Zatímco v roce 1990 zemřelo na celém světě 12,7 milionu dětí mladších pěti let, letos by číslo mělo být o více než polovinu nižší. Ve své nejnovější zprávě to oznámil Dětský fond OSN (UNICEF). Nejvíce dětí stále umírá v zemích subsaharské Afriky. Naopak nejvíc se jich daří zachraňovat v severských zemích, na horních příčkách žebříčku je i Česká republika.
Za posledních 15 let se podařilo zachránit takřka 50 milionů dětských životů. Do roku 2030 by číslo mohlo vzrůst o dalších 38 milionů. Dětí, které se nepodaří zachránit, bude letos podle odhadů 5,9 milionu. Cíle OSN byly ještě vyšší – až dvoutřetinový pokles oproti roku 1990. Toho se ovšem dosáhnout nepodařilo.
Nejkritičtější je první měsíc života
I přes citelný pokles stále po celém světě denně umírá 16 tisíc dětí mladších pěti let, což je jedenáct dětí každou minutu. Ze zprávy vyplývá, že největší výzvou zůstává prvních 28 dní života. Na tuto dobu připadá 45 procent všech úmrtí v této kategorii. Nejčastějšími příčinami smrti v prvním měsíci života jsou předčasný porod, zápal plic, komplikace během porodu, malárie, sepse či infekce. Polovina úmrtí je pak připisována podvýživě.
Naděje na přežití závisí na místě narození
Nejvíce malých dětí umírá v subsaharské Africe. Pátých narozenin se tam nedožije každé dvanácté dítě. Na druhé straně žebříčku je naopak Finsko, Island a Lucembursko. Z tisíce dětí do pěti let věku zemřou dvě. K nejlépe hodnoceným zemím patří i Česká republika. Na stejné pozici je také Švédsko či Norsko. Ve všech zmíněných zemích zemřou z tisíce dětí do pěti let tři. Na Slovensku už je to ale sedm, čímž se země sice řadí na horní příčky ve světě, v Evropě ale naopak.
