Uniklé dokumenty odhalily podezřelé transakce bank, píše BBC

Únik dokumentů o podezřelých finančních transakcích ve výši dvou bilionů dolarů zřejmě odhalil, jak některé z největších bank na světě umožnily zločincům prát špinavé peníze. Ukazuje také, jak ruští oligarchové využívali banky, aby se vyhnuli západním sankcím, které měly zabránit převodu jejich peněz na Západ, uvedl v neděli server BBC News o úniku více než 2500 dokumentů z let 2000 až 2017.

V dokumentech jde převážně o hlášení bank o podezřelých aktivitách americkému úřadu FinCEN, který spadá pod ministerstvo financí USA a  potírá finanční kriminalitu. Některé z dokumentů se týkají i bank působících v Česku.

Uniklá hlášení podle BBC například odhalila, že banka HSBC umožnila podvodníkům přesouvat ukradené miliony po celém světě, a to i poté, co se od amerických vyšetřovatelů dozvěděla, že jde o podvod.

Banka JP Morgan údajně umožnila jedné společnosti přesunout přes londýnský účet více než jednu miliardu dolarů, aniž věděla, kdo firmu vlastní. Banka později zjistila, že inkriminovaná společnost může patřit člověku, který je na seznamu amerického Federálního úřadu pro vyšetřování mezi deseti nejhledanějšími zločinci.

Banky jako údajní pomocníci obcházení sankcí

Jeden z nejbližších spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina zase podle těchto dokumentů použil londýnskou banku Barclays Bank k tomu, aby se vyhnul sankcím, které mu měly zabránit ve využívání finančních služeb na Západě. Část peněz prý použil na nákup uměleckých děl.

Centrální banka Spojených arabských emirátů zase nebrala zřetel na varování před místní firmou, která pomáhala Íránu vyhnout se sankcím, a Deutsche Bank přesouvala peníze, které pral organizovaný zločin, teroristé a obchodníci s drogami, píše BBC News.

„Je to poslední z řady úniků posledních pěti let, které odhalily tajné obchody, praní peněz a finanční kriminalitu,“ napsal server. „Tyto dokumenty jsou jedním z nejpřísněji střežených tajemství mezinárodního bankovního systému,“ dodal s tím, že jde o hlášení podezřelého chování, nejsou však důkazem protiprávního počínání.

O souborech, které americká vláda považuje za přísně tajné, informoval i český server Investigace.cz, který se k dokumentům dostal v rámci globálního novinářského projektu ICIJ. Na něm spolupracovalo přes 400 novinářů z více než 80 zemí světa.

Podezřelé transakce přes Česko

Některé podezřelé transakce plynuly i přes Českou republiku. ICIJ vybral soubor 250 transakcí, které buď začínaly, nebo končily v Česku a vedly přes čtyři americké banky, jež následně vydaly upozornění pro americké úřady.

Podezřelé peníze tak údajně obdržela či vyplatila například Československá obchodní banka, Česká spořitelna či PPF Banka. Transakce měly směřovat zejména do jiných evropských zemí, ale také například do Austrálie, Singapuru, Číny, Kazachstánu či na Blízký východ.

BBC přirovnala únik dokumentů FinCEN k takzvaným Panamským dokumentům, odhalujícím tajné účty politiků a podnikatelů v daňových rájích.

FinCEN na svém webu zveřejnil varování, že různá média mají v úmyslu vydat řadu článků založených na nezákonně zveřejňovaných hlášeních o podezřelých činnostech, jakož i dalších citlivých vládních dokumentech z nedávných let.

„Neoprávněné vyzrazení je trestným činem, který může mít dopad na národní bezpečnost Spojených států, ovlivnit vyšetřování a ohrozit bezpečnost a zabezpečení institucí a jednotlivců,“ varoval FinCEN. Dodal, že věc postoupil ministerstvu spravedlnosti a generálnímu inspektorovi ministerstva financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 1 hhodinou

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
před 2 hhodinami

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Velitelé britské a francouzské armády jednali se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Kyjevě setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří.
před 2 hhodinami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně čtrnáct lidí, z toho šest dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Putin bude muset brzy říci, zda to s mírem myslí vážně, prohlásil Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...