Kyjev – Ukrajina chce v září značně omezit dodávky elektřiny na Krymský poloostrov, který letos na jaře anektovalo Rusko. Státní energetická společnost Ukrenergo oznámila, že proud nebude dodávat mezi 9:00 a 11:00 dopoledne a mezi 19:00 a 23:00 večer. Opatření má trvat od příštího týdne do 30. září. Kyjev ho vysvětluje nedostatkem paliva v ukrajinských elektrárnách.
Podle ruského deníku Komersant, který na plánované výpadky dodávek upozornil, bude opatření ukrajinské státní firmy znamenat úplné odstřižení velké části krymských domácností a podniků od elektřiny. Krymský poloostrov má totiž velmi omezené vlastní zdroje a většinu energie mu dodávají právě ukrajinské elektrárny.
Moskvou dosazený úřadující krymský gubernátor Sergej Aksjonov uvedl, že Krym plně využije svých dvou tepelných elektráren a také zdrojů obnovitelné energie z větrných a solárních elektráren. Poptávce to ale zřejmě stačit nebude.
Moskva obyvatelům Krymu po březnovém záboru slibovala skokové zvýšení životní úrovně, vyšší míru autonomie a příliv investic. Čtyři měsíce po anexi se ale oblast nachází v tak nepohodlné situaci, že ji přiznávají i ruská média. Mzdy a penze se na Krymu sice zvýšily, minimálně stejně ale poskočily také ceny zboží a služeb. Potřebám obyvatel Krymu pak nedostačuje dopravní spojení do Ruska. Kreml už poloostrovu slíbil finanční injekci ve výši 390 miliard korun (čtěte víc).
Dodávky energií jsou problémem i na Ukrajině
Obavy ohledně zásobování energiemi se s blížící zimou nevyhýbají ani samotné Ukrajině. Úspory energie postihly například obyvatele Kyjeva, jehož starosta Vitalij Kličko začátkem srpna oznámil, že z kohoutků nepoteče teplá voda. „Nyní, v horkém období roku, spoléháme na pochopení Kyjevanů. Až s ochlazením, v září, koncem září, se vrátíme k dodávkám teplé vody,“ prohlásil tehdy Kličko (celá zpráva).
Podle českého ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) by měla Evropská unie na Ukrajinu vyslat inspekční tým, který zjistí, kolik má země plynu. Ukrajina totiž už více než dva měsíce žádný plyn nedováží – jak upozornil Mládek, v zimě by to mohlo způsobit humanitární katastrofu na Ukrajině i v dalších devíti zemích na jih od Slovenska.
Toto riziko dosud nebylo tak silně vnímáno, protože v létě není topná sezona a Ukrajina si pomohla drobnými reverzními toky od západních sousedů. Například včera byl zahájen komerční provoz plynovodu pro zpětné dodávky ze Slovenska. Ročně by potrubím mohlo protéct až deset miliard krychlových metrů, což odpovídá asi pětině potřeb Ukrajiny (více zde). Firma RWE dodává zpětným chodem na Ukrajinu také plyn z Polska a Maďarska.
Pokud by došlo k výpadkům v přepravě plynu z Ruska přes Ukrajinu do západní Evropy, nemělo by Česko podle Mládka pocítit žádné problémy. „Díky tomu, že existují plynovody Nord Stream, OPAL a Gazela, je Česká republika schopná importovat ruský plyn jinými cestami než tranzitem přes Ukrajinu,“ vysvětlil už dříve Mládek. Z Ruské federace odebírá Česko asi 75 % veškerého plynu, který ročně spotřebuje.
Již v příštím týdnu by navíc měly být tuzemské plynové zásobníky zcela plné. Pokryjí běžnou spotřebu po dobu čtyř měsíců. „Kdyby přes Ukrajinu netekl vůbec žádný plyn, tak se v České republice v podstatě nestane vůbec nic,“ je přesvědčen výkonný ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml. Česká republika se objemem svých zásob v poměru k roční spotřebě řadí mezi evropskou špičku – podíl dosahuje 43 %.
