Washington – Usáma bin Ládin plánoval i po 11. září 2011 další útoky proti Američanům a další masové vraždy. Vyplývá to z odtajněných dokumentů, které američtí vojáci zabavili při likvidaci nejhledanějšího teroristy světa v jeho pákistánském úkrytu v květnu 2011. Mezi více než stovkou materiálů, které se po pečlivé revizi vedení amerických tajných služeb rozhodlo zveřejnit, je také dosud nejobjemnější část korespondence nejbližší bin Ládinovy rodiny a také některé části komunikace mezi šéfem Al-Káidy a jeho spolupracovníky, stejně jako mezi Al-Káidou a dalšími teroristickými skupinami.
„Prioritou musí být zabíjení Američanů a jejich představitelů,“ napsal bin Ládin v jednom z dopisů svým spolupracovníkům. V jiném listu zase nabádal džihádisty v severní Africe, aby „netrvali na zformování islámského státu“ a místo toho se zaměřili na útoky proti americkým ambasádám v Sieře Leone či Togu a proti americkým ropným společnostem. Odnož Al-Káidy v Jemenu zase dostala instrukce, aby se nesoustředila na útoky proti jemenským úřadům a vojákům, ale zaměřila se výhradně na cíle původem ze Spojených států.
Zveřejněné dokumenty podle amerických médií poskytují komplexní obrázek muže, který se skrýval před pomstou za útoky z 11. září a měl obavy z amerických tajných služeb, zároveň jej však například velmi zajímal veřejný obrázek Al-Káidy či osud jeho rodiny. Řada dopisů, které si vyměňoval se svými syny a dcerami, prý ukazuje, jak byl svými potomky milován a obdivován. V dopise jedné ze svých manželek se autor útoků s tisícovkami nevinných obětí vyjadřuje jako „zhrzený milenec“.
Ve své skrýši studoval Usáma levicového autora Noama Chomskyho i proslulého novináře Boba Woodwarda. Četl časopisy a odmítal psát emaily, protože se bál, že ho prozradí. Ze záznamů lze vyčíst, do jaké míry byl Usáma zaujat plánováním útoku na Spojené státy a Západ obecně a jak moc se obával tříštění sil v bojích na Blízkém východě. „Je až komické číst, jak plánoval vytvořit rozvojové středisko. Používal přitom bezmála slovník profesionálních personalistů velkých korporací. Měl starost o kvalitu kádrů, které jeho organizace nabírá,“ konstatuje AFP.
Mezi objevenými dokumenty je rovněž dotazník, který měl šéf teroristů pro nábor nových zájemců o členství v jeho organizaci. „Prosím, vyplňte požadované informace pečlivě a pravdivě. Pište jasně a čitelně. Jméno, věk, rodinný stav. Chtěl byste se stát sebevražedným atentátníkem?… Koho máme kontaktovat, jestliže se stanete mučedníkem?“ píše se ve vzorovém dotazníku, jehož autorem by mohl být sám bin Ládin, není to však oficiálně potvrzeno. Vhodný budoucí člen Al-Káidy musel být podle dokumentů popisujících strategii teroristické sítě hluboce věřícím člověkem, v ideálním případě však rovněž vzdělaný, znalý vědy či administrativy. A také trpělivý: před případnou sebevražednou misí musel absolvovat dlouhodobý trénink.
Washington dokumenty zveřejnil čtyři roky poté, co je 2. května 2011 při likvidaci bin Ládina v domě v Abbottábádu na severu Pákistánu zabavili členové elitních jednotek amerického námořnictva Navy SEALs. Podle úřadu šéfa tajných služeb musely dokumenty nejprve projít důkladnou kontrolou, aby jejich zveřejnění neohrozilo bezpečnost USA a jejich občanů.
Materiály byly zpřístupněny veřejnosti deset dní poté, co uznávaný investigativní novinář Seymour Hersh přišel s tvrzením, že na zásahu v Abbottábádu se významně podílel i Pákistán a role americké armády nebyla tak významná, jak tvrdí Washington. Bin Ládin se podle držitele Pulitzerovy ceny v Pákistánu v době zásahu neskrýval, jak tvrdí americká vláda, ale byl tam od roku 2006 vězněn pákistánskou vojenskou zpravodajskou službou. Vedení amerických tajných služeb však důrazně popírá, že by bylo zveřejnění dokumentů reakcí na široce medializovaná Hershova tvrzení.
