Washington – Spojené státy rozšířily okruh lidí, vůči kterým budou kvůli ruské intervenci na Krymu uplatňovat sankce. Americký prezident Barack Obama nevyloučil ani zavedení hospodářských sankcí, pokud si to situace na Krymu a na východě Ukrajiny vyžádá. Okamžitě po Obamově prohlášení oznámila zavedení sankcí i Moskva - budou se týkat devíti osob z americké administrativy a státní správy, které nebudou smět přicestovat do Ruska. Později také Evropská unie rozšířila stávající 21členný seznam osob, kterým kvůli krizi na Krymu zmrazí majetek a zakáže vstup, o dalších 12 občanů Ruské federace.
KRIZE NA KRYMU - hlavní fakta dne:
- Ruská Státní duma ratifikovala smlouvu o připojení Krymu k Ruské federaci. Legislativní proces by měl být završen do konce týdne.
- USA ohlásily sankce proti dalším vysokým ruským představitelům. V odvetě pak Rusko uvalilo sankce vůči vybraným Američanům. Protiruské sankce na summitu přijaly také státy EU.
- Ukrajina evakuuje z Krymu své vojáky, vojenských lodí kotvících v Sevastopolu se zmocnili Rusové.
- Ruští ozbrojenci na Krymu krátce zadrželi zpravodaje České televize Miroslava Karase a jeho kameramana.
- Generální tajemník OSN Pan Ki-mun jednal s Vladimirem Putinem, kvůli krizi na Krymu vyjádřil hluboké znepokojení.
Na novém seznamu osob, kterým Spojené státy neumožní vstup na své území a kterým zmrazí majetek, se podle Obamy ocitnou další ruští prominenti. Podle amerického prezidenta je to odveta za to, že Moskva nepřispěla k uklidnění situace na Krymu a že se Rusko rozhodlo ukrajinský poloostrov anektovat. Washington již dříve uvalil zmíněná omezení na čtyři ukrajinské a sedm ruských politiků, kteří navíc nesmějí cestovat do Spojených států (podrobnosti zde).
„Není to cesta, kterou bychom preferovali… Ale Rusko musí pochopit, že další eskalace ho jen víc a víc izoluje od mezinárodního společenství,“ prohlásil Obama během krátkého brífinku před Bílým domem.
Obama také oznámil, že již podepsal nařízení, které otevírá cestu rozsáhlejším sankcím. Varoval, že takováto opatření tvrdě zasáhnou ruské hospodářství.
Šéf Putinovy prezidentské kanceláře Sergej Ivanov, patřící mezi postižené, zareagoval s humorem: „Během mé dvacetileté služby v KGB (tajná policie) a pak ve službách vnější rozvědky mi už většina západních zemí zabouchla dveře ke vstupu, čili jsem si už zvykl.“
Seznam politiků Ruska a Ukrajiny, vůči nimž dnes USA zavedly sankce
Jevgenij Bušmin - zástupce předsedy horní komory ruského parlamentu Rady federace;
Vladimir Džabarov - první zástupce předsedy zahraničního výboru Rady federace;
Andrej Fursenko - poradce ruského prezidenta Vladimira Putina;
Alexej Gromov - první náměstek šéfa kanceláře ruského prezidenta;
Sergej Ivanov - šéf kanceláře ruského prezidenta;
Viktor Ivanov - Putinův blízký spojenec; šéf ruské federální protidrogové agentury;
Vladimir Kožin - kancléř ruského prezidenta;
Jurij Kovalčuk - podnikatel; údajně „Putinův osobní bankéř“;
Sergej Mironov - člen předsednictva dolní komory ruského parlamentu, Státní dumy;
Sergej Naryškin - předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu;
Viktor Ozerov - předseda branného výboru Rady federace;
Oleg Pantělejev - první zástupce předsedy výboru pro parlamentní otázky Rady federace;
Arkadij Rotenberg - miliardář, blízký přítel Putina;
Boris Rotenberg - miliardář, blízký přítel Putina;
Nikolaj Ryžkov - člen výboru pro regionální politiku Rady federace;
Igor Sergun - generálmajor, náčelník ruské vojenské rozvědky (GRU);
Gennadij Timčenko - prominentní podnikatel; má ruské, finské a arménské občanství;
Alexandr Totoonov - člen výboru pro kulturu, vědu a informace Rady federace;
Vladimir Jakunin - šéf ruských státních železnic;
Sergej Železňak - místopředseda Státní dumy.
USA vyhlásily sankce také vůči bance Rossija, kterou využívá několik vysokých ruských představitelů a kterou ovládá Putinův přítel Jurij Kovalčuk.
Seznam osob, vůči kterým Spojené státy zavedly sankce 17. března, naleznete ZDE.
Putin možná má přístup k penězům firmy sankciovaného oligarchy
Zřejmě nezajímavější osobou, na kterou americké sankce dopadly, je rusko-arménsko-finský oligarcha Gennadij Timčenko. Podle amerického ministerstva financí má totiž k finančním zdrojům ropné společnosti Gunvor, v níž měl do tohoto týdne Timčenko výrazný podíl, přístup ruský prezident Putin.
„Timčenkovy aktivity v energetickém sektoru mají přímé napojení na Putina. Putin má v Gunvoru investice a možná má přístup k peněžním zdrojům Gunvoru,“ uvedlo americké ministerstvo. Jaké konkrétní informace má o Putinových investicích ve firmě a jaký druh přístupu by šéf Kremlu mohl k penězům Gunvoru mít, však resort odmítl upřesnit.
