Uprchlíky z Ukrajiny budou moci dobrovolně přebírat i další státy EU

Nahrávám video

Země, které se pro uprchlíky z Ukrajiny stávají novým domovem, začínají být na hraně svých vlastních kapacit. I proto se ministři vnitra členských států Evropské unie shodli, že uprchlíky budou přebírat také další. A to na zcela dobrovolném základu. Unie také poskytne Česku vakcíny pro ukrajinské uprchlíky.

Brusel tomu opatření nechce říkat nové přerozdělovací kvóty, protože nebudou povinné, uvedl zpravodaj ČT v hlavním městě Evropské unie Lukáš Dolanský. „Nově tomu říká: solidární mechanismus,“ dodal. 

Země by měly každý týden hlásit, jaké mají kapacity, aby to bylo jasné i pro nově příchozí. Zatímco Česko už dnes hostí na tři sta tisíc lidí, tedy tři procenta vlastní populace, a je na hraně možností, do mnohonásobně větší Francie například dorazilo pouze na třicet tisíc lidí.

Kromě přerozdělování řeší Unie i další pomoc nejzasaženějším státům, a to i zdravotnickou. Česku například poskytne desítky tisíc necovidových vakcín na očkování ukrajinských dětí, připomenul zpravodaj z Bruselu. „Potřebujeme očkovací látky, které nejsou běžné v Evropě, například proti tuberkulóze, a tady máme slib zhruba 30 tisíc dávek,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). 

Ministři vnitra podpořili akční plán

Ministři vnitra podpořili v pondělí akční plán komise, který má zajistit lepší koordinaci péče o uprchlíky. Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je klíčové, aby co nejdříve začal na evropské úrovni fungovat systém registrací a výměny informací o uprchlících a bylo jasné, které státy pro ně mají volné kapacity.

Do Evropské unie více než měsíc po zahájení ruského útoku prchlo přes 3,8 milionu Ukrajinců, z nichž více než dva miliony překročily hranici do Polska. Mezi další velmi vytížené země patří vedle jiných zemí regionu také Česko.

Součástí plánu schváleného ministry je také vytvoření indexu porovnávajícího volné kapacity jednotlivých zemí. Strategie počítá také s větší spoluprací bezpečnostních orgánů a zapojením Europolu, aby situaci uprchlíků nemohly zneužívat gangy obchodující s lidmi. EU by také chtěla pomoci přetíženému Moldavsku, mimo jiné vysláním pracovníků své pohraniční agentury Frontex.

Nejzasaženější země mají mít přístup k penězům EU

Komise minulý týden navrhla, že nejzasaženější členské státy, mezi něž patří i Česko, budou moci využít až desítku miliard eur z fondu REACT EU původně určeného na oživení evropských regionů po pandemii covidu-19.

„Nikdo v rámci EU momentálně nepochybuje, že nějaká míra finanční solidarity bude nutná pro ty nejpostiženější země,“ řekl ministr Rakušan. Česká vláda podle něj v současnosti dává dohromady seznam peněz vynaložených v souvislosti s uprchlickou vlnou a jednání o evropské finanční pomoci bude záležitostí příštích týdnů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 9 mminutami

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 18 mminutami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala al-Minúkího. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití Minúkího v Nigérii později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 15 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 15 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...