Únos libyjského letadla na vnitrostátní lince skončil na Maltě bez jediného zranění. Únosci po několika hodinách propustili všechny cestující i palubní personál a následně se sami vzdali. Původně přitom hrozili, že dopravní letoun Airbus A320 libyjských aerolinek Afriqiyah Airways se 118 lidmi na palubě odpálí. Nyní jsou pachatelé ve vazbě. Jedná se o stoupence bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, který byl zabit při revoluci v říjnu 2011.
V Airbusu A320 bylo 118 lidí, z toho sedm členů posádky. Podle maltského premiéra vyšli dva únosci z letadla spolu s posádkou stroje poté, co propustili všech 109 cestujících na palubě. Jeden z únosců předtím telefonicky hovořil s libyjskou televizí a řekl jí, že stojí v čele organizace Fatah Džadíd (Nové dobytí). Představil se jako Músá Šáha. Druhým únoscem byl podle libyjské televize Ahmad Alí.
Oba jsou Libyjci ve věku asi 20 až 30 let. Agentura AFP s odvoláním na libyjského ministra zahraničí uvedla, že na Maltě chtějí požádat o politický azyl. Podle maltského premiéra Josepha Muscata ale dosud žadný takovýto požadavek nezazněl.
Propouštění pasažérů z letadla odvysílala maltská televize. Na jednom ze záběrů bylo vidět, jak jeden z únosců ze dveří letadla vystrčil libyjskou vlajku z Kaddáfího vlády (1969-2011).
Stroj libyjské státní letecké společnosti Afriqiyah Airways, který měl letět na vnitrostátní lince z města Sabhá do Tripolisu, unesli dva muži dopoledne a donutili ho změnit kurz. Hrozili, že mají ruční granáty a že stroj vyhodí do povětří. Podle prvních zpráv z vyšetřování ale u sebe muži měli jen repliky zbraní.
Pilot letounu Alí Milád později libyjské televizi řekl, že únosci po něm původně chtěli, aby letěl do Říma. Podle pilota chtěli žádat v Evropě o politický azyl a chtěli uznání politické strany Fatah Džadíd.
V Libyi vládnou dvě vlády a dva parlamenty
Muammar Kaddáfí vládl v Libyi tvrdou rukou od roku 1969 až do své smrti v roce 2011. Poté byla v zemi asi dva a půl roku relativně stabilní situace, než na jaře 2014 vypukly další střety, které někteří označují za druhou občanskou válku.
V zemi se vytvořily dvě vlády a dva parlamenty a až letos začátkem roku se úřadu ujala dočasná vláda národní jednoty, která však stále nemá pod kontrolou celou zemi. V některých regionech bojují různé ozbrojené skupiny, včetně teroristické organizace Islámský stát.
