Vláda britského premiéra Borise Johnsona se rozhodla využít toho, že vlna nákazy variantou omikron nenaplnila nemocnice tolik jako ty předchozí. Hlavní protiepidemická opatření Anglie opouští po 26. lednu, včetně povinného nošení roušek a používání covid pasů pro vstup do některých míst. Někteří odborníci už ale varují před rychlým uvolněním všech restrikcí, zejména proto, že zatímco ve starších věkových skupinách je vidět klesající trend, mezi britskými dětmi počet nově nakažených roste.
V Británii končí protiepidemické restrikce. Příběh covidu bude mít ještě hodně kapitol, obává se imunolog
Profesorka Christina Pagelová, odbornice na matematické modelování ve zdravotnictví z Královské univerzity v Londýně, tvrdí, že ve Velké Británii probíhají v současnosti dvě epidemie. Jedna mezi dospělými a vyššími věkovými ročníky, kde počty případů nákazy klesají či stagnují, a druhá mezi dětmi, kde se naopak zvedají.
Nejvýraznější šíření nákazy je mezi školními dětmi ve věku mezi pěti a devíti lety. Nárůst případů je dvakrát vyšší než v prosinci. V zemi se zvedá také počet dětí, které tak musí do nemocnice.
„Přestože většina hospitalizací je krátká a děti se rychle zotavují, už jen to, že jsou tak nemocné, že se dostanou do nemocnice, není dobře. Nevíme zatím, jak často může omikron způsobit u neočkovaných dětí syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi, anebo takzvaný dlouhý covid,“ varuje matematička. Podle ní je většina vysokopříjmových zemí v proočkovanosti dětí ve skupině pět až jedenáct let před Velkou Británií napřed.
Podle informací, které dostal od výzkumných skupin britský vládní orgán Vědecká poradní skupina pro mimořádné události (SAGE), vzrostly také v souvislosti s variantou omikron strmě hospitalizace dětských pacientů mladších jednoho roku.
Dostupná data nasvědčují, že tato věková skupina tvořila dvaačtyřicet procent všech dětí přijatých do nemocnic s covidem od 14. prosince do 12. ledna. Což je větší podíl, než během kterékoliv dřívější vlny pandemie. Na druhou stranu se ukázalo, že děti v tomto období potřebovaly v nemocnicích dodávat méně kyslíku a zotavovaly se rychleji.
Imunolog Danny Altmann z Lékařské fakulty Královské univerzity v Londýně ale tvrdí, že podle něj nemá smysl srovnávat čísla a závažnost průběhu onemocnění v různých vlnách covidu-19.
„Myslím, že moc nepomáhá jen dívat se zpět a říkat si, že to už není zase tak strašné jako předtím. Každá nová vlna, která přišla, každá mutace, měla jiné vlastnosti a rysy, a měla by být posuzována odděleně. Zvláštní rysy této vlny jsou takové, že se nákaza šíří lépe mezi mladými lidmi a více se jich dostává do nemocnic. Kdokoliv, kdo měl někdy dítě v nemocnici, ví, jak je to děsivé,“ podotýká Altmann.
Britský premiér Boris Johnson vyzývá k očkování posilující dávkou
I na těchto datech se zřejmě ukazuje vliv velké proočkovanosti ostatní britské populace. Dosavadní vlna omikronu totiž nevedla k očekávanému zvýšení množství hospitalizací mezi seniory. „Nárůst hospitalizací, který se očekával v návaznosti na pozorovaný nárůst případů ve starších věkových skupinách, se zatím neprojevil,“ uvádí se v zápisu ze zasedání SAGE, které se konalo v polovině ledna.
„To může být způsobeno tím, že vakcíny poskytují vyšší úroveň ochrany před hospitalizací, pomalejším vyvanutím ochranného účinku vakcín a také vlivem preventivního chování u nejzranitelnějších osob a jejich okolí,“ spekuluje poradní skupina britské vlády. Alespoň jednu dávku vakcíny má ve Velké Británii podle údajů na serveru Our World in Data 77,7 procenta celkové populace.
V posledních dnech se pokles v celkovém množství nových případů nákazy v britské populaci zbrzdil a čísla začala stagnovat okolo úrovně devadesáti tisíc záchytů denně.
Rušení opatření v zemích Spojeného království
Tvrdší opatření, která kvůli vlně omikronu zavedla v prosinci vláda Borise Johnsona pod názvem Plán B, každopádně naposledy platí ve středu 26. ledna na území Anglie. Ve Skotsku už kabinet tamní premiérky Nicoly Sturgeonové odvolal restrikce v pondělí 24. ledna, ve Walesu se pak všechna přísnější opatření ruší v pátek 28. ledna. Uvolňuje se také v Severním Irsku.
Britská vláda nebude nařizovat nošení roušek a jejich nenasazení už nebude přestupkem. Používání covidových certifikátů se také zruší, i když některé organizace je mohou používat dobrovolně. Ministr zdravotnictví Sajid Javid oznámil, že vláda zvažuje redefinici toho, co znamená pojem „plně očkovaný“ a je možné, že se to bude vztahovat už jen na lidi očkované i třetí dávkou.
Pravidla pro sebeizolaci nakažených ale budou platit až do 24. března. Nadále platí, že ti, kteří jsou pozitivně testovaní na covid-19, se musejí pět dní izolovat, to musí být ukončeno dvěma negativními testy pátý a šestý den.
Britský ministr dopravy Grant Shapps potvrdil, že od 11. února nebude pro očkované cestující nutné absolvovat test na covid při přicestování do země.
