Kyjev - Ukrajinská prokuratura stíhá bývalého ministra vnitra Jurije Lucenka. Podezřívá ho z pokusu o státní převrat. Lucenko je jedním z hlavních lídrů opozice. Ta už přes dva měsíce požaduje demisi prezidenta Viktora Janukovyče. Nyní hrozí Lucenkovi až 15 let za mřížemi. Už po nástupu Janukovyče byl exministr vězněn za údajné překročení pravomocí. Ukrajinská diplomacie mezitím varovala před výzvami k anexi západoukrajinských regionů, které se měly objevit v rumunských médiích. Na Krymu prý sílí snahy o připojení k Rusku. O pomoc chce požádat ruského prezidenta.
Ukrajinský opoziční lídr Lucenko obviněn z pokusu o převrat
Prokurátoři vycházejí z Lucenkova lednového projevu na kyjevském náměstí Nezávislosti, v němž vyzval k vytvoření Lidové rady jako alternativy stávajícího parlamentu. Vyšetřovatelé vyzvali ukrajinská média, aby policii předala videozáznamy Lucenkova projevu. Z trestního oznámení vyplývá, že exministr je obviňován nejen z pokusu o převrat, ale i z diverze a útoku na územní celistvost Ukrajiny.
Lucenko se hned na začátku nepokojů stal jedním z vůdců protestujících davů, které už přes dva měsíce okupují centrum Kyjeva. V noci na 11. ledna byl obětí brutálního útoku policejních sil při srážkách před soudní budovou v Kyjevě. S vážným poraněním hlavy byl několik dní hospitalizován na jednotce intenzivní péče.
GALERIE
Zraněný exministr Jurij Lucenko autor: APTN, zdroj: ČTK/AP
Lucenko na svobodě moc dlouho nepobyl
Exministr patří už řadu let k nejviditelnějším představitelům ukrajinské opozice. Byl jedním z hlavních organizátorů „oranžové revoluce“ z roku 2004. Ve vazbě byl od konce roku 2010. Dva roky nato ho odsoudili ke čtyřem letům za zneužití pravomocí a zpronevěru státních fondů. Loni v dubnu vyšel Lucenko z vězení díky milosti prezidenta Janukovyče.
Unie dlouhodobě kritizuje ukrajinskou „selektivní justici“, která poslala do vězení některé členy vlád Julije Tymošenkové - včetně samotné expremiérky. Ta pobývá za mřížemi od roku 2011, kdy dostala sedmiletý trest odnětí svobody – rovněž za zneužití pravomocí. Její advokát Oleksandr Plachotňuk uvedl, že neočekává, že by prezident udělil milost i jeho klientce.
Ukrajinský parlament
Omezení prezidentských pravomocí v nedohlednu
Ukrajinský parlament ani dnes nezahájil debatu o ústavních reformách. Ty by měly otevřít cestu z vnitropolitické krize. Omezení prezidentských pravomocí nemá podporu většiny poslanců. Vládní Strana regionů už navrhla vytvořit pracovní komisi, která by změny připravila. Ani tento návrh ale při hlasování neprošel. Šéf parlamentu už páteční poslaneckou schůzi zrušil. Sněmovna bude o této otázce jednat znovu příští týden.
Vůdce opoziční strany Vlast Arsenij Jaceňuk znovu potvrdil, že je připraven převzít premiérský post. Podmínkou je ale kompletní obměna vlády a obsazení všech ministerských křesel zástupci opozice.
Ministerstvo zahraničí varuje před snahami odtrhnout se od Ukrajiny
Ukrajinské ministerstvo zahraničí zkritizovalo rumunská média za údajné výzvy k anexi západoukrajinských regionů. Na jakékoli cizí územní nároky bude Kyjev podle ministra Leonida Kožary tvrdě reagovat. Rumunská média podle Kožary využívají vnitropolitické nestability Ukrajiny a vybízejí k odtržení Severní Bukoviny a Jižní Besarábie a k jejich anexi. Obě historická území jsou rozdělena mezi Moldavsko a Ukrajinu. Mezi světovými válkami ale patřila Rumunsku. Rumunský list Adevarul nedávno napsal, že nelze vyloučit rozpad Ukrajiny na proevropský západ a proruský východ. „Je Rumunsko připraveno zasáhnout ve prospěch Rumunů na Severní Bukovině a v Jižní Besarábii?“ ptal se rumunský list.
Výzvy ke změně hranic zaznívají i na jihu Ukrajiny obývaném ruskojazyčným obyvatelstvem. Centrem proruských nálad se stal Krym, kde se k ruské národnosti hlásí bezmála dvě třetiny obyvatel. Místní autonomní parlament podle kyjevského tisku připravuje výzvu ruskému prezidentovi, kterou lze považovat za první krok k odtržení. Krym patřil Rusku od konce 18. století až do roku 1954, kdy ho tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov věnoval Ukrajině. Krymští poslanci od prosince naléhavě žádají ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby v zemi vyhlásil výjimečný stav a opoziční protesty potlačil silou. Mají rovněž v úmyslu uspořádat referendum o politickém statusu poloostrova.
2 minuty
Události k vývoji na Ukrajině