Uniklé dokumenty odhalily podezřelé transakce bank, píše BBC

Únik dokumentů o podezřelých finančních transakcích ve výši dvou bilionů dolarů zřejmě odhalil, jak některé z největších bank na světě umožnily zločincům prát špinavé peníze. Ukazuje také, jak ruští oligarchové využívali banky, aby se vyhnuli západním sankcím, které měly zabránit převodu jejich peněz na Západ, uvedl v neděli server BBC News o úniku více než 2500 dokumentů z let 2000 až 2017.

V dokumentech jde převážně o hlášení bank o podezřelých aktivitách americkému úřadu FinCEN, který spadá pod ministerstvo financí USA a  potírá finanční kriminalitu. Některé z dokumentů se týkají i bank působících v Česku.

Uniklá hlášení podle BBC například odhalila, že banka HSBC umožnila podvodníkům přesouvat ukradené miliony po celém světě, a to i poté, co se od amerických vyšetřovatelů dozvěděla, že jde o podvod.

Banka JP Morgan údajně umožnila jedné společnosti přesunout přes londýnský účet více než jednu miliardu dolarů, aniž věděla, kdo firmu vlastní. Banka později zjistila, že inkriminovaná společnost může patřit člověku, který je na seznamu amerického Federálního úřadu pro vyšetřování mezi deseti nejhledanějšími zločinci.

Banky jako údajní pomocníci obcházení sankcí

Jeden z nejbližších spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina zase podle těchto dokumentů použil londýnskou banku Barclays Bank k tomu, aby se vyhnul sankcím, které mu měly zabránit ve využívání finančních služeb na Západě. Část peněz prý použil na nákup uměleckých děl.

Centrální banka Spojených arabských emirátů zase nebrala zřetel na varování před místní firmou, která pomáhala Íránu vyhnout se sankcím, a Deutsche Bank přesouvala peníze, které pral organizovaný zločin, teroristé a obchodníci s drogami, píše BBC News.

„Je to poslední z řady úniků posledních pěti let, které odhalily tajné obchody, praní peněz a finanční kriminalitu,“ napsal server. „Tyto dokumenty jsou jedním z nejpřísněji střežených tajemství mezinárodního bankovního systému,“ dodal s tím, že jde o hlášení podezřelého chování, nejsou však důkazem protiprávního počínání.

O souborech, které americká vláda považuje za přísně tajné, informoval i český server Investigace.cz, který se k dokumentům dostal v rámci globálního novinářského projektu ICIJ. Na něm spolupracovalo přes 400 novinářů z více než 80 zemí světa.

Podezřelé transakce přes Česko

Některé podezřelé transakce plynuly i přes Českou republiku. ICIJ vybral soubor 250 transakcí, které buď začínaly, nebo končily v Česku a vedly přes čtyři americké banky, jež následně vydaly upozornění pro americké úřady.

Podezřelé peníze tak údajně obdržela či vyplatila například Československá obchodní banka, Česká spořitelna či PPF Banka. Transakce měly směřovat zejména do jiných evropských zemí, ale také například do Austrálie, Singapuru, Číny, Kazachstánu či na Blízký východ.

BBC přirovnala únik dokumentů FinCEN k takzvaným Panamským dokumentům, odhalujícím tajné účty politiků a podnikatelů v daňových rájích.

FinCEN na svém webu zveřejnil varování, že různá média mají v úmyslu vydat řadu článků založených na nezákonně zveřejňovaných hlášeních o podezřelých činnostech, jakož i dalších citlivých vládních dokumentech z nedávných let.

„Neoprávněné vyzrazení je trestným činem, který může mít dopad na národní bezpečnost Spojených států, ovlivnit vyšetřování a ohrozit bezpečnost a zabezpečení institucí a jednotlivců,“ varoval FinCEN. Dodal, že věc postoupil ministerstvu spravedlnosti a generálnímu inspektorovi ministerstva financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled