U Trumpa se našly utajované dokumenty. Je podezírán z porušení zákona o špionáži

Nahrávám video
Horizont ČT24: Kauza policejní prohlídky v domě bývalého amerického prezidenta
Zdroj: ČT24

Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v pondělí v sídle exprezidenta Donalda Trumpa zajistili dokumenty s různými stupni utajení, uvedlo v pátek americké ministerstvo spravedlnosti. O povolení k prohlídce žádali vyšetřovatelé i kvůli podezření na porušení zákona o špionáži. Příkaz k domovní prohlídce nechal zveřejnit americký federální soud.

Deník The Wall Street Journal (WSJ), který se dostal k oficiálním záznamům o bezprecedentním zásahu mezi prvními, napsal, že vyšetřovatelé si z Trupova floridského bydliště odnesli jedenáct souborů dokumentů podléhajících utajení. Některé ze zabavených dokumentů byly údajně označené jako přísně tajné, což by znamenalo, že byly určené k uchovávání pouze ve speciálních vládních prostorách.

Zprávy navazují na předchozí informace amerického tisku o tom, jaké materiály v Trumpově rezidenci federální vyšetřovatelé hledali. Podle informací listu The Washington Post se agenti FBI na místo vydali i kvůli dokumentům týkajícím se jaderných zbraní.

Americký federální soud nechal v pátek zveřejnit příkaz k domovní prohlídce Trumpovy rezidence, v dokumentu je také soupis zabavených předmětů.

Deníku The New York Times (NYT) zase nejmenovaný informovaný zdroj řekl, že panovaly obavy ohledně výskytu záznamů souvisejících s takzvanými programy se zvláštním přístupem, což je označení, které je zpravidla vyhrazené pro „extrémně citlivé operace“ Spojených států v zahraničí.

Dokumenty označené jako přísně tajné

Nové informace vychází z povolení k domovní prohlídce, které minulý pátek vydal federální soudce, a ze stručného výčtu zabavených věcí, jehož kopii Trumpovi právníci dostali po zásahu. V povolení k prohlídce se podle médií mluví o třech zákonech, jejichž možným porušením FBI zdůvodnil žádost. Kromě zákona proti špionáži z roku 1917 je to norma zakazující manipulaci s dokumenty ve snaze mařit vyšetřování a zákon o nepovoleném odstraňování vládních materiálů, píše NYT.

Seznam zabavených předmětů podle listu WSJ neobsahuje mnoho podrobností k nalezeným dokumentům. Jedna sada je v něm například označena jako „různé“ tajné a přísně tajné dokumenty. Na přísně tajné dokumenty údajně odkazovaly ještě další čtyři body seznamu.

Agenti FBI podle informací WSJ z exprezidentova resortu Mar-a-Lago odnesli asi dvacet krabic s předměty. Americká média už dříve informovala, že pondělní domovní prohlídka, kterou odsouhlasil federální soudce, trvala několik hodin a týkala se také Trumpovy pracovny v areálu u města West Palm Beach.

Zásah znamenal mimořádnou eskalaci mnohaměsíčního vyšetřování, které se zabývá osudem některých oficiálních záznamů po odchodu Trumpa z Bílého domu na začátku roku 2021. Trump si podle všeho na Floridu odnesl i řadu materiálů, na které se vztahuje povinnost předávat je Národnímu archivu. Ten letos do věci zapojil federální ministerstvo spravedlnosti, když nabyl podezření, že na Floridě jsou nadále také materiály podléhající utajení. Úřady se zjevně domnívaly, že takovéto dokumenty v Mar-a-Lago zůstávaly i poté, co jisté jiné dokumenty vyzvedli archiváři a vyšetřovatelé. 

Trumpovi hrozí až pět let za mřížemi

Trump a jeho právníci po pondělní domovní prohlídce odmítali jakékoli pochybení a zásah bez důkazů vykreslovali jako politicky motivovaný. Nově přicházejí s argumentem, že Trump před odchodem z funkce využil své pravomoci a dané dokumenty vyňal z utajeného režimu. „Všechno to bylo odtajněné,“ uvedl exprezident v pátečním prohlášení, aniž by poskytl jakékoli podrobnosti. 

Média podotýkají, že americká hlava státu může utajení vládních dokumentů rušit, ovšem na její pravomoci se vztahují jisté limity a pravidla. Za nepovolené odstranění či přechovávání tajných dokumentů hrozí v USA až pětileté vězení. 

Trump také v pátečním vyjádření na svých webových stránkách obvinil bývalého amerického prezidenta Baracka Obamu z toho, že také přechovával utajnené dokumenty. Na to zareagoval americký Úřad národních archivů a záznamů (NARA). Ten uvedl, že dokumenty Obamovy administrativy převzal a v souladu s požadavky zákona nemá bývalý prezident Obama žádnou kontrolu nad tím, kde a jak je NARA uchovává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Deset lidí včetně útočnice zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 58 mminutami

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 2 hhodinami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 5 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...