Útočník chtěl u polského parlamentu odpálit čtyřtunovou nálož

Varšava – Polská policie tvrdí, že zmařila připravovaný bombový útok na vysoké představitele Polské republiky. Atentátník byl zadržen v Krakově na jihu země. Hlásí se k nacionalismu a antisemitismu. Cílem jeho útoku měl být parlament. Muž obviněný z přípravy atentátu si dokonce na několika místech v Polsku otestoval výbušniny. Před parlamentem pak chtěl zaparkovat vozidlo se čtyřtunovou náloží.

Podle Rádia RMF FM pochází 45letý podezřelý muž z Krakova, má vyšší odborné vzdělání. Média ho identifikovala jako Brunona K. Prokuratura oznámila, že útočník je zaměstnancem Zemědělské univerzity a díky tomu měl přístup k informacím a chemikáliím, které se daly použít k výrobě výbušniny. Již několik týdnů pracoval na přípravách útoku. Během jednání zákonodárců za účasti premiéra i prezidenta prý chtěl umístit v blízkosti parlamentu vozidlo s bombou.

„Hrozba byla reálná,“ zdůraznil na tiskové konferenci Artur Wrona ze státního zastupitelství v Krakově. Útočník provedl testy výbušnin v různých částech země, včetně jižního Polska. Použil k tomu čtvrt tuny výbušnin. V den útoku pak plánoval odpálit až čtyři tuny výbušných látek.

Policii na stopu přivedla analýza Breivikových kontaktů

Policii na stopu chystaného atentátu přivedla důkladná analýza polských kontaktů norského teroristy Breivika, který loni v srpnu v Oslu a na ostrově Utöya zabil 77 lidí. Breivik zakoupil některé součásti pro své nálože přes internet v Polsku a policisté prověřili osoby, s nimiž byl v kontaktu.  

Polská média uvádějí, že se vedle Breivika inspiroval i bombovým atentátem na americké federální úřady v Oklahoma City v roce 1995. Při mohutné explozi tehdy zahynulo 168 lidí, dalších 700 bylo zraněno.

Podezřelý se k činu přiznal. Chtěl prý ochránit polský národ. „Nepatří k žádné politické skupině nebo straně. Tvrdí, že jednal na základě nacionalistických, antisemitských a xenofobních motivů,“ oznámil prokurátor Piotr Krason. Útočník ale tvrdí, že akci sám neorganizoval, ale byl pod vlivem dalších čtyř osob. K tomu ale prokuratura neuvedla další podrobnosti. Spolu s atentátníkem byly zadrženy i další dvě osoby, jedna z nich byla propuštěna, druhá zůstává ve vazbě.

Někteří rekruti podle neoficiálních informací spolupracovali s kontrarozvědkou a zřejmě jeden z nich byl jejím agentem. Podle zjištění TVN24 atentátník jako jednu z možností zvažoval prorazit bránu parlamentu a proniknout co nejblíže k zasedacímu sálu, v takovém případě nevylučoval sebevražednou misi. 

Výbušniny si obstarával různě, kupoval je na veletrzích nebo dokonce v zahraničí, část pocházela z Belgie. Měl k nim přístup i v zaměstnání. Polský novinář Marek Pedziwol v rozhovoru pro ČT24 upřesnil, že to byl vědecký pracovník zemědělské univerzity, který dokonce přímo přednášel. Věnoval se chemii. Jeho studenti jsou prý překvapeni, nikdo by nehádal, že připravuje nějakou podobnou akci.

  • Věci zabavené polskému atentátníkovi autor: EPA/ABW , zdroj: Isifa http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4150/414946.jpg
  • Věci zabavené polskému atentátníkovi autor: EPA/ABW , zdroj: Isifa http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4150/414948.jpg
  • Věci zabavené polskému atentátníkovi autor: EPA/ABW , zdroj: Isifa http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4150/414945.jpg
  • Věci zabavené polskému atentátníkovi autor: EPA/ABW , zdroj: Isifa http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4150/414943.jpg

Mariusz Krason, státní žalobce:

„Podezřelého jsme zadrželi 9. listopadu a vyslechli jsme ho. Prohledali jsme také několik míst a vyslechli další svědky. Při pátrání jsme objevili jak malý sklad výbušnin, tak i materiál k jejich odpálení.“

Muž neměl zbrojní pas. Policie u něj našla zbraně, zhruba 1 000 kusů munice, odbornou pyrotechnickou literaturu, zahraniční i polské registrační značky na automobily, vojenské oblečení, kevlarovou neprůstřelnou vestu a výbušniny jako hexogen, pentrit, TNT a střelný prach. Našli také plán parlamentu.

Krakovská prokuratura oznámila, že podezřelého zatkla 9. listopadu, sledovala ho přitom už od loňského roku. Podle polských zákonů hrozí podezřelému za přípravu útoku na ústavní orgány trest od tří měsíců až do pěti let vězení. Trestní stíhání by také mohlo zahrnout paragraf týkající se útoku, který ohrožuje životy mnoha lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 1 hhodinou

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 2 hhodinami

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 5 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 11 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 12 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 12 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 13 hhodinami
Načítání...