Krym čtyři měsíce poté. Doprava vázne, turisté zmizeli, Kreml slibuje miliardy

Moskva – Čtyři měsíce od ruské anexe vládne na černomořském Krymu nevyhovující situace. Počet turistů se ve vyhledávané prázdninové lokalitě snížil na polovinu a spojení s Ruskem zdaleka nedostačuje potřebám zdejších obyvatel. Kreml poloostrovu nyní slibuje finanční injekci ve výši 390 miliard korun.

Krym je součástí Ruské federace od 21. března 2014, kdy prezident Vladimir Putin podepsal rusko-krymskou smlouvu, a uzavřel tak proces přechodu někdejšího ukrajinského poloostrova pod křídla Moskvy. Kyjevu černomořský výběžek podléhal od roku 1954, kdy ho Ukrajině coby svazové republice daroval Nikita Chruščov. V rámci ukrajinských regionů zde také žila nejpočetnější rusky hovořící skupina obyvatel.

Moskva obyvatelům Krymu po březnovém záboru slibovala skokové zvýšení životní úrovně, vyšší míru autonomie a příliv investic. Čtyři měsíce po anexi se ale oblast nachází v tak nepohodlné situaci, že ji i přiznávají i ruská média.

Mzdy a penze se na Krymu skutečně zvýšily nad dřívější ukrajinskou úroveň, stejně, ne-li výše, ale poskočily i ceny zboží a služeb. Na vrcholu letní sezony jsou zdejší hotely poloprázdné, protože Ukrajinci na Krym nejezdí a Rusové dávají přednost cizině (zejména Kypru a Turecku). Investice jsou v podmínkách sankční války s Evropou vzdálenou budoucností.

Hlavní problém? Kolabující spojení s Ruskem

Hlavní problém regionu potom představuje doprava. Cesta do Ruska po silnici přes neklidnou a nepřátelskou Ukrajinu je obtížná, leteckých linek je málo a trajekt spojující východ Krymu s ruskou pevninou kapacitně nestačí.

Mezi Krymem a Ruskem denně pendluje průměrně deset železničních a 33 automobilových trajektů. Na ty se momentálně čeká dva dny a fronta automobilů je už taková, že blokuje dopravu ve městě Kerč, jež je od trajektového terminálu vzdálené deset kilometrů. Podle informace agentury Interfax stojí na krymské straně 2 000 automobilů (na východní ruské 600).

Situaci má vyřešit obří most přes Kerčský průliv, který postaví Putinův blízký přítel, ruský miliardář Arkadij Rotěnberg. Budování má začít už letos, stavba přijde údajně státní pokladnu na 247 miliard rublů, dřív než za tři roky se ale obyvatelé poloostrova dopravní úlevy nedočkají.

Krymským zátokám vévodí ruské lodě
Zdroj: Sharifulin Valery/ČTK/ITAR-TASS

Moskva chce za šest let do Krymu nalít 390 miliard korun

Uspokojivější hospodářské a sociální poměry na Krymu má potom zajistit dotace 390 miliard korun, kterou chce Moskva do oblasti investovat do roku 2020. Rozvojový program tento týden schválila ruská vláda. Investice budou směřovat do modernizace infrastruktury (lepší letecké spojení má zvýšit obsazenost krymských hotelů), jejich cílem je hospodářsky propojit zabraný poloostrov s ruskou ekonomikou.

Značné prostředky budou uvolněny na kulturní a sociální rozvoj národnostních menšin. Splnění tohoto úkolu ale nebude podle ukrajinských novinářů snadné, protože nejpočetnější menšina - krymští Tataři - s ruským záborem nesouhlasí a její duchovní předák Mustafa Džemilev na Krym vůbec nesmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev, úřady hlásí oběti a zraněné

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli dva lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších osmnáct osob utrpělo zranění. Už ve čtvrtek pozdě večer ruské drony podnikly nálet na Charkov. O několik hodin později se pak cílem dalšího ruského úderu stalo Dnipro.
03:05Aktualizovánopřed 15 mminutami

Čeští krajané v Chile požádali Pavla o podporu změny zákona o státním občanství

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.
před 1 hhodinou

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 9 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 9 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 10 hhodinami

Magyar řekl, že ho prezident pověří sestavením vlády. Čas ale hlavu státu netlačí

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar po středečním jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády, informovala agentura Reuters. Prezident však nemá ohledně ustavení premiéra žádný termín ani pevná pravidla, podotýká redaktor ČT Jan Šilhan. Magyarova strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu po šestnácti letech vlády Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...