Europoslanci schválili posílení pravomocí Evropského policejního úřadu. Europol tak bude moci účinněji bojovat proti terorismu, počítačové kriminalitě a jiným zločinům. Posílí se rovněž spolupráce mezi jednotlivými členskými státy a Europolem, která se ukázala v souvislosti s nedávnými útoky v Paříži a Bruselu jako nedostatečná.
Podle eurokomisaře Dimitrise Avramopulose, který má na starosti migraci a vnitřní záležitosti, 82 procent občanů EU v nedávném průzkumu uvedlo, že chtějí, aby Unie více zasahovala proti terorismu.
„Europol se stane informačním centrem pro evropské orgány. Paříž a Brusel nám jasně ukázaly, že výměna informací je naší Achillovou patou. Členské státy musejí koordinovat své úsilí a Europol k tomu může přispět,“ řekl Avramopulos. Zdůraznil také, že nové nařízení přinese i posílení ochrany osobních dat.
Europoslanci většinou v rozpravě, která hlasování předcházela, novou normu vítali. Část uvedla, že by si přála i další rozšíření pravomocí policejního úřadu. Někteří se ale v debatě zmínili o obavách z množství osobních dat, jež bude moci Europol sdílet se třetími stranami.
„Chtěl jsem nařízení, které umožní Europolu plnit jeho úkoly a cíle. Má za cíl pomáhat orgánům členských států a posílit spolupráci v boji s organizovaným zločinem, terorismem a dalšími trestnými činy,“ uvedl zpravodaj nařízení, španělský lidovecký europoslanec Agustín Díaz De Mera García Consuegra.
Na vytváření nařízení se pracovalo tři roky. Policejní úřad podle něj hraje klíčovou roli v boji s islámským terorismem a nyní k tomu bude mít více možností. Mimo jiné bude v rámci agentury fungovat jednotka schopná identifikovat extremistický obsah na internetu.
Poslanci se obávají zásahů do soukromí Evropanů
Řecký komunistický europoslanec Sotirios Zarianopulos ale nové pojetí Europolu kritizoval. „Europol se změnil na novou represivní agenturu. Nařízení umožní odstraňování účtů na sociálních sítích a třetí země a USA budou vědět, co děláme, a budou v tom i obchodní zájmy,“ řekl.
Výhrady měla i německá europoslankyně Beatrix von Storchová z pravicové euroskeptické frakce EFDD. „Europol bude sbírat údaje a vyměňovat si je se soukromými a veřejnými osobami, bude získávat data a předávat je dál, údaje z pasů, otisky prstů, přezdívky, stav účtů, vlastnictví nemovitostí a tak dále. Také se zajímají o váš životní styl, vytvářejí profily vašeho pohybu a vědí, čím jezdíte. Europol bude vědět vše a podle toho vyhodnotí hrozby. Je tu ale jiná velká hrozba, a to bezpečnost dat občanů,“ uvedla.
Europol se zaměřuje na boj s celou řadou protiprávních aktivit: pašováním drog, ilegálními přistěhovaleckými sítěmi, obchodováním s lidmi, dětskou pornografií, mezinárodními krádežemi vozidel, kyberkriminalitou, praním špinavých peněz a paděláním eura.
Byl založen v 90. letech a v roce 2010 se stal plnohodnotnou agenturou Evropské unie. Ústředí Europolu v nizozemském Haagu má přes 900 zaměstnanců. Současným ředitelem je Rob Wainwright z Británie.