Firma se sídlem v Ženevě, která kontroluje zhruba tři procenta světového obchodu s ropou a je čtvrtou největší firmou obchodující s touto surovinou, kategoricky odmítla, že by ruský prezident byl přímo nebo nepřímo zapojen do jejího byznysu.
Timčenko, jenž blízké vztahy s Putinem nepopírá, podle Gunvoru svůj 45procentní podíl ve středu, den před rozšířením seznamu sankciovaných osob, přenechal svému společníkovi Torbjornu Törnqvistovi.
Další protiruské sankce přijala i EU
O dalších 12 občanů Ruské federeace se rozšířil stávající 21členný seznam osob, kterým Evropská unie zmrazí majetek a zakáže vstup na své území. Nové sankce lídři Unie přijali během noci na mimořádném summitu v Bruselu. Pokud bude Moskva situaci na Ukrajině dále destabilizovat, sáhne EU k hospodářským sankcím, na jejichž přípravě má začít pracovat Evropská komise i členské země. (více zde) Bylo také rozhodnuto o zrušení summitu EU–Rusko, konat se nemají ani dvoustranné schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni.
- „Historická zkušenost ukazuje, že tyto sankce příliš úspěšné nebývají. Obecně se ukazuje, že hrozba sankcemi bývá účinnější než zavedení sankcí samotných. A za tuto fázi už jsme se dostali. Druhá věc je, že sankce obyčejně fungují lépe proti státům, které nejsou přímo protivníkem státu, který sankce uvaluje. Stát, který je protivníkem, očekává, že budou další konflikty a nechce ustoupit, protože by ztratil legitimitu směrem dovnitř,“ uvedl v Událostech, komentářích analytik z Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych.
Moskva: Sankce se Američanům vrátí jako bumerang
Ruské ministerstvo zahraničí Washington už předem varovalo, že pokud přikročí k dalším sankcím, „zasáhnou Spojené státy jako bumerang“. Proto okamžitě po Obamově ohlášení nových postihů oznámilo stejný krok vůči USA.
„Washington se mohl už nejednou přesvědčit, že hovořit takovým jazykem s naší zemí je nevhodné a kontraproduktivní. Přesto se zdá, že americká strana nadále slepě věří v účinnost podobných metod, převzatých z arzenálu minulosti, a nechce si přiznat to, co je zjevné: obyvatelé Krymu demokraticky a v plném souladu s mezinárodním právem hlasovali pro sjednocení s Ruskem, které tuto volbu respektuje a akceptuje. Takové rozhodnutí se může či nemusí líbit, ale jde o realitu, s níž je nezbytné počítat,“ uvádí se v ruském prohlášení.
Se zákazem vstupu do Ruska musí počítat například šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner, předseda zahraničního výboru Senátu Robert Menendez či senátor John McCain. Na ruské černé listině figurují i Obamovi poradci. „Nesmí být žádné pochyby: na každý nepřátelský výpad Rusko přiměřeně odpoví,“ upozornila ruská diplomacie.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem Johnem Kerrym zdůraznil, že Moskva své rozhodnutí připojit Krym k Rusku nezmění. „Sjednocení“ je podle Lavrova výsledek vyjádřené vůle obyvatel poloostrova a jako takové je třeba ho respektovat.
Seznam Američanů, vůči nimž Rusko zavádí sankce
Caroline Atkinsonová - poradkyně amerického prezidenta pro národní bezpečnost a mezinárodní ekonomiku;
John Boehner - předseda americké Sněmovny reprezentantů;
Daniel Coats - senátor;
Mary Landrieuová - senátorka;
John McCain - senátor;
Robert Menendez - senátor, předseda senátního výboru pro zahraniční vztahy;
Daniel Pfeiffer - poradce amerického prezidenta;
Harry Reid - senátor, vůdce demokratů v Senátu;
Benjamin Rhodes - poradce amerického prezidenta.
Vpád na Ukrajinu nechystáme, ujistil ruský ministr obrany
Americký ministr Chuch Hagel během telefonického hovoru se svým ruským protějškem Sergejem Šujguem žádal vysvětlení přítomnosti ruských vojsk podél hranic s Ukrajinou. Šojgu amerického ministra ujistil, že jde jen o cvičení a že Rusko vpád na Ukrajinu nechystá. O tom, že Rusko nehodlá zasáhnout na území Ukrajiny, už několikrát ujistil i prezident Vladimir Putin.
Kyrgyzstán jako první uznal výsledek krymského referenda
Jako první země po Rusku dnes uznal výsledek krymského referenda postsovětský Kyrgyzstán. Biškek se k situaci na Ukrajině vyjádřil již před týdnem, když prohlásil, že neuznává svrženého prezidenta Viktora Janukovyče za legitimní hlavu Ukrajiny. „Výsledek referenda na Krymu odráží názor absolutní většiny regionu, a to je realita,“ uvedlo v prohlášení ministerstvo zahraničí. Dokument rovněž obvinil někdejší ukrajinské úřady z vyvolání politické krize v zemi, která vyvrcholila Janukovyčovým pádem.
Krymské referendum doposud uznala kromě Moskvy jen některá proruská separatistická území, jako jsou gruzínské autonomní republiky Abcházie a Jižní Osetie nebo moldavské Podněstří.
