Unie jedná o změně Lisabonské smlouvy

Brusel - Evropská unie bude na summitu, který probíhá ode dneška do pátku v Bruselu, projednávat změny Lisabonské smlouvy. Ta sice začala platit teprve v prosinci loňského roku, ale podle Německa a Francie je třeba její úprava kvůli zpřísnění unijních rozpočtových pravidel a případných sankcí za jejich porušení. Český premiér Petr Nečas v Bruselu řekl, že pokud by ke změnám ve smlouvě došlo, Češi by o nich pravděpodobně hlasovali v referendu.

Eurokomisař pro ekonomiku: Smlouvu neměňme

Eurokomisař pro měnové otázky a ekonomiku Olli Rehn soudí, že základní smlouvu Evropské unie by bylo lepší neměnit. Po změně volají Německo a Francie kvůli současným debatám o posílení rozpočtových pravidel EU a předcházení případným budoucím krizím, jaké způsobily dluhové potíže Řecka. O možnosti úprav zdlouhavě a složitě domlouvané Lisabonské smlouvy dnes na summitu v Bruselu jednají šéfové států a vlád.

Nahrávám video

„Podle mého názoru je mnohem lepší zacílit se na to (reformy pravidel a vznik nástrojů pro řešení případných krizí) beze změny smlouvy, avšak nemyslím si, že by se to mělo zcela vyloučit,“ citovala dnes Rehnovo vyjádření pro finskou televizní stanici MTV3 agentura Reuters.

Návrhy Německa a Francie, tedy dvou klíčových států v „sedmadvacítce“, zřejmě vyvolají rozporuplné reakce. Na revizi pravidel se dohodli německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy před několika dny ve francouzském Deauville.

Výsledkem by podle nich měla být i změna Lisabonské smlouvy o reformě institucí EU, která začala platit loni a předtím se dlouho a velmi složitě dojednávala a ratifikovala. EU se kvůli tomu ocitla v krizi a po dokončení ratifikace z mnoha stran zaznívaly hlasy, že nyní by se měla unie mnohem více než na další institucionální a právní pře soustředit na konkrétní projekty a úkoly.

Němci teď ale chtějí, aby byl umožněn řízený bankrot států eurozóny v případných potížích, nebo aby byla zemím nedodržujícím rozpočtová unijní pravidla pozastavena hlasovací práva. Z řady zemí ale zaznívají vůči návrhům, které by vyžadovaly změnu smlouvy, výhrady. K těmto zemím patří i Česko, kterému se nelíbí třeba možnost odebrání hlasovacích práv. To v pondělí na jednání ministrů zahraničí řekl i šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Podle něj by změna smlouvy mohla být riskantním omylem, který by mohl EU rozklížit.

Francouzský premiér Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová na summitu EU, který hledal lék pro zadlužené Řecko.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 22 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 37 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 4 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 15 hhodinami
Načítání...