Argentina byla dosud považována za ukázkový příklad toho, jak se vypořádat se zločiny minulosti. Soudy poslaly do vězení stovky představitelů diktátorského režimu ze 70. a 80. let, a to včetně nejvyšších špiček. Některé spravedlnost dostihla i po 30 letech. Nyní ale hrozí, že se řada z nich dostane kvůli spornému výkladu zákona zase na svobodu. Rozhodnutí nejvyššího soudu kritizuje jak vláda, tak i opozice a lidskoprávní organizace.
Už 40 let každý čtvrtek odpoledne obchází Plaza de Mayo v Buenos Aires. Už 40 let žádají spravedlnost a jakoukoliv informaci, která by je dovedla k jejich dětem, které beze stopy zmizely během vojenské diktatury.
„Chodíme sem, aby nám řekli, co se s nimi stalo. Ať už se jedná o ženy nebo muže. Chceme, aby soudci otevřeli své archivy a také řekli, komu předali miminka, která ukradli uvězněným matkám,“ říká členka organizace Matky z Plaza de Mayo Nora Cortinasová.
Únosy, mučení, vraždy. Podle odhadů lidskoprávních organizací má vojenský režim na svědomí až 30 tisíc lidských životů. Většina těl se nikdy nenašla. Nepřátelé režimu skončili buď v masových hrobech na neznámých místech, nebo je vojáci shazovali z letadel do vod Río de la Plata.
Dosud stát postupoval proti představitelům diktatury tvrdě. Jako třeba v případě bývalého vysoce postaveného policejního důstojníka Miguela Etchecolatze. Spravedlnosti ale neunikly ani nejvyšší špičky včetně prezidenta Videly, který zemřel v 87 letech ve vězení.
Nedávné omilostnění člena bývalého polovojenského komanda proto všechny šokovalo. Zodpovědný je za smrt pěti lidí. Podle nejvyššího soudu ale měl právo na snížení trestu o polovinu.
Rozhodnutí vyvolalo vlnu protestů. „Rozčiluje mě, že vrazi, zloději, lidé, kteří mají na svědomí znásilňování, mučení, se mohou dostat na svobodu,“ říká jeden z účastníků protestu, lékař Marcelo Noger.
Za dva roky vazby o polovinu kratší trest
Soudci nerozhodli jednomyslně. Podle kritiků jde o nový a chybný výklad zákona, který umožňuje trest zkrátit o polovinu, pokud odsouzený strávil ve vazbě minimálně dva roky. „Věci, které se nesoudí a neodsoudí, se opakují,“ dodává ředitelka asociace Pramatky z Plaza de Mayo Estela de Carlottoová.
Především jde ale o nebezpečný precedens. Panují obavy, že obdobně mohou soudy zkracovat tresty i v dalších případech. „Většina těch, kteří byli odsouzeni v letech 2006, 2007, 2012, jsou teď v situaci, že se mohou dostat z vězení,“ dodává advokátka a obhájkyně lidských práv Guadalupe Godoyová.
Senát zareagoval rychle. Schválil nařízení, podle kterého se nesmí trest zkracovat u zločinů proti lidskosti. Za ně bylo v Argentině odsouzeno na sedm set lidí. Většina – pokud již nezemřela – si odpykává svůj trest zatím ve vězení.
