U Trumpa se našly utajované dokumenty. Je podezírán z porušení zákona o špionáži

Nahrávám video

Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v pondělí v sídle exprezidenta Donalda Trumpa zajistili dokumenty s různými stupni utajení, uvedlo v pátek americké ministerstvo spravedlnosti. O povolení k prohlídce žádali vyšetřovatelé i kvůli podezření na porušení zákona o špionáži. Příkaz k domovní prohlídce nechal zveřejnit americký federální soud.

Deník The Wall Street Journal (WSJ), který se dostal k oficiálním záznamům o bezprecedentním zásahu mezi prvními, napsal, že vyšetřovatelé si z Trupova floridského bydliště odnesli jedenáct souborů dokumentů podléhajících utajení. Některé ze zabavených dokumentů byly údajně označené jako přísně tajné, což by znamenalo, že byly určené k uchovávání pouze ve speciálních vládních prostorách.

Zprávy navazují na předchozí informace amerického tisku o tom, jaké materiály v Trumpově rezidenci federální vyšetřovatelé hledali. Podle informací listu The Washington Post se agenti FBI na místo vydali i kvůli dokumentům týkajícím se jaderných zbraní.

Americký federální soud nechal v pátek zveřejnit příkaz k domovní prohlídce Trumpovy rezidence, v dokumentu je také soupis zabavených předmětů.

Deníku The New York Times (NYT) zase nejmenovaný informovaný zdroj řekl, že panovaly obavy ohledně výskytu záznamů souvisejících s takzvanými programy se zvláštním přístupem, což je označení, které je zpravidla vyhrazené pro „extrémně citlivé operace“ Spojených států v zahraničí.

Dokumenty označené jako přísně tajné

Nové informace vychází z povolení k domovní prohlídce, které minulý pátek vydal federální soudce, a ze stručného výčtu zabavených věcí, jehož kopii Trumpovi právníci dostali po zásahu. V povolení k prohlídce se podle médií mluví o třech zákonech, jejichž možným porušením FBI zdůvodnil žádost. Kromě zákona proti špionáži z roku 1917 je to norma zakazující manipulaci s dokumenty ve snaze mařit vyšetřování a zákon o nepovoleném odstraňování vládních materiálů, píše NYT.

Seznam zabavených předmětů podle listu WSJ neobsahuje mnoho podrobností k nalezeným dokumentům. Jedna sada je v něm například označena jako „různé“ tajné a přísně tajné dokumenty. Na přísně tajné dokumenty údajně odkazovaly ještě další čtyři body seznamu.

Agenti FBI podle informací WSJ z exprezidentova resortu Mar-a-Lago odnesli asi dvacet krabic s předměty. Americká média už dříve informovala, že pondělní domovní prohlídka, kterou odsouhlasil federální soudce, trvala několik hodin a týkala se také Trumpovy pracovny v areálu u města West Palm Beach.

Zásah znamenal mimořádnou eskalaci mnohaměsíčního vyšetřování, které se zabývá osudem některých oficiálních záznamů po odchodu Trumpa z Bílého domu na začátku roku 2021. Trump si podle všeho na Floridu odnesl i řadu materiálů, na které se vztahuje povinnost předávat je Národnímu archivu. Ten letos do věci zapojil federální ministerstvo spravedlnosti, když nabyl podezření, že na Floridě jsou nadále také materiály podléhající utajení. Úřady se zjevně domnívaly, že takovéto dokumenty v Mar-a-Lago zůstávaly i poté, co jisté jiné dokumenty vyzvedli archiváři a vyšetřovatelé. 

Trumpovi hrozí až pět let za mřížemi

Trump a jeho právníci po pondělní domovní prohlídce odmítali jakékoli pochybení a zásah bez důkazů vykreslovali jako politicky motivovaný. Nově přicházejí s argumentem, že Trump před odchodem z funkce využil své pravomoci a dané dokumenty vyňal z utajeného režimu. „Všechno to bylo odtajněné,“ uvedl exprezident v pátečním prohlášení, aniž by poskytl jakékoli podrobnosti. 

Média podotýkají, že americká hlava státu může utajení vládních dokumentů rušit, ovšem na její pravomoci se vztahují jisté limity a pravidla. Za nepovolené odstranění či přechovávání tajných dokumentů hrozí v USA až pětileté vězení. 

Trump také v pátečním vyjádření na svých webových stránkách obvinil bývalého amerického prezidenta Baracka Obamu z toho, že také přechovával utajnené dokumenty. Na to zareagoval americký Úřad národních archivů a záznamů (NARA). Ten uvedl, že dokumenty Obamovy administrativy převzal a v souladu s požadavky zákona nemá bývalý prezident Obama žádnou kontrolu nad tím, kde a jak je NARA uchovává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 11 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 11 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.