Washington - Spojené státy uvalily už třetí vlnu sankcí ve spojitosti s anexí Krymu. Dotknou se sedmi lídrů krymských separatistů, třeba předsedy krymské volební komise Michaila Mališeva. Sankce jsou namířeny i proti jedné z krymských plynárenských společností. Spojené státy už dřív zavedly sankce mimo jiné vůči bance Rossija, kterou využívá několik vysokých ruských představitelů a kterou ovládá Putinův přítel Jurij Kovalčuk. O řešení ukrajinské krize budou jednat ve čtvrtek v Ženevě zástupci Unie, USA, Ukrajiny a Ruska.
První vlnu amerických sankcí oznámil prezident Barack Obama 17. března. Namířeny byly proti jedenácti ruským a ukrajinským politikům. Tresty mimo jiné dopadly na svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, krymského předáka Sergeje Aksjonova a ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina. Washington těmto osobám zmrazil jejich aktiva v USA a zakázal jim cestovat do Spojených států (čtěte víc).
Druhá vlna amerických sankcí přišla záhy - 20. března. Spojené státy toho dne rozšířily okruh lidí, vůči kterým budou kvůli ruské intervenci na Krymu sankce uplatňovat. Zřejmě nezajímavějšími osobami, na které americké sankce dopadly, byli rusko-arménsko-finský oligarcha Gennadij Timčenko a šéf Putinovy prezidentské kanceláře Sergej Ivanov (více zde).
Třetí vlna amerických sankcí znamená rozšíření protiruského sankčního seznamu. Podle agentury Reuters se na něm objevila jména pracovníků krymské ropné a plynárenské společnosti Černomorněftěgaz. Americké firmy s nimi nesmějí obchodovat, jejich účty v USA
banky zmrazí a ministerstvo zahraničí jim nevydá víza ke vstupu do USA.
Protiruské sankce schválil v prvních dubnových dnech americký Kongres současně se zákonem o finanční pomoci Ukrajině. Kyjev podle něj obdrží okamžitou pomoc ve výši jedné miliardy dolarů (asi 20 miliard korun).
Ruský Krym už má novou ústavu
Krymský parlament jednomyslně přijal novou ústavu, která tento autonomní ukrajinský poloostrov prohlašuje za nedílnou součást Ruské federace. Rusko přes nesouhlas Západu a Kyjeva anektovalo Krym v březnu. Moskva svůj postup zdůvodňuje vůlí krymských obyvatel, kteří se v referendu vyslovili pro připojení poloostrova k Rusku.
