Unijní vyjednavač Michel Barnier oznámil, že ministři EU podpořili návrh dohody o brexitu. Označil ho za spravedlivý a vyvážený. Britská premiérka Theresa Mayová doma čelí kritice – vzbouřenci z řad konzervativních poslanců se snaží získat podpisy k vyslovení nedůvěry. Mayová ale věří, že se jí dohodu podaří prosadit. Britům vzkázala, že země získá kontrolu nad zákony, penězi a migrací.
V Bruselu se na mimořádném jednání sešlo 27 ministrů odpovědných za evropskou problematiku. Schůzka předchází nedělnímu mimořádnému summitu.
Zbytek EU je podle šéfa Evropské rady Donalda Tuska připraven dohodu uzavřít co nejdřív, zároveň ale počítá i s možností odchodu Británie bez dohody. Barnier ovšem míní, že základem pro vytvoření ambiciózního budoucího partnerství s Londýnem je právě spořádaný brexit.
Podle rakouského ministra pro EU Gernota Blümela je skoro šestisetstránkový dokument „spravedlivý kompromis“. Barnier pak na brífinku doplnil, že podpora ze strany 27 států ho těší.
Pozice britské premiérky je značně nejistá
Mayová považuje současnou dohodu za nejlepší, jaká mohla být dojednána. Přináší podle ní to, pro co Britové hlasovali v referendu v roce 2016 a co je v národním zájmu. Občané členských zemí Unie už podle Mayové „nebudou předbíhat ve frontě“ kvalifikované pracovníky ze třetích zemí, například „inženýry ze Sydney a softwarové vývojáře z Dillí“.
Brexitová smlouva podle Mayové ochrání i britské firmy, pro které je klíčový hladký pohyb zboží. Zajistí podle ní také spolupráci s EU v oblasti bezpečnosti.
Na otázku ohledně takzvané pojistky, jejímž cílem je zabránit přísným kontrolám na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, premiérka odpověděla, že toto řešení nakonec vůbec nemusí nastat. „Obě strany chtějí ambiciózní obchodní dohodu,“ dodala. Záložní plán by platil v případě, že se Londýn s EU nedohodnou na podrobných podmínkách budoucích obchodních a dalších vztahů.
Hrozba, že ujednání neprojde v britském parlamentu, je přesto reálná. Někteří ministři už vládu Mayové opustili a šéf opozičních labouristů avizoval, že návrh smlouvy v parlamentu nepodpoří. „Nemyslíme si, že zastává zájmy naší země. Vláda by se měla rychle vrátit zpátky k vyjednávání s Evropskou unií,“ prohlásil Jeremy Corbyn.
Britská média považují za pravděpodobné, že dohodu nepodpoří ani klíčový partner konzervativců – severoirští unionisté (DUP), kteří drží menšinovou vládu Mayové u moci.
Šéfka strany Arlene Fosterová sice explicitně nevyloučila podporu poslanců DUP při hlasování v britském parlamentu, návrh „rozvodové dohody“ ale podle ní očividně není dobrý. „Tato velmi špatná dohoda by nás uzamkla v EU bez cesty ven. Byli bychom uvězněni. Ti, kteří se snaží dohodu prosadit, používají hrozbu odchodu bez dohody jakožto jedinou alternativu. Chápu, že lidé mají z nespořádaného odchodu obavy, ale tohle by neměla být binární volba. Je zcela jasné, že je načase zapracovat na lepší dohodě,“ uvedla Fosterová.
Unionistům se nelíbí pojistka, kterou Mayová vyjednala s Evropskou unií – aby se na Irský ostrov po brexitu nevrátily hraniční kontroly. „Máme jasně na výběr. Buďto se postavíme za Spojené království a jeho celistvost, nebo budeme hlasovat pro vazalský stát, který Spojené království rozbije. To je ten výběr!“ zdůraznil místopředseda strany DUP Nigel Dodds.
Odchod Mayové si přejí i mnozí konzervativci
Vzbouřenci proti brexitovému plánu z řad euroskeptických poslanců Konzervativní strany se podle britského tisku snaží získat posledních několik zákonodárců, aby Mayové mohli vyslovit nedůvěru jako lídryni strany. Pokud by k tomu došlo, musela by Mayová skončit i jako premiérka.
K uspořádání hlasování konzervativních poslanců je zapotřebí, aby o to písemně požádalo nejméně 48 z nich (tedy 15 procent). Podle bulvárního deníku The Sun se již takto pro hlasování veřejně či tajně vyslovilo 42 poslanců. Server BBC News s odvoláním na zdroje z Konzervativní strany píše, že potřebný práh již byl překročen.
Mayovou naopak podpořil šéf Konfederace britského průmyslu (CBI), která je nejvlivnějším svazem zaměstnavatelů v Británii.
Na unijní straně musí text potvrdit na politické úrovni nejprve šéfové států a vlád ostatních 27 zemí EU, což by se mělo stát právě na summitu v neděli. Následně je potřeba potvrzení v europarlamentu a nakonec většinový souhlas členských zemí.
Text dohody ještě není zcela dokončen. Podle dostupných informací zbývá například místo popisu „20XX“ dopsat konkrétní rok, do kterého by mohlo být v případě potřeby jednou prodlouženo přechodné období nyní plánované do konce roku 2020. Podle diplomatů Barnier navrhuje rok 2022, termín je údajně pro většinu států přijatelný.
Klíčový je obchod, prohlásil Chmelař
Pro Českou republiku je v souvislosti s přípravou dohody o brexitu a související politické deklarace o budoucích vztazích důležité, aby po roce 2020 nebyl narušen vzájemný obchod s Británií, uvedl český státní tajemník pro EU Aleš Chmelař.
Některé členské státy prý mají k návrhu textu své individuální požadavky, například související s rybolovem či britskými možnostmi podílet se na evropských obranných projektech a podobně. ČR podle svého zástupce žádné vlastní specifické požadavky v této chvíli nemá.
Chmelař po schůzce doplnil, že součástí diskusí také je, jak a jaké finanční závazky by z prodloužení přechodného období plynuly pro Londýn. Nynější konec přechodného období je svázán s koncem stávajícího víceletého finančního rámce, v němž se Británie ve smlouvě o vystoupení z EU zavázala splnit všechny své závazky. „(Británie) nebude součástí nového víceletého finančního rámce, ale jakýmsi ad hoc způsobem by například mohla přispívat,“ vysvětlil Chmelař.
