Vídeň - Ve středu to bude přesně třicet let, co je Rakousko neatomové. 5. listopadu 1978 lidé v zemi v referendu odmítli spuštění právě dostavěné jaderné elektrárny nedaleko Vídně. Parlament pak zakázal využívat atomovou energii a ještě později se embargo stalo ústavním zákonem.
Rakušan Johann Fleischer má zvláštní zaměstnání - něco mezi jaderným technikem a kastelánem. Je dnes totiž jediným stálým zaměstnancem v objektu jaderné elektrárny v Zwentendorfu. Před třiceti lety voněla novotou, byly zde už i palivové články. Pak ale přišel krach. V referendu vyhráli odpůrci elektrárny. Z té se stala betonová hrobka zhruba za 5 miliard šilinků.
Těsná většina 30 tisíc hlasů připravila Rakousko nejen o astronomickou investici, ale také o většinu jaderných expertů. „Den po referendu mi zavolali ze Švýcarska, že mohu okamžitě začít pracovat tam,“ vzpomíná jaderný inženýr Michael Schneeberger.
Naděje na spuštění této elektrárny žila ještě několik let po referendu, těžkou ránu jí ale zasadila černobylská havárie. Definitivně ji pak pohřbil rok 1999, kdy rakouský parlament povýšil zákaz jaderné energetiky na ústavní zákon.
Zwentendorf už spustit nejde, klíčové komponenty koupily německé elektrárny. Ty zde také školí své odborníky. „Je to vlastně model v měřítku jedna ku jedné, na kterém mohou trénovat nejrůznější situace,“ říká Stefan Zach, mluvčí společnosti EVN. Přesto se pan Fleischer asi brzy stane správcem funkční elektrárny. Její stěny by do roka měly pokrýt solární panely.