Profesor Altmann tvrdí, že ne všichni nynější kroky vítají, i přesto, že lidé ve Velké Británii cítí velké vyčerpání z pandemie: „Vláda zastává názor, že když proporcionálně méně lidí umírá na variantu omikron v poměru k celkovým případům, může si to dovolit, i když ve Spojeném království se předpokládá, že počet nadúmrtí může během této vlny dosáhnout až 50 tisíc, tak se rozhodli, že raději budou normalizovat poměry a pokusí se oživit ekonomiku. To je politické rozhodnutí, nikoli vědecká nebo lékařská volba.“
Podle něj se na situaci jinak dívá veřejnost a jinak zdravotníci. „Víme, že potrvá dlouho, než počty úmrtí začnou klesat, protože lidé na covid umírají pomalu, a co se týče poskytování zdravotních služeb, tak jsme pořád v hrozné situaci. Myslím si, že mnoho zdravotníků má pocit, že možná byly restrikce zrušeny příliš extrémně a rychle, a možná by bylo lepší to udělat pragmatičtěji a mírněji,“ domnívá se imunolog.
Vývoj pandemie ve Velké Británii
V Evropě se nejvíce nakažených v absolutních číslech prokázalo právě ve Velké Británii, a to 15,2 milionu. Dosud tam v souvislosti s covidem zemřelo více než 153 tisíc lidí.
V rámi nynějšího uvolnění restrikcí připomínají někteří kritici minulé peripetie Johnsonovy vlády během dvou let pandemie. Už při první vlně v roce 2020 britská vláda dlouho váhala, než zavedla přísná opatření, a pohrávala si s myšlenkou dosažení kolektivní imunity pomocí promoření populace, což vyústilo ve velký počet nakažených a zemřelých. Ve druhé polovině dubna 2020 po vrcholu první vlny vykazovala Velká Británie 26 tisíc úmrtí na covid.
Během roku 2020 následovaly ještě dva lockdowny, jeden během druhé vlny v listopadu, a po Vánocích třetí.
V listopadu 2020 byla totiž ve Velké Británii poprvé detekována alfa varianta viru, nazývaná tehdy podle místa, kde byla poprvé zaznamenána jako „britská“. Ta se rychle začala šířit během prosince a velice rychle zasáhla zbytek světa.
Zároveň v prosinci 2020 začala ve Velké Británii vakcinace proti covidu-19, a během počátku roku 2021 se země stala jednou z nejrychleji očkujících na světě.
Třetí vlna epidemie poháněná variantou delta se projevila ve Velké Británii v červenci 2021, ale počet úmrtí i hospitalizací byl nižší než během předchozích dvou vln, což se přičítá tamnímu masovému vakcinačnímu programu.
Právě proto Boris Johnson přistoupil 19. července 2021 k několikrát odsunutému zrušení skoro všech opatření, této události se ve Velké Británii začalo přezdívat „Den svobody“. Přestože během léta nepřišel masivní nárůst případů, jak někteří předpovídali, počty případů se od té doby ve Velké Británii držely relativně vysoko a neklesaly pod desítky tisíc případů denně, kvůli obavám z vlny omikronu ale vláda stejně v prosinci přišla s přísnějšími opatřeními v rámci Plánu B, kdy mimo jiné nařídila nošení roušek a povinné používání covid pasů pro vstup do mnoha míst.
„Já osobně myslím, že Velká Británie zaplatila velmi vysokou cenu za Den svobody,“ říká Altmann. „Nejde o žádný závod, není to pěvecká soutěž Eurovize, není tu o co bojovat, nebo na co být hrdý. Když se podíváte na úmrtnost na covid ve Velké Británii, tak jsme zaplatili vyšší cenu než jakákoliv jiná země v západní Evropě,“ dodává britský imunolog.
Ostrovní stát navíc sužují velké počty lidí s dlouhodobými zdravotními problémy po prodělání akutní infekce, tedy s takzvaným „long covidem“. Jejich léčení přijde britský zdravotní systém podle poslední analýzy na 230 milionů liber. Symptomy takzvaného dlouhého covidu hlásí doposud přibližně 1,3 miliony Britů. Někteří takto nemocní se navíc kvůli svým potížím nemohou vrátit do práce.
Imunolog Altmann podotýká, že britští vědci ještě nemají jasno, zda long covid postihuje nakažené variantou omikron méně často, než tomu bylo v předchozích vlnách.
Naděje na kolektivní imunitu?
S variantou omikron si mnozí spojují naděje, že jejím proděláním přijde kýžená stádní imunita a další vlny onemocnění by mohly probíhat jen ve velmi mírné podobě. Profesor Mike Tildesley, který se zabývá matematickým modelováním epidemií a je jedním z poradců skupiny SAGE, řekl nedávno novinářům, že by si Británie mohla vytvořit vztah ke covidu jako ke chřipce už na konci roku 2022, i když v tomto stadiu zatím kvůli relativně vysokému počtu hospitalizací země není.
Profesor Altmann ale není takový optimista: „Na naší planetě je mnoho neočkovaných lidí a mnoho plic, ve kterých mohou vyrůst a zmutovat triliony virů a vzniknout další generace mutací. Myslím, že jde o příběh, který ještě bude mít hodně kapitol.“ Vývoj ve Velké Británii podle něj záleží na tom, jak bude pokračovat vakcinace, a to i v nižších věkových skupinách.
„Máme školy, kde je nemocných třicet čtyřicet procent dětí, a ne jen lehoučce, ale je jim opravdu špatně, mají horečky, některé se dostanou do nemocnic, u některých se vyvine long covid. A pokud dostanou long covid, mohou prošvihnout různé testy a přijímací zkoušky, to je prostě velký problém. Tomu všemu by zabránila vakcína, tak proč ji nepoužít?“ uzavírá imunolog.