Twitter smazal přes 70 tisíc účtů šířících konspiraci QAnon. Její vyznavači protestovali v Kongresu

Americká technologická společnost Twitter smazala od pátku přes sedmdesát tisíc účtů spojených s šířením spiklenecké teorie známé jako QAnon. Krok podnikla v reakci na nepokoje z minulého týdne, při nichž přívrženci prezidenta Donalda Trumpa, z nichž někteří byli také vyznavači QAnon, napadli sídlo Kongresu USA. Při potyčkách zemřelo pět lidí. Twitter již v pátek zablokoval natrvalo prezidentův účet, podle společnosti jej totiž Trump využíval k podněcování násilností.

„Vzhledem k násilným událostem ve Washingtonu a zvýšenému riziku újmy jsme začali v pátek odpoledne natrvalo pozastavovat tisíce účtů, jež byly primárně zaměřeny na šíření obsahu spojeného s QAnon,“ napsala společnost v noci na úterý v příspěvku na svém oficiálním blogu.

Twitter zakročil proti konspirační teorii již v minulosti. V pátek pak oznámil, že veškeré účty s ní spojené bude trvale mazat. Jádro spiklenecké teorie QAnon tvoří přesvědčení, že Washington ovládá skupina pedofilních satanistů, mezi něž údajně patří řada nejvýše postavených demokratů či hollywoodských celebrit.

Zásadní je však postava Donalda Trumpa, který podle nepodložené teorie proti této skupině tajně bojuje. Konspiraci začal šířit na internetových fórech anonym pod přezdívkou Q, který tvrdí, že je činitelem americké vlády s přístupem k utajovaným informacím.

Trump odmítl zastánce konspirační teorie odsoudit

Při středečních nepokojích měla řada prezidentových příznivců transparenty, které na spikleneckou teorii odkazovaly. Pro veřejnost nejznámějším se stal takzvaný QAnon šaman, jak se přezdívá Jacobu Chansleymu. Ten do budovy Kongresu vtrhl s kožešinovou čepicí s rohy, pomalovaným obličejem, svlečený do půl těla a v ruce držel kopí, na němž byla americká vlajka a transparent „poslal mě Q“.

Trump v minulosti odmítl odsoudit zastánce této spiklenecké teorie, kterou Federální úřad pro vyšetřování (FBI) označil za domácí teroristickou hrozbu. Do Kongresu se v letošních volbách dostaly dvě nové republikánské zákonodárkyně, které teorii vyslovily v minulosti podporu, a to Marjorie Taylor Greenová a Lauren Boebertová.

obrázek
Zdroj: ČT24

Druhá jmenovaná přitom čelí silné kritice na Twitteru, kde uživatelé volají po jejím odvolání z Kongresu. Ráno před vypuknutím nepokojů totiž napsala, že „dnešek je 1776“ s odkazem na letopočet americké revoluce. Po vniknutí demonstrantů do budovy Kongresu, kde se někteří snažili probít do jednacího sálu Sněmovny reprezentantů, pak v dalším příspěvku informovala o tom, že předsedkyni sněmovny Nancy Pelosiovou ochranka odvedla.

Řada uživatelů ji proto obvinila z toho, že s rozzuřeným davem spolupracovala. Vyšetřovatelé přitom uvedli, že někteří účastníci protestů měli zřejmě v plánu některé zákonodárce unést. Policie rovněž vyšetřuje osoby, které přijely do Washingtonu se zbraněmi a ve vzájemné komunikaci psaly o plánech na zavraždění Pelosiové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

KLDR dodala Rusku rakety i miliony kusů munice, vyplývá z analýzy

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.
před 5 hhodinami

Sabotáž či omyl. Švédové nasazují na průzkum poškozených kabelů zvláštní loď

Úřady ve Švédsku prozatím nenašly důkazy, zda čínská nákladní loď Yi Peng 3 poškodila loni v Baltském moři dvojici datových kabelů úmyslně. Vyšetřování ale omezovaly čínské úřady, pod něž plavidlo spadá. Stockholm hodlá případ z listopadu zkoumat dál. Nově by mu mělo s průzkumem místa činu na mořském dně pomáhat speciální plavidlo, obvykle určené na zachraňování ponorek v nouzi.
před 6 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Macron předal vyznamenání za obnovu katedrály Notre-Dame

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.
před 7 hhodinami

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ruský soud poslal do vězení čtyři novináře za spolupráci s Navalným

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
před 8 hhodinami

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...