Ukrajinští politici a soudci by měli přiznat majetek. Systém však drhne

7 minut
Horizont ČT24: Klíčová protikorupční reforma na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Politici, ale i soudci, prokurátoři a vysocí úředníci na Ukrajině museli na konci října odevzdat majetková přiznání. Jejich zavedení – týkají se 50 tisíc lidí – je jednou z podmínek uvolnění další části záchranného balíčku Mezinárodního měnového fondu. Podle kritiků vlády však vše směřuje k tomu, aby systém, který má být nebývale průhledný a veřejně přístupný na internetu, fungoval co nejhůře. Z majetkového přiznání prezidenta Petra Porošenka plyne, že stále vlastní víc než stovku firem.

Majetková přiznání na Ukrajině mají dva termíny. Jeden z nich vypršel před koncem října a týkal se jejich odevzdání. Druhý byl již v srpnu, kdy měl začít fungovat systém e-deklarace, kde by měla být majetková přiznání k prohlédnutí. Je to podmínka pro to, aby Ukrajina získala peníze od MMF i pro zavedení bezvízového styku s Evropskou unií.

Jenže se systémem jsou neustálé problémy a kritici vlády hovoří o „plánované akci ke zničení e-deklarace“. Systém pro zveřejňování majetkových přiznání veřejných činitelů totiž neprošel bezpečnostní prověrkou. Následně vznikla legislativa, která fungování e-deklarace značně omezila.

„Je naprosto zřejmé, že prohlášení, která prezident Porošenko podal mezinárodnímu společenství o plně funkčním systému, jsou vymyšlená a vytváří falešný obraz Ukrajiny, která plní své závazky,“ řekla ředitelka nevládní organizace Občanská rada pro lustraci Oleksandra Drik.

Státní úřady však pochybnosti odmítají. E-deklarace se rozbíhá a podle národní agentury pro boj s korupcí v ní v průběhu posledního říjnového týdne již byla většina z požadovaných 50 tisíc přiznání.

Ukrajinský parlament
Zdroj: Jurij Skoblenko/Wikipedia

Podle poslance Jehora Soboleva ale ani to, že se systém plní přiznáními, ještě nezaručuje, že opravdu bude fungovat tak, jak by měl. „Bojím se, že web se bude nadále potýkat s problémy. Jakmile každý podá svá přiznání, můžeme zjistit, že rázem všechno spadlo, bylo zničeno nebo zruinováno,“ řekl.

Ukrajina potřebuje akutně zastavit rozsáhlou korupci také kvůli nervozitě, která ve společnosti neustále roste od Euromajdanu v roce 2014. Korupce a její odstranění ostatně bylo jedním z ústředních požadavků revoluce. Případný neúspěch majetkových přiznání by mohl snadno upomenout na zklamání z politického vývoje na Ukrajině po Oranžové revoluci v roce 2004.

Porošenko vlastní víc než sto firem

Elektronické majektové přiznání podal podle listu Ukrajinskaja Pravda hodinu před koncem lhůty prezident Petro Porošenko. Vyplývá z něj, že politik stále vlastní 104 společností v různých zemích, včetně Ruska, Číny či Britských Panenských ostrovů. Prezident za loňský rok přiznal celkový příjem více než 62 milionů hřiven (asi 61 milionů korun).

Porošenko na Facebooku napsal, že všechny firmy vznikly ještě v době, kdy podnikal, a že veškerý movitý a nemovitý majetek - byty, parcely, auta, obrazy či šperky - získal, než byl zvolen prezidentem. „Navíc většinu majetku jsem získal v době, kdy jsem nebyl ve státních službách,“ dodal. Na bankovních účtech má prezident více než 26 milionů dolarů (asi 641 milionů korun), půl milionu hřiven a 14 tisíc eur, zatímco dalších 60 tisíc dolarů a 900 tisíc hřiven má v hotovosti.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko
Zdroj: Reuters

Prezident ujistil, že „z každého centu byly zaplaceny daně do rozpočtu Ukrajiny“, a připomněl, že na dobročinnost a na podporu armády věnoval - ať osobně, či ze svých firem - v posledních třech letech okolo 400 milionů hřiven (v korunách jde o téměř shodnou částku).

Porošenko se stal hlavou státu jako jeden z nejbohatších Ukrajinců. Kvůli vlastnictví firmy Rošen na výrobu cukrovinek se mu přezdívalo také „čokoládový král“. Řízení svého podnikatelského imperia se po převzetí vysoké státní funkce vzdal. Kromě čokoládoven mu patří investiční banka, holding Ukrprominvest-Agro a řada podniků automobilového, loďařského a strojírenského průmyslu či televizní stanice 5. kanál.

Časopis Forbes-Ukrajina letos v březnu napsal, že ukrajinští oligarchové za minulý rok zchudli, v průměru o čtvrtinu. Ale Porošenko na rozdíl od většiny svých kolegů zbohatl. Forbes odhadl Porošenkovo jmění na 858 milionů dolarů (více než 21 miliard korun), zhruba o 100 milionů více než před rokem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 14 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 4 hhodinami
Načítání...