Ukrajinští politici a soudci by měli přiznat majetek. Systém však drhne

Nahrávám video
Horizont ČT24: Klíčová protikorupční reforma na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Politici, ale i soudci, prokurátoři a vysocí úředníci na Ukrajině museli na konci října odevzdat majetková přiznání. Jejich zavedení – týkají se 50 tisíc lidí – je jednou z podmínek uvolnění další části záchranného balíčku Mezinárodního měnového fondu. Podle kritiků vlády však vše směřuje k tomu, aby systém, který má být nebývale průhledný a veřejně přístupný na internetu, fungoval co nejhůře. Z majetkového přiznání prezidenta Petra Porošenka plyne, že stále vlastní víc než stovku firem.

Majetková přiznání na Ukrajině mají dva termíny. Jeden z nich vypršel před koncem října a týkal se jejich odevzdání. Druhý byl již v srpnu, kdy měl začít fungovat systém e-deklarace, kde by měla být majetková přiznání k prohlédnutí. Je to podmínka pro to, aby Ukrajina získala peníze od MMF i pro zavedení bezvízového styku s Evropskou unií.

Jenže se systémem jsou neustálé problémy a kritici vlády hovoří o „plánované akci ke zničení e-deklarace“. Systém pro zveřejňování majetkových přiznání veřejných činitelů totiž neprošel bezpečnostní prověrkou. Následně vznikla legislativa, která fungování e-deklarace značně omezila.

„Je naprosto zřejmé, že prohlášení, která prezident Porošenko podal mezinárodnímu společenství o plně funkčním systému, jsou vymyšlená a vytváří falešný obraz Ukrajiny, která plní své závazky,“ řekla ředitelka nevládní organizace Občanská rada pro lustraci Oleksandra Drik.

Státní úřady však pochybnosti odmítají. E-deklarace se rozbíhá a podle národní agentury pro boj s korupcí v ní v průběhu posledního říjnového týdne již byla většina z požadovaných 50 tisíc přiznání.

Ukrajinský parlament
Zdroj: Jurij Skoblenko/Wikipedia

Podle poslance Jehora Soboleva ale ani to, že se systém plní přiznáními, ještě nezaručuje, že opravdu bude fungovat tak, jak by měl. „Bojím se, že web se bude nadále potýkat s problémy. Jakmile každý podá svá přiznání, můžeme zjistit, že rázem všechno spadlo, bylo zničeno nebo zruinováno,“ řekl.

Ukrajina potřebuje akutně zastavit rozsáhlou korupci také kvůli nervozitě, která ve společnosti neustále roste od Euromajdanu v roce 2014. Korupce a její odstranění ostatně bylo jedním z ústředních požadavků revoluce. Případný neúspěch majetkových přiznání by mohl snadno upomenout na zklamání z politického vývoje na Ukrajině po Oranžové revoluci v roce 2004.

Porošenko vlastní víc než sto firem

Elektronické majektové přiznání podal podle listu Ukrajinskaja Pravda hodinu před koncem lhůty prezident Petro Porošenko. Vyplývá z něj, že politik stále vlastní 104 společností v různých zemích, včetně Ruska, Číny či Britských Panenských ostrovů. Prezident za loňský rok přiznal celkový příjem více než 62 milionů hřiven (asi 61 milionů korun).

Porošenko na Facebooku napsal, že všechny firmy vznikly ještě v době, kdy podnikal, a že veškerý movitý a nemovitý majetek - byty, parcely, auta, obrazy či šperky - získal, než byl zvolen prezidentem. „Navíc většinu majetku jsem získal v době, kdy jsem nebyl ve státních službách,“ dodal. Na bankovních účtech má prezident více než 26 milionů dolarů (asi 641 milionů korun), půl milionu hřiven a 14 tisíc eur, zatímco dalších 60 tisíc dolarů a 900 tisíc hřiven má v hotovosti.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko
Zdroj: Reuters

Prezident ujistil, že „z každého centu byly zaplaceny daně do rozpočtu Ukrajiny“, a připomněl, že na dobročinnost a na podporu armády věnoval - ať osobně, či ze svých firem - v posledních třech letech okolo 400 milionů hřiven (v korunách jde o téměř shodnou částku).

Porošenko se stal hlavou státu jako jeden z nejbohatších Ukrajinců. Kvůli vlastnictví firmy Rošen na výrobu cukrovinek se mu přezdívalo také „čokoládový král“. Řízení svého podnikatelského imperia se po převzetí vysoké státní funkce vzdal. Kromě čokoládoven mu patří investiční banka, holding Ukrprominvest-Agro a řada podniků automobilového, loďařského a strojírenského průmyslu či televizní stanice 5. kanál.

Časopis Forbes-Ukrajina letos v březnu napsal, že ukrajinští oligarchové za minulý rok zchudli, v průměru o čtvrtinu. Ale Porošenko na rozdíl od většiny svých kolegů zbohatl. Forbes odhadl Porošenkovo jmění na 858 milionů dolarů (více než 21 miliard korun), zhruba o 100 milionů více než před rokem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Americký prezident Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán však taková jednání podle agentury Fars popřel.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zaútočila na ropný terminál v ruském Primorsku

Ukrajinský generální štáb v pondělí informoval, že ukrajinská armáda zaútočila na ropný terminál v ruském přístavu Primorsk v Leningradské oblasti v Baltském moři a také na ropnou rafinerii ve městě Ufa v Baškortostánu. Agentura Reuters ráno napsala, že ruské baltské přístavy Primorsk a Usť-Luga čelily útoku dronů. Podle agentury jde o největší ruské exportní trhy ropy, které po útocích přestaly surovinu vyvážet. Rusko v noci znovu udeřilo na Ukrajině.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve slovinských volbách zvítězilo liberální hnutí premiéra Goloba. Vláda ale ztratila většinu

Hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba zvítězilo v nedělních slovinských parlamentních volbách, uvedly agentury DPA a APA. Svoboda po sečtení 99,85 procenta hlasů získala 28,62 procenta hlasů a 29 mandátů, následuje uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 27,95 procenta hlasů a 28 mandáty. Vláda tak ztratila většinu. Podle agentury DPA tak země stojí před obtížným sestavením kabinetu.
00:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 2 hhodinami

V Londýně hořely čtyři sanitky. Policie to vyšetřuje jako antisemitský trestný čin

Jako trestný čin s antisemitským pozadím vyšetřuje britská policie požár čtyř sanitek, které patřily židovské dobrovolnické zdravotnické organizaci Hatzolah, napsal server BBC News. Policie podle něj pátrá po třech podezřelých. Britský premiér Keir Starmer v návaznosti na žhářský útok zdůraznil, že antisemitismus do společnosti nepatří.
09:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky.
08:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovensko zavedlo dvojí ceny nafty, řidiči vozidel ze zahraničí zaplatí více

Slovensko od pondělí zavedlo dvojí ceny motorové nafty u čerpacích stanic. Více za toto palivo zaplatí řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou. Už minulý týden začalo v zemi platit objemové a finanční omezení při tankování nafty. Tuto regulaci, kterou Bratislava zavedla na dobu třiceti dnů, představitelé slovenské vlády zdůvodnili tím, že polští řidiči začali na Slovensku vykupovat levnější naftu.
01:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...