuluji,“ prohlásil ve volebním štábu Djukanović, který v prezidentském úřadu setrvá do 21. května.
Šestatřicetiletý Milatović do politiky vstoupil před třemi lety, když se po vítězství opozice stal ministrem hospodářství. Prezidentskou kandidaturu ohlásil jen několik týdnů před volbami v reakci na rozhodnutí černohorských úřadů, které kvůli dvojímu občanství vyřadily z volebního klání šéfa jeho proevropské strany Evropa teď Milojka Spajiče.
Ekonom Milatović se vzdělával mimo jiné ve Spojených státech a má magisterský titul z britské Oxfordské univerzity, pracoval v německé Deutsche bank a Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD).
Vítěz chce urychlit přístupová jednání k EU
Během jeho vládního angažmá mu kritici vyčítali populismus, když v rámci daňové reformy zrušil povinné příspěvky zdravotního pojištění. Významně tím vzrostla průměrná mzda, zdravotnictví se však potýká s vysokými deficity. Rozpočtové problémy může podle kritiků způsobit také jím prosazené výrazné zvýšení důchodů.
V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu podpořil Milatović stanoviska NATO a jeho deklarovaným cílem je urychlení přístupových jednání s Evropskou unií. Zároveň je Milatović stoupencem zlepšení vztahů se Srbskem, s nímž Černá Hora do roku 2006 tvořila jeden stát. Djukanović oproti tomu varuje před „velkosrbským nacionalismem“ v nejvyšších patrech srbské politiky a odmítá jakékoliv zásahy Bělehradu do vnitřních záležitostí Černé Hory.
Jakov Milatović slaví postup do druhého kola voleb
Milatović v prvním kole 19. března skončil druhý s 29 procenty hlasů. Hned poté mu ale vyjádřili podporu třetí a čtvrtý kandidát v pořadí. Djukanović v prvním kole získal 35 procent hlasů.
Djukanović je hlavním architektem obnovy černohorské nezávislosti v roce 2006, jakož i vstupu země do NATO o jedenáct let později. Vstupu do NATO předcházel zmařený pokus o puč, z něhož černohorská vláda obvinila ruské agenty a srbské nacionalisty.
Tři dekády trvající Djukanovičova politická hegemonie v Černé Hoře, poznamenaná mimo jiné korupčními skandály, skončila po parlamentních volbách v roce 2020, v nichž většinově prosrbská nesourodá koalice poslala jeho Demokratickou stranu socialistů (DPS) do opozice. DPS od té doby utrpěla několik volebních neúspěchů na regionální úrovni, včetně metropole Podgorice.
DPS bude v parlamentních volbách plánovaných na 11. června usilovat o návrat k moci. Podle analytiků se jí to stěží může podařit, pokud její lídr v neděli neobhájí prezidentský mandát. A to se mu nepodařilo.
Směřování do EU komplikuje korupce
Část obyvatel země se cítí být Černohorci, zatímco jiní se identifikují jako Srbové a nebyli nakloněni odštěpení Černé Hory od soustátí Srbsko a Černá Hora v roce 2006.
Země, která se spoléhá hlavně na příjmy z turistického ruchu, vstoupila do NATO v roce 2017 a uchází se o členství v EU, přístupové rozhovory ovšem v posledních letech stagnují, komplikují podezření z rozšířené korupce a pomalé tempo reforem.
Po ruské invazi na Ukrajinu se Černá Hora připojila k unijním sankcím proti Rusku a ocitla se na kremelském seznamu znepřátelených zemí.